Břetislav Hofbauer Books

Publikace charakterizuje základní problémy zhodnocování a ovlivňování volného času dětí a mládeže, reflektuje současný stav i předpokládaný vývoj. Charakterizuje podmínky i požadavky, obsah a formy pedagogického ovlivňování volného času, neopomíjí ani psychologické aspekty výchovy ve volném čase. Zabývá se specifiky institucí nabízejících dětem a mládeži volnočasové aktivity. Zvláštní část věnuje osobnosti pedagoga a jeho odborné přípravě. V závěru knihy jsou připomenuty základní právní předpisy, které se vztahují k organizování volnočasových aktivit, zejména k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků. Kniha je určena studentům pedagogiky, sociální pedagogiky a dalších příbuzných oborů na středních i vysokých pedagogických školách, vychovatelům školních družin, domů dětí a mládeže, domovů mládeže a dětských domovů.

Vývojové trendy a současné možnosti Volný čas je předmětem zájmu pracovníků řady pedagogických a sociálních profesí, protože představuje na jedné straně příležitost pro osobnostní a sociální rozvoj dětí a mládeže, na druhou stranu v sobě skrývá nemalá rizika. První část publikace ukazuje, jak se rozsah a podmínky využívání volného času dětmi a mládeží vyvíjely v minulosti. Vymezuje hlavní současné rysy využívání volného času mladými lidmi v současném světě i u nás a charakterizuje hlavní trendy, které pravděpodobně ovlivní tuto oblast v blízké budoucnosti. Druhá část práce ukazuje, jak na základě těchto poznatků přistupovat k plánování (vytváření koncepcí) práce s dětmi a mládeží ve volném čase, které metody a organizační formy dnešní pedagogika volného času užívá, jak účinnost této práce hodnotit, jaké existují zdroje pro její financování apod. Výklad je doplněn řadou konkrétních údajů a příkladů od nás i ze zahraničí.

Teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času

Karel Hynek Mácha, jak bylo s výsostnou přiléhavostí řečeno, magnus parens moderní české poezie, nepotřebuje představovat, každá generace ho však musí číst znovu. Tento výbor přináší samu tresť tvorby velkého romantika, jenž stál na počátku skutečné novočeské poezie, povznesené nad pouhé veršování, inspirované a nesené duchem mimoliterárních úmyslů i cílů, a byl neomylným vyzváním na cestu k budoucí ryzí tvorbě, zároveň ale zůstával – navzdory všem levicovým pokusům o vyvrácení faktu – i ve své duchovní vzpouře básnicky pevně zakořeněn v duchovním směřování českého baroka.