Jolana Poláková Books

"Wendy Rowe knows skin. With more than 20 years of experience, her uncomplicated and holistic approach is focused on caring for it from the inside out. With Eat Beautiful, Rowe has created easy and delicious recipes specifically designed to give skin what it needs to glow. From cucumbers (the internal cleanser) to limes (the natural astringent) to carrots (the immunity booster), Rowe explains how each ingredient feeds the skin, and offers breakdowns of the vitamins and nutrients it provides. The recipes then correlate to these essential ingredients to help target specific skin problems and alleviate common complaints. Rowe provides specific advice for foods to embrace or avoid depending on skin type. While a cookbook for every meal at its core, here, too, are suggestions on how to keep skin pampered with recipes for homemade masks, scrubs, mists, cleansers, and toners, as well as an informative troubleshooting section for confidence-zapping skin problems. Organized into the four seasons, this stunning book can be dipped in and out of, or followed as a plan, and will ensure beautiful, radiant skin all year round"--

Jolana Poláková ist 1951 in Prag geboren. Nach dem Studium der Philosophie und der klassischen Philologie wird sie 1975 mit einer Arbeit über „Die Entstehung der europäischen Philosophie im Blickwinkel der Beziehung von Mythos und Logos“ promoviert; anschließend wird sie wissenschaftliche Mitarbeiterin am renommierten Philosophischen Institut der Tschechischen Akademie der Wissenschaften in Prag. Ihr nächstes Buch „Das gedankliche Schaffen – ein Aufriß der allgemeinen Theorie“ wird aus ideologischen Gründen verboten; sie selbst wird aus dem Philosophischen Institut entlassen. Es folgen philosophische Aufsätze im sog. Samizdat, der tschechischen Untergrundpresse. Erst 1990 wird sie rehabilitiert. Ihr Buch „Perspektive der Hoffnung“, das der Suche nach Transzendenz in der europäischen Philosophie von den Anfängen an nachgeht, von Platon über Kant bis zu Jaspers und Lévinas, ist ohne ihre schmerzhafte Erfahrungen mit der Diktatur und der geistigen Isolation und ohne die daraus entstandene Sehnsucht nach freiem Gedankenaustausch zwischen West und Ost nicht denkbar. Sie erhielt dafür den Tom Stoppard Price der Stiftung der Charta 77. Seit 1994 ist Poláková Mitglied der New York Academy of Sciences. In Kanada erhielt sie den URAM Award for Excellence in Creative Scholarly Writing.

Reflexionen über Gott und die Gottesbeziehung des Menschen an der Schnittstelle von Philosophie und Theologie: eine phänomenologische Beschreibung des Gottesverhältnisses mit einer Fülle existentiell bedeutsamer Einsichten. „Faszinierend und wichtig“ (Bernhard Casper).

Dialog patří k velice potřebným a frekventovaným, ale úměrně tomu i banalizovaným tématům dnešního praktického myšlení. Filosofka Jolana Poláková ve své knize pozorně a důsledně proniká k autentické hloubce a živému potenciálu dialogu. Nezastírá obtížnost dialogické komunikace – ale zároveň systematicky zpřístupňuje její možnosti. Otvírá srozumitelný vhled do utváření dialogu v jeho vzájemně propojených aspektech: praktickém jednání, teoretickém poznávání a duchovním spolubytí. Předností knihy je komplexní, ucelené a dalšímu dialogickému domýšlení otevřené zpracování, které může oslovit čtenáře zainteresované jak profesionálně, tak osobně.

Vyhlížení zítřků;Odpovědnost za dějiny;Duchovní vertikála;Mravní osobnost;Setkávání místo utkávání;Církev dnes a zítra;Absolutní perspektiva.

Tato kniha navazuje na předchozí díla Jolany Polákové, která se zabývají vztahem imanence a transcendence. Autorka zdůrazňuje potřebu myšlenkové, mravní a existenciální katarze transcendence a poskytuje kritický pohled na postmodernu, upozorňující na její specifickou jinakost a rozsah pronikání do obecného vědomí. Naznačuje historický vývoj, který začíná v estetické rovině a zasahuje všechny dimenze lidského života. Úvodní pasáž představuje čtyři stupně, jimiž se filosofie dosud otevřela transcendenci (Platón, I. Kant, K. Jaspers, E. Lévinas). Autorka čerpá z filosofického zázemí (F. Capra, R. Panikkar, A. H. Maslow) a hledá formy transcendence charakteristické pro postmoderní dobu. Jednou z nich je relativní transcendence - transpersonalita a transkulturalita, které autorka považuje za předběžné a omezené. Hledání relativní transcendence implikuje otázku po transcendenci absolutní, přičemž postmoderna paradoxně vytváří podmínky pro toto radikální hledání. Tato část textu analyzuje pojmy jako transuniverzalita, transalterita a proexistence. Autorka dospívá k závěru, že filosofie transcendence vychází spíše z principu žité vztahovosti než myšlené substanciality, a její otevřenost absolutnu ji sbližuje se spiritualitou. Filosofie transcendence je metodologicky otevřená transcendenci.

Průřez dílem jedné z nejvýznamnějších exilových osobností české kultury 20. století. Tato kniha šíří svého záběru doplňuje a překonává předchozí vránovský výbor z roku 1995 (vydaný v edici Sofia) Experiment křesťanství. Poskytuje tak ucelenější obraz o mnohorozměrnosti Vránova filosofického zaměření: počínaje živými tématy na pomezí filosofie a teologie přes bezprostředně kladené existenciální otázky „zakázaných“ českých básníků až po aktuální hlediska filosofie přírody, a zejména až ke stále otevřené problematice poslání křesťanského myšlení v dnešním světě. Toto nové setkání s obsahovou závažností a formální kultivovaností Vránových reflexí může do našich osobních i odborných debat o důležitých otázkách dneška vnést mnoho překvapivých podnětů a zralých inspirací.

Výbor ze statí českého exilového katolického teologa, ve kterých autor hovoří o významu a úloze křesťanství v současném světě.