Dominik Pecka Books

Neobyčejně bystré postřehy,charakteristiky,vtipné poznámky ke školním událostem,knihám a osobám,hluboké myšlenky o vznešeném úkolu vychovatelském,o práci,vědě,životě. Aforismy a záběry,které nikdy nenudí a podávají příspěvek k časovým rozpravám,reformě školy,výchovy a jejich metod.

„Vyprávění začíná zatčením a výslechy, pokračuje léty ve vězení a končí propuštěním po amnestii. Hrdina se často vrací do let mládí, mimo jiné i ke vzpomínkám na plachou a nenaplněnou studentskou lásku k vážně nemocné dívce. Vězeňské kapitoly mají charakter klíčové prózy a mnozí vězni zde vystupují pod krycími jmény (...). Že je zkušený vypravěč, prokázal Pecka zejména na příběhu slovenského spoluvězně, evangelického pastora, jemuž vězni říkají Nemo. Ten na sebe vzal těžkou vinu své povrchní a rozmazlené dcery Ilonky, jež zavraždila svého manžela. V době, kdy už byl její otec odsouzen jako údajný vrah k dlouholetému žaláři, ji výčitky svědomí dovedou k sebevraždě (...). Peckův pohled na věznění je jiný než třeba pohled jeho jmenovce Karla Pecky či později Václava Havla nebo Evy Kantůrkové. Dominik Pecka snáší vězení jako pravý křesťan, chápe své uvěznění jako ‚rozhodující zkoušku kněžského poslání'. (...) Jeho deník je i deníkem naděje (...), dokazuje, že proti zlu se dá bojovat i humorem, byť smutně ‚muklovským'.“

"Potřeba knihy, která by přehledně, věcně a na úrovni informovala o základních otázkách křesťanského náboženského systému, je nesporná zejména dnes, kdy se na celém světě - a také u nás vede dialog mezi stoupenci různých ideologií, dialog, tedy r o z h o v o r, nikoli jednostranné, hašteřivé a nesmiřitelné hádání. Práce známého českého teologa, filosofa a vychovatele Dominika Pecky, vychází této potřebě nadějně vstříc. Na podkladě obsáhlé znalosti soudobého myšlení teologického, filosofického a přírodovědeckého sleduje Peckovo dílo širší křesťanské obzory a tak dává odpověď na otázky a námitky, jež si klade každý myslící člověk, který vůbec kdy začal uvažovat o svém smyslu, určení a poslání. Peckova práce není ani propagandou, ani běžnou apologií, která se stůj co stůj snaží obhájit a podepřít ustrnulé, jednou provždy přijaté myšlenky a názory: je to promyšlená cesta k rozumnému přijetí víry, k pravdě, která si neustále ověřuje svá východiska a předpoklady a která zůstává neustále otevřena novému, dokonalejšímu poznání." Vydání třetí.

Náš známý a mnohostranný spisovatel Dominik Pecka završil své bohatě rozvětvené literární dílo teologicky. Podařilo se mu podat podstatný výklad katolické věrouky. Už svým jasným způsobem vyjadřování a svou rozsáhlou informovaností je Peckova „dogmatika“ nesporným přínosem a obohacením naší české teologické literatury.

Autor sa pousiloval sviežou a žartovnou formou podať živý a plastický obraz študentského života v celej jeho mnohotvárnosti...

Osvědčený beletrista a zkušený vychovatel a psycholog který svým povoláním i svou mimoškolní činnosti vniká stále hlouběji do duše dnešní mládeže neminil jistě psát ti obvyklý románek studentské lásky jakých máme již v bezpočtu ,Svěží a vtipnou formou pokusil se podati živí a plastický obraz studentského života celé jeho typičnosti a mnohotvárnosti vyrovnat se čestně a upřímně se všemi otázkami a bolestmi jak na ně naráží mladá duše ve svém vývoji. V prózách ze studentského prostředí (Jarní sonáta, Kamarádka) uplatnil Pecka zkušenost vychovatele a na základě detailních psychologických sond zachytil křehký milostný vztah dvou mladých lidí, jejich touhu po mravní čistotě Vcelku vytvořil tak Pecka studentský román. Jaký má být a který si přečtou s potěšením a rozkoší studenti ,vychovatele ,rodiče ,mladí lidé Vůbec všichni  komu záleží na zdravém růstu naší mládeže.

Soubor 'Člověk 1-3' od Dominika Pecky zahrnuje tři svazky, které se zabývají komplexními tématy lidské existence, identity a mezilidských vztahů. Příběh sleduje osudy několika protagonistů, jejichž životy se proplétají v různých historických a sociálních kontextech. Každý svazek se zaměřuje na jiný aspekt lidské zkušenosti, od osobních krizí a hledání smyslu života až po širší společenské otázky, jako jsou etika, morálka a dopady technologického pokroku na člověka. Hlavní postavy jsou různorodé a reprezentují široké spektrum lidských emocí a myšlenkových proudů. Čtenář se setkává s jednotlivci, kteří se snaží vyrovnat s vlastními vnitřními démony a zároveň čelí výzvám, které přináší moderní svět. Autor se věnuje psychologickému rozvoji postav a jejich interakcím, což vytváří prostor pro hlubokou analýzu lidské povahy. Celkově soubor 'Člověk 1-3' nabízí čtenářům možnost zamyslet se nad otázkami existence a identity v kontextu současného světa, přičemž jednotlivé svazky poskytují různorodé pohledy na to, co to znamená být člověkem.

V analytické části své knihy sleduje Pecka genesi moderního ducha jako postupné odcírkevnění, odkristění a odbožštění člověka, jehož představiteli jsou mu, na rozdíl od Maritaina, Luther, Voltaire a Darwin.....

V prózách ze studentského prostředí (Jarní sonáta, Kamarádka) uplatnil Pecka zkušenost vychovatele a na základě detailních psychologických sond zachytil křehký milostný vztah dvou mladých lidí, jejich touhu po mravní čistotě.

Kniha aforismů, glos a krátkých filozofických úvah katolického kněze a středoškolského profesora ThDr.h.c. Dominika Pecky. Třetí a poslední část trilogie.

V kapitolách o psychologii, noetice, filosofii a teologii dějin se autor snaží z těchto čtyř hledisek dobrat podstaty a smyslu historického procesu. Opíraje se o novodobou světovou teorii, propracovává se k souhrnnému pojetí, v němž chápe dějiny jako realizaci rozumových ideálů a pravou hodnotu nespatřuje ve vývoji vědy a techniky, nýbrž v pokroku mravním. Shledává zásadní souvislost etického a náboženského zřetele a upozorňuje na význam křesťanství, jehož pojmy, kategorie a výrazy se staly „obecným duchovním statkem západního lidstva“.

Cyklus přednášek pořádaný na jaře roku 1946 Moravanem, spolkem katolických akademiků v Brně

Filosof a teolog se zamýšlí nad zjevem techniky v moderní době, nad jejím poměrem ke společnosti a nad jejím nebezpečím. Vyrovnává se s nejčastějšími výtkami, které technice vyčítají, že člověka mechanizuje, znešvařujesvět,způsobuje nezaměstnanost a je příčinou válek. Na základěhluboké znalosti člověka minulosti i současnosti opodstatňuje vztah techniky a etiky a určuje náboženský smysl technického uchopení světa.