Karel Kramář Books

Pohled na ruskou historii od Petra Velikého po bolševický převrat roku 1917 a ovládnutí Ruska komunisty z pera Karla Kramáře, českého politika, prvního předsedy vlády a známého rusofila, panslovanistu a antibolševika. Velká část knihy je věnována Rusku po uchopení moci Leninem.

Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.

Spor dr. K. Kramáře s ministrem zahraničních věcí dr. Ed. Benešem.

Spor dr. K. Kramáře s ministrem zahraničních věcí dr. Ed. Benešem.

Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.

Karel Kramář, významná postava české pravice konce monarchie a první republiky, se stal prvním československým premiérem a dlouholetým poslancem. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na jeho odkaz sborníkem, který zahrnuje texty ze semináře „Karel Kramář - 150 let od narození“ konaného 16. listopadu 2010. Profesor Robert Kvaček zkoumá Kramářovy vzestupy a pády, zatímco Jana Čechurová se ptá, zda byl skutečným vůdcem české pravice Kramář nebo Alois Rašín. Stanislav Balík porovnává prvorepublikovou a současnou pravicovou politiku, a Martina Lustigová přibližuje Kramářovu osobnost a politické působení. Doplňkové texty zahrnují názory na Kramářovu zahraniční politiku od Jindřicha Dejmka a ekonomické názory od Ilony Bažantové. Lukáš Petřík zdůrazňuje Kramářův odkaz pro českou pravici, zatímco Ladislav Mrklas zkoumá úspěchy a nezdary národní demokracie. Jan Kopal argumentuje, že Kramář nebyl romantický snílek. Sborník obsahuje také Kramářův projev z Národního shromáždění z 14. listopadu 1918 a jeho projev o hospodářské politice z 10. února 1931. Kramář, původně spojenec Masaryka, se postupně přiklonil k národní demokracii a jeho boj za svobodu a národní ideály může inspirovat i dnešní politiky.