Kto z Was nie zna Wodnika Szuwarka? Wesołego wiercipięty z wielkim nosem i siedmioma włoskami na głowie. Ciekawskiego, troszkę roztargnionego, ale poczciwego. Szuwarek zawsze chętnie każdego wyciągnie z tarapat�w. Tym razem Szuwarek wędruje po nocnym niebie. A co niezwykłego może się tam zdarzyć? O tym opowiedzą Wam już sam Szuwarek i gwiazdy...
Kdo by neznal Rákosníčka, ať už z knížek, nebo z televizních večerníčků! Malého skřítka v zeleném tričku, s velkým nosem a sedmi vlásky na hlavě, zvědavého jako opička, trochu popletu, ale jinak obrovského dobráka. A protože skřítek rád pomáhá a chce, aby bylo hezky na světě, snaží se všem z okolí rybníka Brčálníka obstarat počasí podle jejich přání.
Příhody dobráckého skřítka Rákosníčka, kapra Matěje, raka Vavřince, bludičky Julie a dalších obyvatel rybníka Brčálník. Pro děti od 6 let.
Tentokrát se Rákosníček prohání po nočním nebi. Ve chvíli, kdy na Brčálník padá tma tmoucí a na hladině se zatřpytí první hvězdy, začínají skřítkova nebeská dobrodružství s Velkým vozem, Střelcem, Drakem, Orlem, Rakem, Vodnářem či s Polárkou. A co podivuhodného se může odehrávat na setmělé obloze, vám už prozradí sám Rákosníček a hvězdy.
O boji králů a údělu spravedlivých Kronika Franků. Dějiny v deseti knihách Kronika Franků tourského biskupa Řehoře představuje jedinečný pramen o historii francké říše 5. a 6. století. Díky svému rodovému zázemí (Řehoř pocházel z pokřesťanštěné, galorománské senátorské rodiny, která po generace zastávala vysoké světské i duchovní funkce) mohl nejslavnější francký spisovatel pronikat již od mládí do změti politických střetů, které ovládaly život ve francké Galii. Jako tourský biskup pak udržoval velmi intenzivní styky s místním duchovenstvem, vlivnými aristokraty i příslušníky městského patriciátu. Především pro tyto vrstvy se někdy v poslední čtvrtině 6. století rozhodl sepsat dějiny franckého království od jeho počátků až po jeho současnost.... celý text
V bbartím podání je jeho tvorba prezentována "tradičně" nechronologicky, a to v následujícím pořadí - Věznice Parmská (vycházela v týdeníku Květy v roce 1970), Kapitán Blood (v témž roce čtrnáctidenně na zadní straně polovojenského Zápisníku), Král Madagaskaru (v měsíčníku Pionýrská stezka v letech 1975-77), Tarzanův návrat (v Zápisníku 1968-69) a Vinnetou (tamtéž 1964-66). Torzo komiksu Nervy jako špagáty je zmíněno s ukázkou pouze v pečlivém úvodu knihy.
Kdo by neznal Rákosníčka, ať už z knížek, nebo z televizních večerníčků! Malého skřítka v zeleném tričku, s velkým nosem a sedmi vlásky na hlavě, zvědavého jako opička, trochu popletu, ale jinak obrovského dobráka. A protože skřítek rád pomáhá a chce, aby bylo hezky na světě, snaží se všem z okolí rybníka Brčálníka obstarat počasí podle jejich přání. Rákosníček by rád všem pomohl, ovšem zařídit bouřku, déšť, mlhu, vítr, udělat jasno, duhu, postarat se o mráz nebo teplo, či dokonce dodat správné zahradnické počasí - to nejsou ledajaké a snadné úkoly. Rákosníčkovi se je také pokaždé nepodaří stoprocentně splnit podle představ, spíše naopak. Jak to nakonec dopadne, když se Rákosníček pustí do předělávání počasí, se dozví každý, kdo si přečte tuhle knížku.
Neposedný skřítek, zvědavý jako opička, trochu popleta, ale veliký dobrák - to je Rákosníček.
Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Ctihodného (672/3–735) Historia ecclesiastica gentis Anglorum se již od raného středověku stalo jednou z nejpopulárnějších knih v Anglii a v žánru narativní historie bylo vnímáno jako první pokus o sepsání národních dějin. Dějiny Anglů totiž nepřinášejí jen poutavé svědectví o počátcích a upevňování křesťanské víry v Británii, ale především nesmírně cenný a dodnes nejspolehlivější pramen k dějinám anglosaských království v 5.–8. století. Součástí Bedova výkladu jsou rovněž příběhy a zázraky svatých včetně životopisů jeho současníků.
