Arnošt Vaněček Book order

Arnošt Vaněček (1900–1983), uznávaný překladatel americké, především černošské poezie, odkazuje titulem svého románu z roku 1938 k obrazu Vor Medúzy francouzského romantika Theodora Géricaulta: slavné scéně zániku a smrti, jejichž příčina spíše než z vnějšku přichází zevnitř lidského společenství. Vaněčkovo podobenství o rozkladu a umírání společnosti je zjitřené úzkostí neklidné Evropy konce třicátých let. Aluzí je tu ovšem mnohem víc – od upomínek k textům E. A. Poea nebo T. S. Eliota, k soudobé filozofii i marxisticky sociologizující politické rétorice, až po pevné zakotvení v repertoáru motivů a v jazyce dobové imaginace literární i výtvarné. Surrealistické snové vize i bizarní obraznost tu stojí na tenké hranici s existenciálními nejistotami ze sebe, ze světa, z davu a mezilidských vztahů, jež jsou přítomny zejména v hrdinově zaujetí ženskými postavami. Román doprovází obsáhlá studie literárního historika Vladimíra Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu.

Kniha básnických próz věnovaných historické Praze. Poeticky vyprávěné příběhy přibližují atmosféru doby, města, osobitě reprodukují příběh o Golemovi.

Baladicky laděný román o vzniku a vývoji husitského revolučního hnutí spojuje realitu s fantazií a snaží se v mozaice příběhů a vykreslených postav historických i smyšlených přiblížit především atmosféru doby.

Cosi z poetického půvabu pestrého průvodu postav na loutkovém divadle mají v sobě hrdinové a hrdinky Vaněčkových příběhů ze starých časů, kdy na vznešených zámcích ještě sídlila šlechta a poddaný lid si žil po svém v chudobných příbytcích na vesničkách nebo zazobaní měštěnínové v bohatších domech městských. A tomu skromňoučkému světu pak v Čechách vévodila Praha a za hranicemi Čech císařská Víděň, ale také královské saské Drážďany i pruský Berlín. Zde prožívá vrchol své kariéry na dvoře krále Augusta Silného, a pak dokonce i na dvoře krále Fritze, tkalcovský synek z Pojizeří František, jako chlapec vyhledávaný zpěvák v kostelních chórech, později výtečný houslista, který - jako tolik jiných, jež zrodila česká země - měl muziku v krvi. Ale v krvi měl zrovna tak kacířství, věčné utíkání, horečku touhy po domově. Jako předobraz sloužila Vaněčkovi pro tento lyrický životopisný portrét postava českého skladatele a houslisty Frantička Bendy (1709-1786). Vedle vlastního děje s příběhem lidí zachycuje novela jakoby příběh řeči, kouzelné a lahodné češtiny, jež chutná po těch nejsladčích vůních...

Novela, v níž autor do cestovního zážitku ze Švédska promítá jako ohlas na zpěvy skaldů baladicky laděný příběh ze 13. století o krásné Gerdě a všemocném biskupovi, příběh z doby, kdy křesťanství sice ovládalo krajiny jižní Skandinávie, ale svatí, andělé a ďábli splývali v představách lidí s hrdiny vikinských ság.

První z dvojice dobrodružných románů vypráví příběh ze života jihoamerických indiánů, rekonstruovaný podle archeologických nálezů.Druhý,který napsal autor podle skutečné události je situován do Austrálie z konce 19.století a na příběhu jednoho Čecha líčí těžký život přistěhovalců.

These special fairy tales, which Oscar Wilde made up for his own sons, include 'The Happy Prince', who was not as happy as he seemed; 'The Selfish Giant', who learned to love little children; 'The Star Child', who suffered bitter trials when he rejected his parents. . . . Often whimsical and sometimes sad, they all shine with poetry and magic.

V historickém románu zasazeném do doby pohusitské autor vypráví příběh tlupy penězokazů.

Historie Velké Moravy z doby, kdy se tato říše stala kulturní a politickou křižovatkou Evropy. Autor nechtěl být v tomto díle pouhým dějepiscem faktu; je to více napínavá beletristická studie o dějích raného středověku.