Anna Tkáčová Books

A Iulia vyzvala bohy na souboj je druhým a závěrečným dílem Posteguillovy série o římské císařovně Iulii Domně, která ve světě zaujala více než čtyři miliony čtenářů. Udržet se na vrcholu je mnohem složitější než vrcholu dosáhnout. Iulii se sice podařilo stát se římskou císařovnou, vinou zrady a rodinných svárů ale může všechno přijít vniveč. Aby toho nebylo málo, lékař Galénos Iulii diagnostikuje to, čemu se řecky říká karkinos a v latině Římané nemoc nazývají cancer, rakovina. Krutý střet mezi jejími dvěma syny vede Iuliinu dynastii do záhuby. Kdokoli jiný by se při fyzické i morální bolesti, kterou trpí, vzdal. Pohromy se kupí jedna za druhou, až má Iulia pocit, jako by bojovala proti samotným bohům. Příběh lásky silnější než smrt a vášně schopné překonat všechny myslitelné zkoušky vede i uprostřed chaosu Iulii k vykoupení. Nic není ztraceno. Souboj o moc nad impériem pokračuje.

192 après J.-C. : Rome est sous le contrôle de Commode, un empereur fou. L'assassinat du tyran, puis du nouvel auguste nommé par le Sénat, ouvre la porte à un tourbillon d'intrigues et de luttes pour le pouvoir. Les prétendants sont prêts à tout, pensant que le jeu est sur le point de commencer. Mais pour Julia Domna, il a déjà commencé...À Rome, l'intelligence et la beauté de la belle Syrienne suscitent admiration et jalousie. Dans son combat pour protéger sa famille et servir les intérêts de son mari, le gouverneur Septime Sévère, Julia fait preuve d'une grande clairvoyance et de beaucoup d'ingéniosité au milieu d'une époque tumultueuse. Une époque marquée par la succession de quatre empereurs en autant d'années. Tandis que le grand empire de Rome est menacé par une guerre civile capable de saper ses fondements mêmes, Julia a un plan très ambitieux : faire de Septime Sévère le futur empereur et fonder une dynastie. Complots, batailles, mensonges et trahisons... Rien ne manque à cette fresque historique terriblement romanesque.

Monografia obce vydaná pri oslavách prvej písomnej zmienky.

Quién escribió las obras de Shakespeare? Qué libro perseguía el KGB? Qué novela ocultó Hitler? Quién pensó en el orden alfabético para organizar los libros? Qué autor burló al índice de libros prohibidos de la Inquisición? Estos y otros enigmas literarios encuentran respuesta en las páginas de La noche en que Frankenstein leyó el Quijote, un viaje en el tiempo por la historia de la literatura universal de la mano de Santiago Posteguillo, uno de los novelistas históricos más reconocidos por la crítica y el público de los últimos años. Y un profesor de literaturapoco convencional

Jméno Gustava Klimta dokonale reprezentuje umění období fin-de-siècle a je úzce spjato s Vídní přelomu 19. a 20. století. Jak je patrné i z reprodukcí děl v této knize, v Klimtově díle se odrážejí prvky symbolismu a byzantského umění a vytvářejí charakteristický podtón jeho secesního stylu. Ty nejkrásnější a nejznámější obrazy kniha představuje v chronologickém sledu spolu s úvody popisujícími jednotlivé etapy umělcova života.

Ein bedeutender kulturhistorischer Essay, ein weitgefächertes Panorama spanischer und lateinamerikanischer Geschichte von einem der großen Autoren Mexikos. Carlos Fuentes rekapituliert die epochalen Ereignisse der hispanischen Geschichte von den Anfängen bis in die unmittelbare politische Gegenwart und erkundet Übereinstimmung und Divergenz ihrer kulturellen, religiösen und sozialen Wirklichkeit. Im Brennpunkt seines Interesses stehen dabei die synkretischen, barocken, multikulturellen und multirassischen Erfahrungen, die Spanien und Lateinamerika gemeinsam sind. Aus der Fülle seiner Betrachtungen entwickelt er die optimistische Vision eines eigenständigen Spanisch-Amerika.

Čtvrtý svazek Borgesových spisů zahrnuje dvě sbírky raných esejů z třicátých let 20. století. Texty knihy Evaristo Carriego jsou věnovány ryze argentinským tématům, zejména starému Buenos Aires a jeho předměstí s poetikou tanga, soubojů na nože a jezdců, kteří mizí v pampě. Sbírka Diskuse pak přináší další základní témata Borgesova díla, mezi něž patří úvahy o čase a nekonečnu, ale především o knihách a literatuře.

Unikátní publikace představuje nejničivější katastrofy, jimiž bylo lidstvo postiženo následkem zemských dějů. Zemětřesení, sopky hurikány, tsunami, ničivé záplavy atd. vytvářejí široký vějíř katastrof, v nichž se nadvláda přírody snoubí s lidskou tragédií a neštěstím, neboť vůči podobným projevům planety zmůže člověk jen málo nebo zhola nic.

Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení. Pobyty v Indii zanechaly v Octaviu Pazovi hluboké stopy a ovlivnily nejen jeho básnickou tvorbu, ale také nahlížení na kulturu, umění, politiku a filosofii. Své osobní prožitky člověka patřícího do západního kulturního okruhu při setkávání s touto východní kulturou zpracoval v knize Indické odlesky, v jednom z posledních děl, které napsal. Esej nejen rozšiřuje naše znalosti o tak odlišné realitě, jako je ta indická v porovnání s tou západní, ale nutí nás rovněž nahlížet na plodné rozpory (někdy i soulad) mezi naším viděním světa a tím orientálním, nutí čtenáře hledat analogie na jedné straně, na straně druhé kontrasty. Octavio Paz v textu na mnoha místech srovnává mexickou a indickou společnost, upozorňuje na to, co je oběma kulturám společného a v čem se liší. Čtení eseje narušuje naše rutinní smýšlení o světě a nebyl by to Octavio Paz, kdyby v knize nevedl dialog s námi samými jako lidskými bytostmi.

Jedna z největších a nejuznávanějších současných mexických spisovatelek a publicistek ve své knize předkládá portréty sedmi mexických ženských osobností převážně z první poloviny 20. století, z nichž každá svým neopakovatelným způsobem výrazně ovlivnila kulturní a společenské dění Mexika.