Alice Velková Books

Wie lief im 19. Jahrhundert ein Strafprozess ab? Wie sah das Strafrecht aus und welche Entwicklung nahm es bezüglich der Anwendung der Todesstrafe? Inwiefern wurden Urteil und Strafmaß durch Genderaspekte beeinflusst? Schuld und Strafe untersucht für den Zeitraum von 1850 bis 1900 das kriminelle Verhalten von Frauen in den böhmischen Ländern. Im Fokus stehen die Tatumstände und Folgen einerseits des Gattenmordes, andererseits der Tötung von Säuglingen und besonders auch von älteren Kindern. Die Erforschung dieser Verbrechen wird in einen breiteren Kontext eingeordnet, der die Kriminalität im cisleithanischen Teil der Habsburgermonarchie beleuchtet. Durch das Heranziehen vergleichender Statistiken macht die Autorin die Entwicklungen sowohl in der Kriminalitätsrate als auch im Verhältnis von Schuld und Strafe sichtbar.

Obsáhlý svazek vznikl jako pocta více jak dvou desítek kolegů a přátel k 75. narozeninám historika Jiřího Kořalky. Jiří Kořalka patří mezi nejvýznamnější české historiky starší generace, jehož práce se již několik desetiletí setkávají s mimořádným ohlasem nejen u nás, ale i v zahraničí. Vedle dějin moderního nacionalismu, vývoje politické kultury či sociálních dějin a modernizačních procesů 19. a počátku 20. století se dostalo prostoru i dějinám kultury, vzdělanosti či dnes neprávem opomíjeným dějinám dělnického hnutí. Součástí sborníku je i soupis bibliografie Kořalkových prací z posledního období. Publikace je napsaná v češtině a v němčině.

Monografie se zabývá českým venkovem v 18. a 1. polovině 19. století. Originálním způsobem spojuje historickodemografické metody s mikrohistorickým přístupem, při němž ožívají příběhy stovek konkrétních lidí a jejich rodin. Na těchto osudech je tak ukázána proměna venkovské společnosti odehrávající se na pozadí velmi dynamické doby, kterou ovlivnily osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II. a v níž se postupně rodil moderní český stát. Kniha se věnuje majetkoprávním vztahům uvnitř rodiny. Ukazuje, jakým způsobem se venkovské grunty předávaly z generace na generaci a jak tento majetkový převod ovlivnil osudy jednotlivých členů rodiny. Dále se zabývá otázkou, zda a jakým způsobem mohl člověk změnit svou sociální pozici, do jaké míry jeho další osudy ovlivňoval sociální původ. Autorka se snaží postihnout rozdíly v životních cyklech příslušníků různých sociálních vrstev, když sleduje jednotlivé životní etapy (dětství, čelední služba, vstup do manželství, stáří). V neposlední řadě se kniha pokouší zodpovědět na otázku, jaký byl vztah poddaných a vrchnosti. Ukazuje, že tradované představy o zlé vrchnosti a utlačovaných poddaných zdaleka vždy neodpovídaly skutečnosti, neboť svět, v němž žili naši předkové, nikdy nebyl jen černobílý.