Brian O'Doherty Book order (chronological)

Pouze několika esejím Briana O’Dohertyho se dostalo tak bezprostředního ohlasu jako eseji Inside the White Cube, která byla původně publikována v podobě tří článků v Artforu v roce 1976 a následně byla zařazena do knihy stejného názvu. Účinek esejí byl okamžitý. Diskutovalo se o nich, vycházely anotace, citovaly se, sbíraly a překládaly – tři výtisky Artfora, ve kterých se eseje objevily, bylo téměř nemožné sehnat. Jak sám autor poznamenal, řada umělců mu poté sdělila, že sami uvažovali, že napíší něco podobného. Hlavní myšlenku eseje – to, jak se vyrovnat s konvenční bílou kostkou coby modelem galerijního prostoru – sdíleli mnozí jeho současníci.

Baladický vesnický román se zajímavou zápletkou od irského autora se odehrává převážně za druhé světové války v Irsku, v odlehlém koutě hrabství Kerry. Autor rozvíjí v zápiscích starého kněze dramatický příběh obyvatel malé venkovské farnosti, vesnice, těžce postižené svou odloučeností od okolního světa. Trápení venkovanů začne jedné kruté zimy, kdy v izolované zasněžené vesnici začnou náhle umírat na neznámou chorobu všechny místní ženy, zůstali jen děti a muži. Tím ale neštěstí vesnice teprve začíná, následující rok ohrožuje zbylé obyvatele z mnoha stran další nebezpečí a vrcholí tragédií, jejímž důsledkem je zkáza celé vesnice. V sugestivním příběhu líčí autor působivě atmosféru tehdejšího irského venkova a na pozadí hrozící zkázy dává čtenáři nahlédnout do závažných společenských problémů té doby, jako je rozklad tradičního způsobu vesnického života a sílící předsudky vůči obyvatelům měst a Angličanům.

1777 kommt es am Hof von Kaiserin Maria Theresia zu einem Skandal: der Arzt Franz A. Mesmer (1734-1815) soll die blinde, hochmusikalische Tochter eines Hofsekretärs sexuell missbraucht haben. - Roman nach einem authentischen Fall

„O’Doherty untersucht das kritische Verhältnis zwischen Kontext und Inhalt, und mit Witz und Ironie stellt er den Mythos von der Neutralität des Museums- oder Galerieraumes dar. Diese Essays markieren einen Wendepunkt in der Kunst-Wahrnehmung.“ (Barbara Rose)