Jan Kotous Books

Královská kolegiátní kapitula sv.Petra a Pavla sídlí na Vyšehradě již více než 900 let. Historie Vyšehradu je neodmyslitelně spjata s dějinami této významné církevní instituce. Od svého založení se kapitula a její představitelé na utváření Vyšehradu také značnou měrou podíleli. Dnes většinou upadli v zapomenutí a připomínají je jenom portréty v kapitulní portrétní galerii. V předkládané publikaci jsou vybrány klíčové osobnosti počínaje obdobím baroka až po dobu samostatného československého státu. Krátké vylíčení jejich života doprovází fotografie dochovaného portrétu.

Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost tak dlouhodobého a zásadního působení klíčové církevní instituce v historii naší země připomínala v normalizační totalitou sevřené společnosti co nejméně. Díky získané svobodě je nyní, po padesáti letech, již zcela samozřejmé 1050. výročí nejen nejrůznějšími způsoby slavit, ale také bez cenzurních zásahů studovat dějiny církve a jejích institucí v kontextu české i evropské historie. Shrnutí vybraných výsledků tohoto bádání, určené i širší čtenářské veřejnosti a zaměřené především na období středověku a na nelehké a stále živé události 20. století, přináší tato kniha, bohatě vybavená pečlivě vybraným a často málo známým obrazovým doprovodem.

Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla.

Příspěvky z vědeckého semináře k 60. výročí úmrtí Msgre. ThDr. h. c. Bohumila Staška, probošta vyšehradské kapituly. Autoři Stanislav Vejvar, Jan Kotous, Michal Pehr, Jaroslav Šebek, Jan Tilsch, Radim Cigánek, Karel Schelle, Vendulka Valentová a Václav Ryneš předkládají všestrannou a myšlenkově bohatou historiografickou analýzu působení významného českého kněze a politika v podmínkách složitého vývoje naší společnosti během první republiky, německé okupace a několika poválečných let. Jeho ucelená a koncepční konzervativně křesťanská orientace (v rámci níž se snažil vytvářet v lidové straně doplňující názorový protipól vůči Šrámkovu křídlu) i jeho manifestační odpor proti nacismu (který ho už v roce 1939 přivedl do koncentračního tábora v Dachau) z něho učinily výraznou postavu schopnou oslovit národ, jejíž odkaz je i dnes v lecčems podnětný.

„Neptej se, co může udělat tvé město pro tebe. Ptej se, co můžeš udělat pro své město." Parafráze slavné věty z inauguračního projevu prezidenta Johna F. Kennedyho mne napadla, když jsem od několika přátel sklidil trochu rozpačité pohledy při oznámení, že jsem se rozhodl uhradit částku potřebnou k restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v parku Na Sadech poblíž Rabenštejnské věže. Vedlo mne k tomu hned několik důvodů. Tím prvním byla skutečnost, že kolem sochy chodíme většinou dvakrát denně na procházku s naším pejskem. Chodili jsme a chodíme. Nejprve s hladkosrstým foxteriérem Puňťou a teď už 5 let s Archiem, Jack Russell teriérem. Dohromady to dělá úctyhodných dvacet let. Druhým důvodem je skutečnost, že jsem byl rovněž dvacet let svázán pracovně s Vyšehradskou kapitulou, jejímž byl sv. Jan Nepomucký kanovníkem. A konečnětím třetím důvodem byla skutečnost, že po odchodu do důchodu a návratu do rodných Budějovic, právě při jedné z procházek, mne v blízkosti sochy sv. Jana napadlo, že vlastně ještě nebyl zpracován příběh tohoto českého zemského patrona z pohledu právní historie. Svatý Jan na mne promluvil, a tak jsem se o to pokusil...