Jedná o drobné časově koncentrované prózy v širokém pásmu od fantazijních nočních vizí k denním realistickým drobnokresbám. Námětem je osamění versus lidstvo, žába versus sebevrah, mír přerůstající ve válku.
Básnická sbírka Útěk chaosem s fascinací nahlíží dnešní dobu, obsahuje nutkavé noční vize, nelítostné psychologické črty a reflexe. Útěk chaosem v chaosu nekončí... Knihu doprovázejí obrazy Hany Alisy Omer.
Scholastická evoluce druhů a člověka "Transevoluce" se v podobě vědecko-populární knížky snaží najít čtenáře se zájmem o spekulativní otázky evoluce, sociobiologie a zoologie; zároveň míří do okruhu čtenářů se zájmem o společenskou filosofii, spiritualitu a kreacionismus. Je věnována velká pozornost teorii morfických polí anglického biologa Sheldrakeho, je diskutován vliv nezávislé informace, která do evoluce zasahuje. Z obsahu knihy vyplývá, co může být podstatné v dalším průběhu lidské evoluce.
Tomáš Hájek v divadelní hře Pokud je to možné, jsem Fredy Hirsch přichází s novým příběhem, ve kterém v překvapivé perspektivě ožívají postavy slavného Feuchtwangerova románu Žid Süss. Příběh nás nese staletími a vrcholí v současném Izraeli.
Léčba poranění srdce, podobně jako celá lékařská věda, udělala v posledních dvou dekádách znatelný pokrok podložený zapracováním nových doporučení, nových lékařských postupů do praxe, vývojem lékařské techniky, materiálů a v neposlední řadě i nových medikamentů. Přestože se péče o nemocné s poraněním srdce přesunula do specializovaných center, publikace si klade za cíl systematicky a přehledně problematiku zdokumentovat a přiblížit ji tak čtenářům z řad široké odborné veřejnosti. Kniha kolektivu autorů vedeného dr. Škorpilem je zasvěceným návodem pro chirurgy všech úrovní, od prvního kontaktu s poraněným až po specializovanou péči.
Tato publikace předkládá čtenářům ucelený pohled na mozaiku (zejména skleněnou) jako na samostatnou uměleckou disciplínu. Je syntézou vědeckého výzkumu, uměleckohistorických i praktických znalostí autorů a jejich snahy co nejpřesněji identifikovat historický vývoj jednotlivých typů této zajímavé umělecké techniky na území České republiky v širším kontextu evropského dění.
Planeta Euforikum, sbírka reflexivní lyriky z pera absolventa lékařské fakulty a filosofie Tomáše Hájka (*1964), po více než dvaceti letech navazuje na jeho básnickou prvotinu Stoupání do plynu. Ačkoli autor mezitím vydal několik knih z aplikované filosofie, psal prózy, dramatické texty a eseje, nyní se zase vrací k poezii - to jest na začátek. Právě toto do sbírky vložené sdělení o znovupochopení prvenství poezie je na ní pozoruhodné.
Děj tohoto filozofického románu se odvíjí kolem pátrání po osudu protagonisty jednoho skutečného, ale zapomenutého zázraku lidového baroka v Čechách z roku 1875, který se odehrál u obce Litý nedaleko od Manětína. V pátrání po osudu Františka Trylče, který odešel v roce 1890 do Ameriky, kde po čase jeho stopy mizí, zkoumají osamělí hrdinové příběhu - kriminalista Ludvík, muzejnice Steinová, architekt Laušman a filosof Bardavský - svoje vlastní osudy, které se jim ztrácejí. Snad proto předpokládají, že se František Trylč musí ještě jednou vrátit na místo, kde se mu zdál sen o Kristovi a kde jeho rodiče nechali postavit kapličku a křížek. Domnívají se, že František Trylč i každý z nás musí potkat svůj kříž v docela cizím světě. Ale jednoho dne skutečně naleznou vedle kapličky a křížku spícího muže bez dokladů, který se předávkoval hypnotiky. Je to skutečně František Trylč, jenž se vrátil do místo svého dávného zázračného snu? A proč došlo v nedalekých Nečtinách k vraždě mladé dívky? A co znamená ten podivný spánek neznámého muže, ze kterého se již nikdy neprobudí? Odhalování velkého příběhu dočista zapomenutého zázraku otevírá další z pohledů na podstatu zázračnosti světa.
V roce 2004 vyšel u nás nový překlad díla A. Riegla „Der moderne Denkmalkultus“. Jistě ne pouhou shodou náhod si v roce 2005 připomeneme 100. výročí úmrtí tohoto významného rakouského kunsthistorika, který byl tak zakořeněn ve své době, tak z ní dýchal, že umřel takřka s ní. Nad Rieglovou knihou si čtenář znovu uvědomí, jak veliké filozofické, sociologické či politické téma památková péče představuje a jak byl prozatím jen ve zcela omezené míře tento potenciál využit. Tato kniha chce žánrově být filozofií památkové péče, což je žánr nepříliš častý, vlastně velmi málo častý. Dost možná je „filozofie“ příliš silným slovem, spíše jde o úvahy nad památkovou péčí, které se snaží objevit její stálé charakteristiky a následně zvláštním reflektujícím obloukem tyto charakteristiky vztáhnout na minulost památkové péče, její přítomnost a budoucnost. Vzejdou opravdu zajímavá zjištění. Celá tato kniha, přestože skládá Rieglovi – jeho bystrozrakosti a myšlenkové poctivosti – upřímný hold, vlastně pojednává o tom, že Rieglovy myšlenky už nestačí, aby vystihly naši dobu a její postoje.
