Osudy tří mužů a jedné ženy, z nichž každý řeší po svém vlastní problémy, samotu, nenaplněné sny a touhy, se náhodně protnou pod střechou neoklasicistního domu, kde se setkají. Kniha je napsána opět velmi čtivě a moderně, a i přes značné odlišnosti charakterů hlavních protagonistů nakonec poskytne čtenáři ucelenou mozaiku o hledání a nalézání místa v životě, byť někdy i za cenu překročení vlastního stínu...
Již třetí román současné řecké autorky (česky Jidáš líbal skvěle, 2003, Toxická spojení mužského rodu, 2004) nás tentokrát přenáší mezi fiktivní problémy a postavy řecké politiky, které však k realitě nemají příliš daleko. Ocitáme se v Athénách v době před volbami, kdy proti sobě stojí dvě politické strany, jedna vládní a druhá opoziční. Příběh se odehrává mezi opozičními politiky, a to v několika rovinách, které se postupně prolínají a někde až neuvěřitelně spojují.
Příběh moderní athénské ženy se soustředí na krizi jejího manželství, která vyvrcholí odchodem manžela. Děj se odehrává během několika měsíců, přičemž autorka využívá retrospektivy k objasnění situace. Díky jejímu mistrovství v narativu a ironickému nadhledu se toto krátké období stává bohatým na události. Různé peripetie, které obohacují na první pohled běžný manželský rozkol, činí příběh čtivým a strhujícím. Vztahy mezi postavami – manželka a manžel, milenka a milenec, přítelkyně, matka a syn – jsou podány s takovou pravdivostí, že se v hlavní hrdince může mnoho žen poznat. Kniha, přestože se zabývá známou zápletkou, se vyhýbá banalitě a kýči. I když se v příběhu objevují témata jako odchod a návrat manžela či mimomanželský vztah, autorka je ztvárňuje svěžím jazykem a trpkým humorem, což dodává příběhu autenticitu. Závěr, nečekaný a přesto logický, potvrzuje, že se jedná o příběh, který se může kdykoliv stát ženě středních let, ať už v Athénách, Praze, Madridu či Stockholmu.