Anna Sedlmayerová Books

Vyprávění o cestách po Itálii, Francii a Anglii v 2. polovině 60. let.

Secesní dům vypráví příběh o lidech, kteří ho postavili na začátku 20. století a žili v něm do konce první světové války. I o dalších dvou rodinách, které ho postupně obývaly až do srpna 1968.

Vzpomínky formou dopisu dospělé dceři tvoří paralelní text k množství oblíbených rodinných kuchařských receptů, díky nimž si můžeme uvařit cvekálky, kucmoch, šušňák, jihočeskou zavrcenou a šestinedělkovou polévku, jakož i vejmrdu či pumpernykl, nebo upéct správnou svíčkovou, tažený štrúdl, mydlipupky a další dobroty, o kterých se nám možná ani nesnilo. Anna Sedlmayerová totiž nebyla jen slavná spisovatelka, ale také výborná kuchařka. Vyrůstala v jihočeské hájovně a její maminka a tety měly za sebou službu ve Vídni, což se v Annině kuchyni pochopitelně projevilo. Kdo ochutná podle jejích receptů zhotovené pokrmy, určitě nebude litovat. A kdo má rád atmosféru časů dávno minulých, ten si navíc příjemně počte, neboť i receptová část je plná odboček a veselých historek, v nichž autorka vzpomíná na své rodiče a početné příbuzné

Osudy proletáře Jana Matuše, který z pekařského učedníka a sazeče vyrůstá v předního bojovníka za novou společnost. Román začíná koncem 1. světové války, dotýká se důležitých momentů ve vývoji našeho státu a je zakončen po únoru 1948, kdy se hrdina knihy stává ředitelem hostivařské tiskárny.

Kniha zobrazuje odsun Němců a následné osidlování pohraničí českými osídlenci a zaznamenává poválečný život v malé krušnohorské vesnici.

Román, jehož ústředním námětem je citové zničení manželského svazku, zrání a vyrovnávání se s rodinnými a profesionálními těžkostmi vykreslila autorka s psychologickou detailností, ale i se sentimentalitou. Kniha je volným samostatným pokračováním románu "Každé jaro pampelišky".

Román z vilové čtvrti Na Límečku je psychologickou kronikou života zdejších obyvatel. Jejich osudy se již po dvě generace téměř neviditelně proplétají, každý tu ví o každém všechno a myslí si své, protože pomluvy nesvědčí sousedským vztahům. Poklidný život sledovaný oknem za záclonou je jednoho dne rozmetán jako v šíleném snu. Na tu středu, kdy sem vtrhla zima z nedalekých Krušných hor a napadlo půl metru sněhu, tu dlouho nezapomenou. Odpoledne nedaleko své chaty havaroval pan Kazda a v autě s ním zahynula manželka barmana Šíbra. Podle lidí se ti dva vůbec neznali a každý měl být někde jinde, ale o té senzaci, že byli tajní milenci, všichni mlčí. A ve stejný den se ztratí dvě mladé dívky, které se najdou zavražděné. Na Límeček padl strach. Léta tu lidé záviděli profesoru Tomiášovi, že je bohatý, i když už dlouho zápasil s depresemi po smrti své ženy, a právě na něj pro jeho podivínství padne podezření. Jenže pod svícnem bývá tma a on to být nemohl. Vrah dokonce může dál v klidu žít mezi starousedlíky na Límečku. Román napsala autorka před dvaceti pěti lety a nyní vychází poprvé hlavně proto, že je zajímavý i pro dnešního čtenáře.

Pásmo vzpomínek na dětská přátelství. Vyprávění pro malé i velké čtenáře, v němž hlavní "postavou" je jezevčík Juk.

Detektivní příběh z jihočeského města, kam se po čtyřiceti letech sjeli abiturienti místního gymnázia.

Po 25 letech se vrací kriminalistka Tereza. Je sice o čtvrtstoletí starší, ale je to pořád policistka, která je svou ženskou intuicí úspěšná i tam, kde jsou její kriminalističtí kolegové bezradní. V napínavém vyprávění zde Tereza řeší mozaiku propletených případů a v závěru i ten nejtěžší - několikanásobnou vraždu, včetně vraždy své snachy.

Spisovatelčiny vzpomínky na vlastní dětství prožité v hájovně v jižních Čechách, na dobu prvního rozvíjení člověka v pohodě domova, důvěrného splývání s přírodou, poznávání otcova mysliveckého povolání a uvědomování si vedle světlých stránek života i jejich rubu, osudu lidípostižených tehdejší sociální nerovností a nespravedlností.

Příběh o naplněném stáří čtyř přátel z mládí, kteří se rozhodnou žít na stará kolena společně. Odstěhují se do půvabné vilky v Krušných horách spolu s 80iletou matkou jednoho z nich. Stařenka se stane stmelující osobností této pánské společnosti, postupně přitahuje do domu vnuky, děti a bývalé manželky svých nájemníků a pochopením navazuje porouchané rodinné vtahy.

Dva detektivní motivy, vražda starého důchodce a někdejší autohavárie populární jazzové zpěvačky, se zde prolínají a splétají v jeden celek, v jehož základu je tragická láska stárnoucí ženy k pozdě nalezenému milenci.

Sedmnáct moderních pohádek pro nejmenší čtenáře ze světa zvířátek a pohádkových bytostí.

Z idylické hájovny na Třeboňsku vytrhne hlavního hrdinu příběhu, Miloše Jáchyma, v roce 1939 válka a hlavně sňatek z velké lásky se židovkou Růženou. Růžena se zachraňuje útěkem do ciziny a Jáchym se seznamuje s Markétou, která je mu posilou a záchranou. Osou příběhu je pátrání po mysliveckém šperku, grandlové broži, který si Růžena vzala s sebou a který se záhadně objeví záhy po jejím odchodu.

Detektivní román, v němž pochybnost nad zdánlivě náhodnou smrtí ženy přivádí k odhalení, že jde o vraždu a vyšetřování objeví ještě vraždu další. Napínavý a vzrušující příběh s dobře kreslenými lidskými typy a střízlivým, záměrně nebrilantním detektivem, který se nesnaží zakrývat, že odhalování pachatele je úmorná práce, provázená mnohdy i beznadějí a omyly.

Kriminalistická novela řeší otázku vraždy nebo sebevraždy mladé ženy psychologickou analýzou. Proto i kreslí plasticky povahové charaktery všech postav. Dějové pásmo, napínavé nejistotou výsledku do posledního okamžiku, prolíná konfrontace postojů starší a mladší generace, jež má širší platnost.

Autorka čerpá svůj námět z osidlování našeho pohraničí po květnu r. 1945, tentokráte z osidlování vesnice na severu Čech v Krušných horách. Autorka se zahleděla do nového života přistěhovalců a do jejich rozběhu k budovatelské práci, ale vykreslila jejich příběhy za války i v dřívější minulosti. Snažila se tak odhalit příčiny postoje svých postav k odchodu Němců i k ostatnímu dění.

Autorka knihy „Každé jaro pampelišky“ tentokrát předkládá čtenářům napínavý kriminální příběh z českého pohraničí. Hlavní roli v něm hraje příslušnice VB, jež přispěje k odhalení vraždy mladé ženy, která odjela na návštěvu do Berlína a záhadně zmizela. ''Zdá se mi na vraždu zbabělý.'' ''Zbabělost nevylučuje vraždu,'' řekl major a trochu se i se židlí zvrátil dozadu a vpřed. ''Stokrát jsem se za své praxe setkal s takovými malými, vzteklými psíčky, kteří štěkali a utíkali přitom pozpátku, aby si chránili zadek. Nebyl bys do nich řekl, ani že půjdou sami potmě domů, a nakonec vyšlo najevo, že utloukli sekyrkou třebas tátu pro pitomý vejminek.''

Sedlmajerová vychází z češtiny k jiným jazykům, z literatury nejen k výtvarnému či zvukovému uchopení textu, od sebe přes druhého až k člověku jako druhu, k rostlinám a všemu živému. Mysticky a imaginativně znovuvytváří a z jakési druhé odvrácené strany bytí uchopuje Zemi, život na ní a lidský rod, ověřuje prazákladní lidské mýty, vnímání, víru, zvyky a důvody, ale i každodenní banality a nutnosti života — jako je třeba láska. Básně rituály a (za)říkadla, když všude překáží svět. Básně, které na nás něco vědí.

Z idylické hájovny na Třeboňsku vytrhne hlavního hrdinu příběhu, Miloše Jáchyma, v roce 1939 válka a hlavně sňatek z velké lásky se židovkou Růženou. Růžena se zachraňuje útěkem do ciziny a Jáchym se seznamuje s Markétou, která je mu posilou a záchranou. Osou příběhu je pátrání pomysliveckém šperku, grandlové broži, který si Růžena vzala s sebou a který se záhadně objeví záhy po jejím odchodu. Po způsobu detektivních románů rozvíjený příběh z doby druhé světové války. Jeho podstatnou složkou je zachycení ovzduší, nálad a myšlení českých lidí v dusnu okupace i těsně po ní.

Městečko Topčín vzruší tragická událost.Jednoho sychravého podzimního rána umírá zdravotní sestra Jitka Plotová.Způsob její smrti je krajně neobvyklý.Jde o nešťastnou náhodu,sebevraždu nebo vraždu.Tyto otázky si klade poručík bezpečnosti Jan Sobota,který vede vyšetřování.

Autorka knihy „Každé jaro pampelišky“ tentokrát předkládá čtenářům napínavý kriminální příběh z českého pohraničí. Hlavní roli v něm hraje příslušnice VB, jež přispěje k odhalení vraždy mladé ženy, která odjela na návštěvu do Berlína a záhadně zmizela.

Spisovatelka vypráví dětem o chlubivém zajíčku potrestaném za strašení jiných a o myšce, která se vypravila do světa a naučila se tam znát cenu domova

Společné vydání dvou románů, které v padesátých letech vracely do naší literatury téma intimního života mladých lidí a života manželského a rodinného. V románě Každé jaro pampelišky (1955) podává autorka na příběhu matky a dvou dcer kritiku ženské emancipace tehdejší doby a rozpory obou generací v nových společenských podmínkách. Na tento román navazuje jako samostatné pokračování román Všechny cesty vedou domů (1958), v němž na krizi mladého manželství varuje před dobovým kultem všestranné ženské emancipace a přehlížení rodinného života.

Do rodiny rehabilitovaného kriminalisty přijede na návštěvu bohatý mnichovský přítel s dcerou a ráno je nalezen pod oknem bytu mrtvý. Vypadl, spáchal sebevraždu, nebo byl z okna shozen?

Detektivní příběh, v němž autorka cílevědomě usiluje o prolnutí detektivky s psychologickým románem.

Vyprávění o cestách po Itálii, Francii a Anglii v 2. polovině 60. let.

Život jedné rodiny - matky a dvou dcer líčí vztahy mezi rodiči a dětmi.

Autorka líčí dramatické osudy, sny, touhy i omyly několika vyhraněných typú, současných lidí naší společnosti, v jejich cestě za splněním představy osobního štěstí a spokojenosti...