Miroslav Šmíd Books

Slovem, ale především překrásným fotografickým materiálem, zachytil autor čs. horolezeckou expedici do Himalájí v r. 1984.

Ze života horolezce. Rukopisy v pozůstalosti Miroslava Šmída vyhledal, Mírovy přátele o příspěvky požádal a hlavním iniciátorem práce na této knize byl Václav Hornych. Texty upravil a uspořádal, fotografie vybral a knihu graficky upravil Petr Suchánek.

Autor shrnuje problematiku mohylových pohřebišť z období eneolitu v okolí hanáckého kopce Kosíře. Zde se nachází 12 ze 17 na Moravě známých mohylových pohřebišť kultury nálevkovitých pohárů, které svým stářím a velikostí poutají pozornost odborníků nejen od nás, ale i z Evropy a USA.

Sebrané vtipy redaktorů časopisu Trnky-brnky

Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů. Opevnění hradiska s čelní kamennou zdí z 1. třetiny 4. tis. př.n.l. je možno označit za „nejstarší dosud odkrytou kamennou architekturu podobného charakteru ve střední Evropě“. Odkrytá stratigrafie několika eneolitických vrstev má velký význam pro celou střední Moravu. Zjišťovací výzkumy na přelomu 80. a 90. let minulého století byly doplněny česko-americkým výzkumným programem (univerzity v Dallasu, v Glen Ellyn v Illinois a v Columbus v Ohiu, USA), který jak metodicky, tak aplikací speciální datovací metody, významně přispěl k poznání části pravěkých dějin střední Moravy.

Podtitul: Birituální pohřebiště kultury s lineární keramikou. V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů. V roce 2005 byly na severním okraji sídliště objeveny také zbytky birituálního pohřebiště z téže doby. Odkryto bylo 8 kostrových hrobů a 69 žárových. Jedná se o vůbec první ověřené žárové pohřebiště z doby trvání kultury s lineární keramikou na území České republiky. Ve středoevropském prostoru představuje památku mimořádného významu. Umožňuje totiž první ucelenější pohled na vývoj pohřebního ritu kultury s lineární keramikou v závěru jejího staršího vývojového stupně. Ukazuje se, že s kremací, jako sofistikovanou formou pohřbu, musíme počítat od samého počátku existence těchto pohřebišť. Archeologické památky střední Moravy, sv.20.