A. C. Nor Books

Druhý díl dvoudílných memoárů Život nebyl sen někdejšího úspěšného romanopisce a publicisty A. C. Nora (1903–1986).

Druhý díl dvoudílných memoárů Život nebyl sen někdejšího úspěšného romanopisce a publicisty A. C. Nora (1903–1986).

První díl dvoudílných memoárů někdejšího úspěšného romanopisce a publicisty A. C. Nora (1903–1986). Druhý díl navazuje stránkováním na díl první, jmenný rejstřík a ediční poznámka jsou ve druhém díle. Předmluvu napsal Jiří Nor. Zkrácení rukopisu navrhl, doslovem, edičníé poznámkou a jmenným rejstříkem opatřil Vladimír Novotný.

V ospalém městečku se stane nečekaný zločin - loupež v záložně, při které je zavražděn pokladník. Celé okolí je na nohou, četníci neúnavně pátrají, zatímco lupiči unikají.

Románový příběh o pilné práci a touze chudého člověka na vesnici po spokojeném a smysluplném životě.

Osnova děje v Norově románu „Tvář plná světla“ je velmi prostá: dva bratři milují touž dívku a také ona sama cítí k nim oběma skoro stejnou náklonnost, ale nakonec..

Román líčí hlavně erotické krize velkoměstských a kriminálních příslušníků autorovy generace.

Autor neměl nikdy rád města, které citlivou duši básníka zraňuje na každém kroku, a když se s nim vyrovnal, vrátil se k vesnici. Leč uzřel ji jinýma očima. V idylické a selankovité dědině nalezl pod povrchem jed rozkladu. Začalo to sporem, který vedl hrabivý sedlák a hospodský Šenk s novousedlíkem Pokorným o okap. Okap měl pramalou cenu, ale stal se příčinou tragického boje dvou rodů, jimž jejich tvrdohlavost přikazovala buď zemřít nebo zvítězit. Sudič, který měl nejvíce toho jedu v krvi, dopustil se žhářství a zabil se. Obě rodiny mají dorůstající děti, přes jejichž osvícenějši pojímání života dojdou ke smíru. 4.vydání

Kriminální román ze sklonku okupace, v němž se objasňuje vražda dívky v osamělé chalupě nad městečkem. Spletitý kriminální příběh, při jehož vyšetřování se odhaluje politické klima posledního období německé okupace. Román vychází opět po dvaceti letech.

Skupina mladých lidí z opavského Slezska plánuje vytvoření odbojové skupiny. Sepisují petice proti řádění fašistů na Moravě. Dřív než se dostanou k zásadnější akci,jsou pozatýkáni a uvězněni. Ani po krutém mučení se trojice hlavních spiklenců nepřizná k ničemu nezákonnému a neprozradí ani své kamarády. Ukryté zbraně naštěstí nejsou nalezeny. Následují tři rozsudky smrti. Kniha je do detailu napsána podle skutečných událostí.

Drama z české vesnice z doby tzv. zcelením pozemků. A odpor vesnice proti změně staletých tradic.

V opožděně vydané volné trilogii autor kronikářským způsobem beletrizoval osudy Slezska od nástupu Henleinovy sudetoněmecké strany (Přišel den) přes zobrazení života mnichovskou dohodou odtržených vesnic na Opavsku za nacistického panství i pokusů o zorganizování odboje (Zmučená země) až po těžce zaplacené osvobození (Vichřice). Knihovna Svobodných novin ; roč. IX., sv. 5

: naprosto ne autobiografie. A.C. Nor se vrátil k rozvratu manželství až příliš osobně zaměřenou prózou Od stolu a lože (1936)

Praktická příručka češtiny pro techniky a studenty. Spisovatel, který dlouhá léta pracoval jako jazykový redaktor v SNTL, a jazykovědec se spojili, aby pojednali o chybách, jichž se technikové dopouštějí v terminologii, slohu, mluvnici a pravopise. Řeší problémy jen na okraji probádané. Opírají se o normativní jazykové příručky, Příruční slovník ČSAV a Slovník spisovného jazyka českého

V opožděně vydané volné trilogii autor kronikářským způsobem beletrizoval osudy Slezska od nástupu Henleinovy sudetoněmecké strany (Přišel den) přes zobrazení života mnichovskou dohodou odtržených vesnic na Opavsku za nacistického panství i pokusů o zorganizování odboje (Zmučená země) až po těžce zaplacené osvobození (Vichřice). Knihovna Svobodných novin ; roč. IX., sv. 5

První díl dvoudílných memoárů někdejšího úspěšného romanopisce a publicisty A. C. Nora (1903–1986). Druhý díl navazuje stránkováním na díl první, jmenný rejstřík a ediční poznámka jsou ve druhém díle.

Přední místo zaujímají prózy z autorova rodného kraje, ze Slezska, podbarvené libozvučným a barvitým slezským nářečím

Román z české vesnice o boji selského syna proti lichváři.

Souborné vydání tří Norových románů ze slezského prostředí v době po první světové válce. První z nich je kronikou slezské dědiny z doby poválečné pozemkové reformy, druhý zachycuje mravní úpadek selského rodu, který se vyžila zchátral, a třetí je příběhem bezzemka, který se pílí a houževnatostí stal vlastníkem gruntu. Romány byly poválečnou kritikou přijaty s nadšením, poctěny cenami a dočkaly se řady vydání.

Dědina žije především těžkými zájmy hospodářskými. Nor ukázal dědinu prudce vzrušenou posledními chvílemi před provedením zcelení pozemků. A zcelení pozemků — to je prostě revoluce proti tradici, revoluce proti rodinnému zvyku, proti krevní lásce k těm a těm polím. Inženýr, jenžzcelení provádí, je obávaný nepřítel — celá dědina je proti němu. Dědina má pak u Nora úd, jenž je zanícen touto nenávistí, jenž ten tradiční odpor žije jako vášeň, která by ho dovedla třeba i zabiti — je to sedlák Zajaš. Zajaš žije pudovou nenávistí sedláka proti zcelení pozemků za celou vesnici — za celou vesnici jí trpí a vlastně se jí ničí. Zajaš je tu bytost, jež při veškeré své empirii, krevnatosti a srostitosti je symbol. Je v něm cosi ze staré mythické síly dědiny, cosi ze staré rolnické racy. Když pak přijde dávno již zapomenutý bratr — tulák — a dožaduje se poloviny rodinného statku, trpí Zajaš zoufale. Rozdělit statek na polovinu, to je jako krájet tělo na půlky. Ani to by snad tak nebolelo. Je to poraněné lidské zvíře, jež se brání. Zabít — zabít — zabít! Ale Zajaš, třeba symbol sedláka, je už moderní člověk — netragický. Nezabije. Odstěhuje se, když ho soud odsoudí k rozdělení statku. Toto drama má v sobě mnoho životní empirie. Mnoho reálného pozorování. A mnoho krve a reality. Fr. Götz v „Nár. Osvoboz. “

Román z prostředí moravské vesnice v období mezi dvěma válkami. Na statku zemřela hospodyně, o rok později i hospodář a krátce nato tragicky zahynul mladší syn, který měl převzít hospodářství. Starší syn, který právě ukončil studia, tak stojí před zásadním životním rozhodnutím...

Román líčí hlavně erotické krize velkoměstských a kriminálních příslušníků autorovy generace.

Norova detektivka rozpřádá rušný a místy dramatický děj kolem Jana Osmerky, kasaře, který si umíní, že podá důkaz o nespolehlivosti daktyloskopie.