Věra Nosková Book order

Erotika, sex souvisejí často s obětavou, něžnou, vášnivou láskou, bývají ale provázeny také trápením, násilím, manipulaci, zklamáním, ponížením, dokonce mohou končit kriminálem. Povídky v této knize jsou o posledním polibku v životě, erotickém probuzení vášnivé panny, falši a zradě závistníků, cynismu slavného muže - psychopata, sociálním experimentu promiskuitních manželů, o pomstě odvržených milenců. Erotika, sex jsou od nepaměti provázeny prudkými emocemi, omezovány společností s jejími hodnotami, předsudky a zákony, mají vliv na psychiku a kvalitu života. Nejsou pouhým dráždivým kořením, ale kmenem života. Sbírka povídek na toto téma vznikala v průběhu mnoha let, jsou napsané s vypravěčským espritem. Zaujme čtenáře, kteří preferují otevřenost a upřímnost, zajímá je, jak a čím lidé žijí, co skrývají a mají rádi ironii a humor včetně toho černého.

Antiutopický román s mnoha plastickými postavami líčí drsné i dojemné příběhy budoucí růžové totality. Vysmívá se hyperkorektnosti, Mee Too a vypjatému feminismu. Mnohé situace, akce a výjevy vycházejí z abnormalit naší současnosti. Konečně zvítězil mamariát, společnost bez otců a rodin. Diktát štíhlosti a ženské krásy byl zavržen jako...

Patnáct delších povídek, které jsou svědectvím o životě, myšlení, citech a pošetilostech současníků. Jsou, navzdory korektní a přecitlivělé době, nekorektní až drsné, což odpovídá naší nepolepšitelné přirozenosti. Jejich hrdinové se snaží získat větší svobodu, respekt nebo si nahrabat, jsou zaujati touhou po úspěchu a uznání nebo posedlí sexem, bývají oklamáni, podvedeni, čelí manipulacím, hlásí se k feminismu nebo se proti němu vymezují. Jsou psané svěžím a bohatým jazykem, který čtenáři u Věry Noskové oceňují, a převládá v nich sarkastický a ironický tón, pod nímž lze vycítit soucit autorky s postavami.

O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda? Jak ji zjistit, když skrývané negativní emoce nelze vyčíslit statistikou. Můžeme vycházet jen ze zkušenosti, zažitých situací a příběhů. Někdy je kontaminuje naše paranoia a nedůvěra, leckdy jsou následkem kouzla nechtěného a je v nich obsažen i humor. Kniha Závist v Čechách má podtitul Podoby přátelství, Podoby závisti. V plnokrevně vykreslených příbězích mapuje především závidění úspěchu, které je často mučivější než jen závidět sousedovi kozu. Příběhy přátelství a závisti v této knížce jsou pestré a často překvapivé. Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize, nešetří ani sebeironií. Proud zklamaných nadějí je však prosvícen situacemi, v nichž se projevuje čiré, nekomplikované přátelství.

Hrdinové selhávají a jiní se rodí, když se údolím žene smrtelné nebezpečí. Co číhá za tajemnou mlhou? Jaká oběť usmíří ducha v Rožmberku? Jak může lov na sumce skončit střelbou? Komu může pes po smrti nosit trepky? A jak se dostanete domů, když bydlíte od řeky několik světelných let?

Tři dobrodruzi, spisovatelka Věra Nosková, její syn Tomáš, grafik a redaktor nakladatelství Klika a jejich kamarádka Martina Gogaisslová se vypravili do Afriky, aby poznávali, jak se žije v celkem bezpečné, ale chudé Tanzanii, chtěli vidět její národní parky, divoce žijící zvířata a poznat zvyky a život kmene Masajů. Byli také požádáni dvěma českými dobrodinci, kteří tam v jedné obci nechali za české peníze postavit školičku a pomocí sbírek podporují její provoz, aby zjistili, je-li výuka efektivní a za co se posílané peníze utrácejí. Autory knihy překvapil tvrdý masajský patriarchát s chováním k ženám a dětem, které by se u nás trestalo vězením. Sledovali, především u tanzánských mužů, občas bizarní způsoby získávání peněz. Tanzanie je zemí dětí, které nedokáže všechny uživit. Dětí do 14 let je tu 43,5%! V této zemi, která má 53 milionů obyvatel je virem HIV nakažená desetina obyvatelstva, živoří tu přes tři milionu sirotků a negramotnost dosahuje třiceti procent. Hlavně na venkově se žije nuzně. Ostrov Zanzibar, národní parky a některé destinace jsou dobře vybavené a turisty oblíbené, ale naši cestovatelé chtěli poznat pravou tvář této velké tropické země. Kromě jiného udělali sbírku a vezli tam spousty oblečení, školních potřeb, hraček... Jejich představy a poznaná realita se ovšem lišily.

Pavla, die Protagonistin des Generationsromans, wird nach dem Zweiten Weltkrieg geboren. Ihre Großeltern kehren aus Wien in ihre Heimat zurück. Ihr Vater muss zum Wehrdienst, während ihre Mutter, nach einer Scheidung, erneut heiratet und zwei Söhne bekommt. Pavla, die sich gegen die Erwartungen ihrer Mutter auflehnt, sehnt sich nach Unabhängigkeit und einem Leben in Prag. Sie schreibt Gedichte, liest viel und träumt von ihrem Vater, der sich nie gemeldet hat. Nach dem Abitur wird sie jedoch in eine Fabrik geschickt. Als sie erfährt, dass ihr Vater bei einem Motorradunfall gestorben ist, gesteht ihre Mutter, dass sie seine Briefe verbrannt hat. Pavla flieht vor dem psychischen Druck zu Sonderlingen und gesellschaftlich Ausgestoßenen. Eine dramatische Beziehung zu Bohemen und Trinkern führt zu ihrer Hospitalisation. Schließlich besucht sie das Land ihres Vaters, wo sie von der slowakischen Familie herzlich empfangen wird. Doch die Sehnsucht nach Prag zwingt sie zur Rückkehr. Der Roman, der 2005 veröffentlicht wurde, behandelt die Verwirrungen der Zeit, Liebe, Träume und Trotz und wird von Lesern und Kritikern geschätzt. Er wurde für den Literaturpreis Magnesia Litera nominiert und hat bis heute 25.000 Exemplare verkauft. Die Fortsetzungen vertiefen die Handlung in Prag und einer Grenzstadt.

Kniha přináší pět příběhů žen, jejichž spokojené životy náhle zasahuje krize v různých podobách. Jádrem je novela Hany Pražákové Divné dny, známé autorky knih pro děti a dívky, která po roce 2000 zaujala memoárovou prózou o věznění svého otce. Divné dny byly napsány v roce 1992 a dosud nevyšly, protože byly příliš krátké na samostatnou publikaci. Redaktorka Markéta Hejkalová, dcera Pražákové, oslovila další spisovatelky, jejichž díla se zaměřují na ženské postavy a naději. Kniha obsahuje příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé. Pražáková ve své titulní novele píše o nevěře, která hrozí rozbitím šťastné rodiny, s pochopením a humorem. Farkašová v novele Na rubu plátna zkoumá rodinné dědictví ovlivňující mladý pár, přičemž zachovává tragickou hloubku i naději. Nosková ve své humorné novele Něco se musí stát líčí složitý vztah matky a dcery. Hejkalová v Jednoho dne zkoumá lásku, která nemůže přežít v každodenním světě, zatímco Tvrdá v Slunce a piškoty popisuje, jak anonymní dopisy naruší život spokojené ženy.

Tři cestovatelé poznávali po tři měsíce Thajce, Vietnamce a jejich země s bujnou bizarní přírodou, obdivovali výbuchy barev tropické flory, jejich národní parky a zbytky středověkých chrámů a svatyň, objevovali jihoasijská městečka, krajinu rýžových polí a džunglí porostlých hor, obří velkoměsta. Setkávali se s většinou milým a přátelským, ale vzácně i odpudivým chováním místních obyvatel, s jejich zvyky, chtěli pochopit jejich národní povahu, náboženství, preferované hodnoty i pověry. Nejmladší z cestovatelů, fotograf, grafik a nakladatel Jiří Nosek provázel svou matku, spisovatelku Věru Noskovou a kamaráda z vody Martina Pacovského po stopách své někdejší pouti, od níž ho dělilo nejen osm let, ale také překonávání následků mozkové mrtvice, z nichž se dostal silnou vůlí a neúnavným cvičením. Naplánoval a zajišťoval dlouhou a pestrou cestu, na jakou se ti dva vypravili po krotkých dovolených s cestovkami poprvé v životě. Náročné a dobrodružné putování změnilo všechny fyzicky, zároveň se cestovatelsky otrkali a poznali jiný svět. Kniha je psána živým literárním jazykem s prvky humoru. I když není bedekrem, obsahuje i cenné zkušenosti a rady. Je bohatá nejen textem, ale i barevnými a černobílými fotografiemi.