Jiří Sehnal Book order

Kniha umožňuje doplnit si či zpřesnit znalosti o vzhledu bojové techniky čs. armády od prvních měsíců její obnovy roku 1945 až po její zánik v roce 1992 a zorientovat se tak v široké škále jejího zbarvení a označování. Jde o dosud nezpracovanou část historie poválečné ČSA, proto autor musel čerpat z mnoha archivních materiálů ve složkách jednotlivých útvarů armády, přičemž se snažil při zveřejňování dobových dokumentů co nejvíce přiblížit jejich autentickému vzhledu. Mnohá bílá místa doplnilo též svědectví pamětníků a sběratelů. Díky této knize už nebude nikomu vojenská technika splývat jako jednolitá zelená masa, protože zjistí, že skutečnost byla mnohem barvitější, že nebyla jen fádně zelená s nenápadnými žlutočernými tabulkami evidenčních čísel. Kniha je pochopitelně vybavena mnoha kresbami, schématy a barevnými fotografiemi.

Děj románu se odehrává na počátku 60. let v Praze, kdy se člověk potýká s proměnlivostí doby, plné revolt a nonsensu. Hlavní postava, mladý muž z malého města, touží po studiu na vysoké umělecké škole, avšak jeho iluze se brzy rozplývají. V prostředí, kde je kádrový posudek klíčem k budoucnosti, se setkává s neúprosným vyděračstvím. Román zkoumá silný étos touhy po svobodě a stabilitě, přičemž prasklinami doby prosvítá naděje v podobě písně a modlitby. Hlavní hrdina, romantik a rebel, se potýká s otázkami víry, identity a rodiny, jako "odložené dítě války" hledá smysl v chaotickém světě. Po mnoha peripetiích se vrací domů s prázdnými kapsami a nesplněnými sny. V druhé části se jako dospělý muž vrací na známá místa a konfrontuje přítomnost s nostalgickou minulostí "zlatých šedesátých". Jeho pohled na současný vývoj společnosti je pesimistický; zatímco životní úroveň roste, úroveň života upadá. Přesto v sobě nese víru v Naději a Život, i když cesta k "metanoii" byla složitá.

Varhaník farního kostela v Jindřichově Hradci Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) byl nejen vynikajícím básníkem, ale současně nejlepším českým skladatelem 17. století. Kniha je věnována jeho životu a hudebnímu dílu, které je analyzováno a srovnáváno s tvorbou jeho současníků a s přihlédnutím k hudební situaci v českých zemích po roce 1620. Postupně je pojednáno o tištěných sbírkách: Obsequium Marianum (Vídeň 1642), Česká mariánská muzika (Praha 1647), Officium vespertinum (Praha 1648), Loutna česká (Praha 1653), Sacra et Litaniae (Praha 1654), Svatoroční muzika (Praha 1661) a o rukopisně dochovaných skladbách (Missa s. Wenceslai a Magnificat).