New Zealand: Untouched Landscapes is a fresh and strikingly beautiful collection of landscape photographs that have been captured throughout the county by professional photographer, Petr Hlavacek. From our most iconic locations to harder-to-access and protected areas, New Zealand: Untouched Landscapes presents the pristine and diverse landscapes of this country, often from a new perspective. Petr's photography is motivated by the opportunity to promote greater public awareness of our fragile landscapes, a landscape he is passionate about protecting. Petr Hlavacek is an important new talent among New Zealand landscape photographers.
Um die Jahreswende 2011 entstand im Collegium Europaeum der Karls-Universität die Idee, vergessene Persönlichkeiten der Deutschen Universität zu Prag in Erinnerung zu rufen. Im Jahr 2011 führten wir intensive Recherchen, insbesondere im Archiv der Karls-Universität und im Nationalarchiv, durch. Die Zusammenarbeit mit PhDr. Dušan Radovanovic war sowohl erfreulich als auch abenteuerlich. Die Schicksale der untersuchten Persönlichkeiten, vor allem aus den humanistischen Fächern, spiegeln die gravierenden Probleme und Umbrüche des 20. Jahrhunderts wider, insbesondere die Missachtung von Freiheit und Menschenwürde während des Nationalsozialismus. Viele der Porträtierten wurden aufgrund ihrer jüdischen Herkunft verfolgt; einige starben, andere flohen ins Exil, während nur wenige nach dem Krieg in die Tschechoslowakei zurückkehrten. Am 8. November 2011 eröffneten wir die Ausstellung „Verdrängte Elite. Aus dem Gedächtnis verbannte Gelehrte der Deutschen Universität in Prag“, die bis Januar 2012 im Rahmen des Programms „Das Jahr der Freiheit des Wortes“ gezeigt wurde und auf reges Interesse stieß. Die Ausstellung wurde auch im Jüdischen Museum in Prag sowie in Brünn und Turnau präsentiert. Dieses Werk ist kein primär wissenschaftliches Buch, sondern soll anregen, die komplexe Identität unserer alma mater und ihre widersprüchliche Geschichte zu reflektieren.
Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí, takže je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít.
V rubrice NOVÁ ORIENTACE vyšly v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, respektive měsíčníku FORUM 24+, nadčasové texty o historii a kultuře, o intelektuálních otázkách, stejně jako zahraničněpolitických a civilizačních problémech, které kriticky reflektují moderní dějiny i aktuální politické dění a připomínají, v čem spočívá české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Jsou to eseje, komentáře a analýzy se schopností inspirovat a burcovat k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému konání. I proto vznikla tato antologie, abychom našim čtenářům nabídli možnost podívat se na důležité problémy současnosti komplexně a v kontextech.
Podílely se na ní tři desítky autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů:
Alexandra Alvarová / Ondřej Bratinka / Karel Dolejší / Zdeněk A. Eminger / Ivan Gabal / Jan Fingerland / Martina Heranová / Petr Hlaváček / Dan Hrubý / Petr Jantač / Roman Joch / Vladimír Just / František Kalenda / Jan Kalous / Tomáš Klvaňa / Marie Koldinská / František Kostlán / Daniel Kroupa / Jaroslav Kurfürst / Radomyr Mokryk / Karel B. Müller / Petr Opršal / Martin Palouš / Petr Pazdera Payne / Petr Pithart / Marek Pocestný / Tomáš Řepa / David Svoboda / Pavel Šafr / Jaroslav Šimov / Jiří Trávníček / Věra Tydlitátová / Jan Urban / Lenka Víchová / Volodymyr Volkovskyj.
Před dvěma sty lety se Češi začali vědomě proměňovat v moderní politický národ. Během evoluce roku 1848 znělo také v Praze ono heslo „Celá Evropa na nás hledí!“, dosvědčující, že se vznikající české politické elity považovaly za autonomního aktéra celoevropského dění. Tento proces později vyústil v plné obnovení české státnosti ve formě republikánského Československa. Následné dynamické třicetiletí 1918–1948 pak představovalo klíčovou epochu sebereflexe českých politických, intelektuálních a kulturních elit ve vztahu k Evropě i oné geopolitické dichotomii Západ–Východ. Kniha Evropa!!? Fragmenty českého přemýšlení o Evropě 1918–1989, vycházející u příležitosti 10. výročí členství České republiky v Evropské unii, poukazuje prostřednictvím myšlenek známých i opomíjených osobností na skutečnost, že reflexe evropanství představovala vždy nedílnou součást mnohovrstevnaté české existence.
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce, kvůli níž odešly z někdejšího Ruského impéria tisíce učenců, literátů a umělců. Mnozí z nich nalezli útočiště právě v Československu a v Praze založili své exilové vzdělávací instituce. Příchod Rudé armády v květnu 1945 pro ně ovšem neznamenal svobodu. Československé politické a intelektuální elity z vděčnosti k Sovětskému svazu přivřely oči a neviděly vraždy a deportace těchto svých sousedů a spoluobčanů. Katastrofa ruského exilu v Československu byla o to bolestnější, že se o ní více než čtyři desetiletí nesmělo hovořit, neboť památka na toto nekomunistické "Rusko mimo Rusko" byla pro sovětsko-ruský imperiální narativ zcela nepřijatelná. Prostřednictvím biogramů významných osobnosti někdejší ruské exilové komunity tato kniha připomíná pražské akademické obci i širší české veřejnosti často tragická dilemata ruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického života v prvorepublikové Praze.
První svazek nové ediční řady Europaeana Pragensia, zabývající se (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku. Kniha vychází u příležitosti 800. výročí založení Řádu Menších bratří – františkánů.
Svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách města Žatce. Představuje slovem i obrazem někdejší krásu západočeského centra chmelařství a průmyslové výroby. Kniha obsahuje téměř sto devadesát unikátních archivních fotografií.
Povědomí o tradici pražské utrakvistické univerzity a jejím pedagogickém, vědeckém a obecně kulturním a politickém působení od 15. do 17. století je v širší veřejnosti nevelké a rovněž v akademické obci se ještě dnes můžeme setkat s jistou distancí vůči "husitství", tj. české reformaci, jako by šlo o něco barbarského, bez vazby na evropskou a západní kulturu. Na krátkých životopisech několika vybraných osobností, spojených svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.
