Publikace seznamuje s tvorbou malíře Jiřího Vincence Slavíčka. Zaměřuje se na jeho obrazy z nedávné doby (2005-17). Hlavním tématem Slavíčkova díla je koloristicky výrazná reflexe přírody, zejména krajiny.
Andělé provázejí člověka téměř odnepaměti, proto jsou také zakomponováni v mnoha náboženských systémech. Naše výstava představí především křesťanské pojetí a zobrazení andělské bytosti, které úzce navazuje na judaismus, na biblickou představu anděla – posla Božího. Andělé však nejsou jen božími posly, zprostředkovateli jeho vůle a ochránci lidí, mají též jiné zásadní úkoly spjaté s fungováním a harmonií celého světa, přesuny hvězd, bdění nad všemi elementy universa, národy, městy. Seznámíme vás s dlouhou vizuální tradicí zobrazování andělských bytostí, od středověku až po současnost, od témat, kde hraje anděl úlohu hlavní, přes vedlejší či doprovodné role až k volným „osvobozeným“ andělským motivům v umění 20. století. Část exponátů pochází ze sbírek Muzea umění Olomouc a Arcidiecézního muzea Olomouc i z arcibiskupských sbírek soustředěných v Kroměříži, většinou ale budou exponáty zapůjčeny ze státních i církevních institucí, ze soukromých sbírek i ateliérů umělců.
Pozoruhodná monografie mapující životní osudy dvou přátel a prokletých umělců. Malíře a fotografa Miroslava Tichého a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov i společné téma dívčího těla. Kniha vychází kromě písemných dokumentů především ze vzpomínek osobností, které oba tvůrce znaly, a také z vlastní paměti autora, jenž se s nimi řadu let přátelil. Opírá se o téměř tisícovku dopisů, které si vyměnil s básníkem Jiřím Veselským a v nichž se často objevují zmínky také o Miroslavu Tichém. Olič cituje řadu Veselského básní, které ilustrují umělcovy životní peripetie, a rovněž otiskuje a interpretuje fotografie Miroslava Tichého. Oličova monografie se tak spíše než jako literárněhistorická práce čte jako faktografický román o dvou outsiderech, kteří vytvořili dílo, s nímž si stále nějak nevíme rady.
Česko-anglická publikace vychází ke stejnojmenné výstavě Tvrdohlaví 2015 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, konané 14. června – 28. srpna. Střídají se zde práce zcela nové s díly, která jsou již „klasická“ a svým způsobem charakteristická, tedy jakési ikony z let osmdesátých. Nebylo možné, ale ani nutné konfrontovat práce minulé se současnými. Možná právě ve smyslu poučky, že neexistuje vývoj ve smyslu neustálého zdokonalování a povlovného „zlepšování kvality“. Umění se nevyvíjí k stále lepšímu či sofistikovanějšímu, ale – stále k jinému. Osmadvacetiletá existence skupiny je nicméně skutečnost a jako taková spíše údajem do Guinnessovy knihy rekordů. V katalogu jsou prezentováni tito členové skupiny Tvrdohlaví: Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Zdeněk Lhotský, Václav Marhoul, Stefan Milkov, Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skála, Čestmír Suška.
Josef Váchal této knihy vytvořil pouhých 17 exemplářů. Edice faksimile Kázání proti hříchu spěšnosti z roku 1939 zahrnuje celý text se všemi, autorem kolorovanými, dřevoryty. Dílo je parafrází na barokní tisky kázání a postyl, ústředním tématem je „hřích spěšnosti“ a automobilismu vůbec. Kniha je originální jak autorovým stylem, tak spojením grafiky a textu. Mnohý čtenář a obdivovatel jedinečného, ve své době opomíjeného, Váchalova díla má tak možnost seznámit se s těžko dostupným autorovým textem a současně se potěšit krásnými ilustracemi. Kniha je doplněna o textový přepis Kázání a doslov Jiřího Oliče.
Knihu žertovných aforismů Jiřího Oliče doprovázejí veselé ilustrace Jaroslava Róny.
Česko-anglická publikace současného českého malíře Jakuba Špaňhela představuje především několik ucelených cyklů z posledních let: obrazy kostelů, obrazy velmi osobitě inspirované dílem Bohuslava Reynka, klíčový cyklus lustrů i ukázku ze slavného cyklu benzínových pump. Textem knihu doprovodil Jiří Přibáň.
Reprezentativní monografie českého malíře a sochaře, jednoho ze zakladatelů výtvarné skupiny Tvrdohlaví, dnes pedagoga Akademie výtvarných umění v Praze. Monografie představuje rozsáhlou tvorbu Jaroslava Róny, jedné z osobitých postav současné české výtvarné scény. Těžištěm publikace je více než tři sta padesát reprodukcí a fotografií Rónových obrazů a soch (včetně monumentálních plastik ve veřejném prostoru). Studie z pera Jiřího Oliče sleduje Rónovu cestu k výtvarnému umění a mapuje proměny jeho výtvarného jazyka v posledních třech desetiletích. Doplněno výběrem z vlastních Rónových textů, biochronologií, soupisem výstavních aktivit.
