Jan Štěpánek Book order (chronological)

Kniha se vůbec poprvé komplexně zabývá tématem Lékárny U Černého orla v Polné u Jihlavy, která je veřejnosti známa pod synonymem jediné dochované apatyky venkovského města z přelomu 18. a 19. století. Kromě historie lékárenství a lékárny v Polné se autoři zaměřili i na její mobiliář, jenž se díky snaze několika nadšenců stal základem samostatné expozice v tamním městském muzeu. Popisují peripetie jejího vývoje, zhodnocují obsáhlý sbírkový fond a nezapomínají ani na osobnosti, které za jeho vznikem stály. Publikace tím pokrývá široké spektrum témat od farmacie, přes klasickou historii, až po dějiny muzeologie.

Publikace zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky. Dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec umělecko-historickým zhodnocením nejdůležitějších částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam významně překračuje regionální rozměr.

Výpravná kniha mapující 20 let historie Nového Prostoru. Jeho prodejců, tvůrců, čtenářů a podporovatelů. Časopis Nový Prostor je v Česku unikátní street paper, jehož pouličním prodejem získávají obživu lidé, kteří se ocitli na ulici často ve velmi těžké životní situaci. Pobočky časopisu s výdejními místy a zázemím pro prodejce fungují v Praze, Brně a dalších větších městech v Čechách i na Moravě a kromě časopisu své prodejce podporují mnoha aktivitami, aby jim pomohli začlenit se zpět do společnosti. Letos časopis Nový Prostor slaví 20 let, za kterých pomohl více než 5 200 lidem v nouzi.

Toto vydání próz Karla Čapka v českém originále pro slovenského čtenáře obsahuje román z roku 1924 nazvaný Krakatit (název výbušniny, jíž lze zničit celý svět, je aluzí na katastrofální výbuch sopky na ostrově Krakatau v Sundském průlivu mezi Sumatrou a Jávou roku 1883) a dvojí soubor detektivních a justičních „short stories" – Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy, publikované knižně roku 1929. Čtenáři se tak umožňuje konfrontace dvou z vícera žánrů Čapkovy prozaické tvorby. V románu – „fiction" se realita prolíná se snovými, ba halucinačními stavy geniálního „destruktivního chemika" inženýra Prokopa; současně je Prokop podle Oldřicha Králíka „nádherný erotický hrdina, přímo volající po filmovém vtělení" a Krakatit je „asi nejsubtilnější sexuální básní v české literatuře".

Man discovers a species of giant, intelligent newts and learns to exploit them so successfully that the newts gain skills and arms enough to challenge man's place at the top of the animal kingdom. Along the way, Karel Capek satirizes science, runaway capitalism, fascism, journalism, militarism, even Hollywood.

Potěšte se listováním nejoblíbenějšími komiksy Jana Štěpánka: Ostrov pokladů, Bezhlavý jezdec, Prečo, Cesta kolem světa za 80 dní, Vetřelci, Strašidlo cantervillské, Poslední vůle, Hadí rod, Akce Darwin, Výkupné za rudého náčelníka, Tulácká pohádka, K. O., Osobní magnetismus, Čas na útěk. Autor vám také prozradí, jak se ke kreslení komiksů dostal, kdo ho inspiroval, které literární autory obdivuje a proč se jejich díla se stala předlohou pro jeho komiksovou tvorbu.

Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.

Publikace, kterou držíte ve svých rukou, představuje první ucelenou sondu do života malířky Marie hraběnky Nostitz-Rieneck (1902–1980). Její dílo je veřejnosti známé jen díky několika akvarelům, na nichž zachytila interiéry českých zámků, téměř nic se však nevědělo o jejím životě a tvorbě. Záměrem autora je proto seznámit čtenáře s výběrem nejlepších prací, které vytvořila a zasadit je do souvislostí doby, v níž vznikly. Většina prezentovaných děl pochází ze soukromých sbírek v zahraničí a jejich námět spadá především do oblasti krajinomalby a žánru. Publikace tak představuje i dokument o životě rodiny Nostitz-Rienecků z Plané u Mariánských Lázní a jejich blízkých v období První republiky, druhé světové války a následné emigrace.