Reflexionen über Gott und die Gottesbeziehung des Menschen an der Schnittstelle von Philosophie und Theologie: eine phänomenologische Beschreibung des Gottesverhältnisses mit einer Fülle existentiell bedeutsamer Einsichten. „Faszinierend und wichtig“ (Bernhard Casper).
Dialog patří k velice potřebným a frekventovaným, ale úměrně tomu i banalizovaným tématům dnešního praktického myšlení. Filosofka Jolana Poláková ve své knize pozorně a důsledně proniká k autentické hloubce a živému potenciálu dialogu. Nezastírá obtížnost dialogické komunikace – ale zároveň systematicky zpřístupňuje její možnosti. Otvírá srozumitelný vhled do utváření dialogu v jeho vzájemně propojených aspektech: praktickém jednání, teoretickém poznávání a duchovním spolubytí. Předností knihy je komplexní, ucelené a dalšímu dialogickému domýšlení otevřené zpracování, které může oslovit čtenáře zainteresované jak profesionálně, tak osobně.
Vyhlížení zítřků;Odpovědnost za dějiny;Duchovní vertikála;Mravní osobnost;Setkávání místo utkávání;Církev dnes a zítra;Absolutní perspektiva.
Tato kniha navazuje na předchozí díla Jolany Polákové, která se zabývají vztahem imanence a transcendence. Autorka zdůrazňuje potřebu myšlenkové, mravní a existenciální katarze transcendence a poskytuje kritický pohled na postmodernu, upozorňující na její specifickou jinakost a rozsah pronikání do obecného vědomí. Naznačuje historický vývoj, který začíná v estetické rovině a zasahuje všechny dimenze lidského života. Úvodní pasáž představuje čtyři stupně, jimiž se filosofie dosud otevřela transcendenci (Platón, I. Kant, K. Jaspers, E. Lévinas). Autorka čerpá z filosofického zázemí (F. Capra, R. Panikkar, A. H. Maslow) a hledá formy transcendence charakteristické pro postmoderní dobu. Jednou z nich je relativní transcendence - transpersonalita a transkulturalita, které autorka považuje za předběžné a omezené. Hledání relativní transcendence implikuje otázku po transcendenci absolutní, přičemž postmoderna paradoxně vytváří podmínky pro toto radikální hledání. Tato část textu analyzuje pojmy jako transuniverzalita, transalterita a proexistence. Autorka dospívá k závěru, že filosofie transcendence vychází spíše z principu žité vztahovosti než myšlené substanciality, a její otevřenost absolutnu ji sbližuje se spiritualitou. Filosofie transcendence je metodologicky otevřená transcendenci.
Průřez dílem jedné z nejvýznamnějších exilových osobností české kultury 20. století. Tato kniha šíří svého záběru doplňuje a překonává předchozí vránovský výbor z roku 1995 (vydaný v edici Sofia) Experiment křesťanství. Poskytuje tak ucelenější obraz o mnohorozměrnosti Vránova filosofického zaměření: počínaje živými tématy na pomezí filosofie a teologie přes bezprostředně kladené existenciální otázky „zakázaných“ českých básníků až po aktuální hlediska filosofie přírody, a zejména až ke stále otevřené problematice poslání křesťanského myšlení v dnešním světě. Toto nové setkání s obsahovou závažností a formální kultivovaností Vránových reflexí může do našich osobních i odborných debat o důležitých otázkách dneška vnést mnoho překvapivých podnětů a zralých inspirací.
Výbor ze statí českého exilového katolického teologa, ve kterých autor hovoří o významu a úloze křesťanství v současném světě.
Vzpomínky, dokumenty a studie přibližují život i dílo českého křesťanského filozofa. Na loňský čtenářsky úspěšný výbor z Janátova filosofického díla Myslet proti duchu doby(edice Sofia) navazuje nyní soubor autentických svědectví o jeho osobnosti a životě. Ušlechtilá síla jeho přátelsky otevřeného osobního projevu a drama jeho vytrvalého boje za etické životné hodnoty jsou v knize podány nejprve prostřednictvím pozoruhodných vzpomínek. Následují otázky z Janátovy korespondence a z jeho disidentských vystoupení. Tři závěrečné studie naznačují aktuální hlediska celkového hodnocení Janátovy osobnosti a potvrzují její mimořádnou inspirující sílu pro lidsky hodnotný život v dnešní problematické době.... celý text
K hledání nového východiska filosofické teologie. Bůh - je-li filosofií vzat v potaz skutečně ve své skutečnosti - jako Bůh -, ztělesňuje unikátní "téma", které aktivně ovlivňuje svého zpracovatele. Nemůže být pouhým netečným námětem, ale je živým spolutvůrcem.
