Petr Hlaváček Books

New Zealand: Untouched Landscapes is a fresh and strikingly beautiful collection of landscape photographs that have been captured throughout the county by professional photographer, Petr Hlavacek. From our most iconic locations to harder-to-access and protected areas, New Zealand: Untouched Landscapes presents the pristine and diverse landscapes of this country, often from a new perspective. Petr's photography is motivated by the opportunity to promote greater public awareness of our fragile landscapes, a landscape he is passionate about protecting. Petr Hlavacek is an important new talent among New Zealand landscape photographers.

Tato kniha uvádí receptury 240 nejčastěji požadovaných koktejlů z celého světa, které autor sestavil podle vlastních zkušeností.

Demokracie je křehká a svoboda není samozřejmostí. Česko, Evropa a Západ čelí otevřené nenávisti revizionistických mocností, jako jsou Rusko, Čína a Írán, které sní o post-západním světě a pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se nachází na osudovém rozcestí, což vyžaduje občanskou odvahu, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít. V rubrice NOVÁ ORIENTACE, publikované v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, vycházejí nadčasové texty o historii, kultuře, intelektuálních otázkách a zahraničněpolitických problémech. Tyto eseje, komentáře a analýzy kriticky reflektují moderní dějiny a aktuální politické dění, přičemž zdůrazňují české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Antologie je určena k tomu, aby čtenářům nabídla komplexní pohled na důležité současné problémy. Na projektu se podílelo třicet autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů, kteří svými příspěvky inspirují k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému jednání.

Před dvěma sty lety se Češi začali vědomě proměňovat v moderní politický národ. Během evoluce roku 1848 znělo také v Praze ono heslo „Celá Evropa na nás hledí!“, dosvědčující, že se vznikající české politické elity považovaly za autonomního aktéra celoevropského dění. Tento proces později vyústil v plné obnovení české státnosti ve formě republikánského Československa. Následné dynamické třicetiletí 1918–1948 pak představovalo klíčovou epochu sebereflexe českých politických, intelektuálních a kulturních elit ve vztahu k Evropě i oné geopolitické dichotomii Západ–Východ. Kniha Evropa!!? Fragmenty českého přemýšlení o Evropě 1918–1989, vycházející u příležitosti 10. výročí členství České republiky v Evropské unii, poukazuje prostřednictvím myšlenek známých i opomíjených osobností na skutečnost, že reflexe evropanství představovala vždy nedílnou součást mnohovrstevnaté české existence.

První svazek nové ediční řady Europaeana Pragensia, zabývající se (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku. Kniha vychází u příležitosti 800. výročí založení Řádu Menších bratří – františkánů.

Svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách města Žatce. Představuje slovem i obrazem někdejší krásu západočeského centra chmelařství a průmyslové výroby. Kniha obsahuje téměř sto devadesát unikátních archivních fotografií.

Povědomí o tradici pražské utrakvistické univerzity a jejím pedagogickém, vědeckém a obecně kulturním a politickém působení od 15. do 17. století je v širší veřejnosti nevelké a rovněž v akademické obci se ještě dnes můžeme setkat s jistou distancí vůči "husitství", tj. české reformaci, jako by šlo o něco barbarského, bez vazby na evropskou a západní kulturu. Na krátkých životopisech několika vybraných osobností, spojených svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.

Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova. Prostřednictvím biogramu jejích profesorů a docentů, často vynikajících ukrajinských vědců a intelektuálů, by chtěla pražské akademické obci, širší české veřejnosti a zdejší ukrajinské komunitě připomenout světla i stíny osudu ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Budiž to v časech, kdy současná Ukrajina usiluje před očima Evropy o udržení demokracie a svobody, bojujíc nadto o svou státní samostatnost a mezinárodní svéprávnost, považováno za symbolické pootevření jedné z kapitol mnohovrstevnaté historie česko-ukrajinských vztahů.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Cílem knihy je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi "vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou "vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské "východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?

Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.

Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

Víly a vodníci, trpaslíci a draci, stateční rytíři a krásné panny, i rybáři a převozníci – to jsou hrdinové příběhů, které ožívají v knížce Řeka Ohře v bájích a pověstech od Petra Hlaváčka. Řeka Ohře a okolní mnohdy ještě divoká příroda se tu stává dějištěm dávnýchpříběhů o lásce i zradě, o radostech a strastech zdejších obyvatel, kteří našli svůj domov podél Ohře. Příběhy z jednotlivých míst, která lemují celý tok řeky, zvané tajemnou královnou českých řek, jsou doplněny poutavými ilustracemi Antonína Grafnettera.

Kniha Profesorská republika. Osobnosti FF UK v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2018 na FF UK u příležitosti 100. výročí obnovení české státnosti ve formě republikánského a demokratického Československa. Z pražského univerzitního prostředí vzešli T. G. Masaryk, první prezident republiky, i Edvard Beneš, ministr zahraničních věcí a Masarykův nástupce v prezidentském úřadě, pedagogové FF UK se během dynamického dvacetiletí první republiky (1918–1938) objevovali mezi politickými představiteli, diplomaty, státními úředníky a veřejnými intelektuály. Prostřednictvím biogramů jsou v knize představeny takřka tři desítky mužů a žen, přičemž na náš seznam je nutně výběrový a řada vynikajících jmen samozřejmě chybí. Záměrem bylo připomenout alespoň některé osobnosti, které svým životem a fakultním angažmá propojovaly první republiku s bývalým Rakouskem–Uherskem i Československem restituovaným po druhé světové válce, neboť tak mohla vyniknout často vytěsňovaná kontinuita zdejších intelektuálních tradic, z nichž vyrůstá naše společná česká a evropská identita i přináležitost k západnímu civilizačnímu okruhu.

Podtitul: K pozdně středověké spiritualitě elit a její christocentrické dimenzi Kult Čtrnácti sv. Pomocníků, málo reflektovaný fenomén pozdního středověku, významně ovlivnil spirituální klima ve střední Evropě mezi 13. a 16. stoletím. Tento kult, skládající se převážně ze starokřesťanských světců, se od 14. století šířil ze svého centra mezi Kremží, Pasovem, Řeznem a Brixenem do dalších oblastí Rakouska, Bavorska a Frank. Definitivní ukotvení získal na základě údajných zjevení Dítěte Ježíše a Čtrnácti sv. Pomocníků v letech 1445/1446 v cisterciáckém opatství Langheim. Odtud se kult rychle rozšířil, a na začátku evropských reformací se rozprostíral od Dánska po Itálii a od Francie po Uhry. Zvláštní pozornost vzbuzoval mezi společenskými elitami, včetně aristokratických a intelektuálních kruhů. Práce se zaměřuje na vznik a šíření kultu, analýzu hlavních poutních center v Horních Francích a Durynsku, stejně jako v Kadani, podporované aristokratickým rodem Hasištejnských z Lobkowicz. Samostatná kapitola je věnována expanzi kultu do dalších regionů Evropy a výběru artefaktů reprezentujících jeho christocentrickou dimenzi. Monografie je interdisciplinární a využívá široké spektrum literárního a ikonografického materiálu ze střední Evropy.

Proměny západočeského města Kadaně v průběhu času. Text knihy je doplněn téměř dvěma stovkami unikátních archivních fotografií.

Sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16. - 18. června 2004 v Ústí nad Labem. Texty doplňují výstavní projekt v Muzeu města Ústí nad Labem zaměřený na ústecký historický přínos ke vzniku klasického typu zahradního trpaslíka v 19. století a na přítomnost trpaslíka v každodenní kultuře 20. století.

Fotografii na obálce pořídila roku 1941 v protektorátní Praze agentura Centropress. Publikována byla v antisemitské knize Tajemství pražského hřbitova (Praha 1942), která je překladem části kontroverzního románu Biarritz, jehož autorem měl být John Retcliff. Za pseudonymem se skrývá německý spisovatel a sveřepý antisemita Herrmann Goedsche († 1878), uctívaný nacionálními socialisty. Fotografie je propagandisticky inscenována a představuje koláž skutečných židovských obyvatel Prahy. Ti měli být nejprve vizuálně vytěsněni a tím izolováni v rámci pražské městské komunity, aby pak byli z jejího středu odstraněni také fyzicky a nakonec zavražděni v koncentračních táborech. Snímek je tak symbolickým úvodem ke knize Vytěsněná elita, jež se snaží upozornit na významné osobnosti Německé univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti nacionálně-socialistickým a později i komunistickým režimem.

Kdo je to intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Proč jsou intelektuálové na světě? Má být intelektuál skeptický? A intelektuálka? Je český intelektuál neviditelný? Je angažovaný intelektuál reliktem minulosti? Těmito a podobnými otázkami se zabývá soubor esejistických i odborných pojednání, který reaguje na problémy, které veřejně i vnitřně řeší akademická obec i občanská veřejnost. Autorský kolektiv je natolik pestrý (profesně, generačně, názorově, hodnotově), že čtenář nemůže očekávat nějaké definitivní odpovědi. Cílem knihy je spíše kladení nových otázek a promýšlení důležité dimenze života současné české společnosti. Svými texty do knihy přispěli Pavel Barša, Milena Bartlová, Václav Bělohradský, Václav Cílek, Jan Čulík, Vladimíra Dvořáková, Petr Fischer, Ivan Gabal, Petr Hlaváček, Břetislav Horyna, Václav Hořejší, Karel Hvížďala, Roman Joch, Stanislav Komárek, Antonín Kostlán, Mikuláš Lobkowicz, Olga Lomová, Jan Palouš, Jiří Pehe, Jaroslav Peregrin, Miloslav Petrusek, Petr Pithart, Martin Potůček, Jacques Rupnik, Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Michal Stehlík, David Storch, Jiřina Šiklová, Ondřej Šteffl a Stanislav Štech.

Uplynulo třicet let od pádu komunismu a obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Připomínáme si také 20. výročí přistoupení Česka k Severoatlantické alianci a patnáct let členství v Evropské unii, což potvrzuje naše ukotvení ve strukturách Evropy a Západu. Tato výročí vybízejí k kritickému bilancování českého třicetiletí (1989–2019), jehož počátky jsou spojeny s rokem 1989 a rozvalem sovětsko-ruského impéria. V současnosti však v Česku a středoevropském regionu pociťujeme nejistotu ohledně fungování liberální demokracie, evropské integrace a vývoje západní civilizace, přičemž Západ zůstává dialogickým a reflexivním prostorem. Publikace s názvem Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019 se snaží kriticky zhodnotit naši aktuální situaci a identifikovat důležité vývojové tendence. Nevyhýbá se formulování vizí a cílů, které by mohly přispět k dobré budoucnosti České republiky a Čechů jako sebevědomého politického národa, a to v kontextu historických kořenů některých fenoménů a evropského i globálního rámce.

Češi, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou? I takové a podobné otázky si klade naše kniha, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží být inspirativní, provokativní a dialogická, jak je ostatně naší evropské a obecně západní civilizaci vlastní. Evropská a západní identita byla a je principiálně dialogická, nehotová - evropanství a západnictví národů se stále znovu rodí z krizí, otázek, odvahy a víry. Snad muže někomu otázka, vetknutá do názvu naší knihy, znít pateticky a sebestředně. Proč jsme Západ? Inu, proto, že se nemíníme vzdát kritického myšlení, pochybujeme sami o sobě, abychom vždy znovu pokračovali v onom dobrodružství, jež se rodí z pravdivého sebe-vědomí svobodných jedinců a národů.

Studie k dějinám české reformace. Kniha, která nese název „O felix Bohemia! Studie k dějinám české reformace“, je mimo jiné vyjádřením naší společné úcty vůči prof. Davidu R. Holetonovi, výrazem našeho přesvědčení, že se stal plnohodnotnou a nepominutelnou součástí české akademické obce. Tento „knižní dar“ vznikl u příležitosti významného životního jubilea našeho přítele, který právě v roce 2013 slaví 65. narozeniny a zároveň 40. výročí své kněžské služby. O felix Bohemia – Ó, šťastné Čechy! Tato sentence z utrakvistické liturgie ke svátku sv. Jana Husa je i naším přesvědčením ve vztahu k oslavenci, neboť pro bádání o české reformaci i pro jeho české a evropské přátele je opravdovým štěstím, že David R. Holeton nalezl svůj domov právě v Čechách. Kolektivní monografie obsahuje dvaadvacet studií mapujících fenomén české reformace z pohledu historického, církevně-politického, teologického, filosofického, liturgického, muzikologického i uměnovědného v transdisciplinárním kontextu.

Svazek mapuje vývoj františkánství ve 13.–18. století, zejména dialog s řádovou tradicí ve filosofickém, teologickém, církevně-politickém a kulturním kontextu. Zvláštní pozornost je zaměřena na českou situaci a její interakci v rámci řádu sv. Františka i ve vztahu k „alteritě“ mimo tehdejší křesťanský Západ.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Kolektivní monografie je členěna do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zaraženo šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Lička, P. Dvořák, T. Machula). Druhý oddíl knihy, pojmenovaný Ars et Memoria, reflektuje široký kontext františkánského umění a memoriální kultury, ať už jde o vztah liturgie a architektury (K. Mezihoráková), nejstarší dějiny českého františkánství (M. Ollé, J. Pařez), problematiku klášterních knihoven (M. Hradilová), nebo otázky prosopografické (P. Kotau), ikonografické (M. Opatrná), případně věnované řádovým vizitacím (P. M. Matějka) a poutnictví (Magdalena Štěrbová). Třetí a poslední oddíl kolektivní monografie je uvozen názvem Missio et Controversia, neboť mapuje dějiny františkánských misií do Svaté země (P. Hlaváček) a Číny (V. Liščák), stejně jako františkánskou reakci na evropské reformace (O. Halama, P. M. Matějka, P. Hlaváček) nebo kontroverze uvnitř samotné františkánské řeholní rodiny (M. Brčák). Výsledkem našeho snažení je mnohovrstevnatá kniha, která uchopuje dějiny františkánství v kontextu teologickém, filosofickém, uměnovědném a ikonografickém či architektonickém, a zároveň představuje příspěvek k problematice obecných náboženských a intelektuálních dějin středověku a raného novověku.

Další svazek projektu Historia Franciscana, jehož cílem je poskytovat publikační platformu aktuálnímu františkánskému bádání v České republice, je rozdělen do tří oddílů. První, nazvaný programaticky „Theologia et Philosophia“, představuje hlavní část, odkazující k názvu celé tétomonografie. Čtenář zde nalezne deset hutných studií, které jsou sondami do františkánské teologie a filosofie od 13. do 20. století. Druhý oddíl, nesoucí titul „Ars et Memoria“ cílí především na umělecké a kulturní projevy ve františkánském kontextu, jež byly též zároveň zhmotněním tehdejšího teologického a filosofického myšlení. Chronologicky se tentokrát pohybujeme zejména v pozdním středověku a raném novověku. Třetí oddíl, pojmenovaný „Missio et Controversia“, jen zdánlivě uniká tématu, který jsme si vytýčili názvem naší knihy. Dotýká se totiž teologie aplikované v praxi, a to právě některými aktivními členy františkánské řeholní rodiny, ať už šlo o jejich činnost a kontroverze uprostřed arabských muslimů nebo křesťanů jiných tradic a vyznání.

Obrazová publikace o Kadani s historií města.

Vpád Pasovských a závěr vlády Rudolfa II. Kniha nahlíží rozporuplný konec panování římského císaře a českého krále Rudolfa II. Habsburského z mnoha úhlů a v různých kontextech. Velká pozornost je věnována otázkám církevně-politickým, kulturním i vojenským, zejména vpádu Pasovských roku 1611. Hlavní osou tohoto pozdně rudolfinského příběhu ovšem zůstává Čtrnáct pražských mučedníků z františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze, jejichž násilná smrt stále podněcuje živé debaty historiků a teologů i představitelů různých křesťanských tradic v dnešní České republice. Autorsky se na této kolektivní monografii vedle Petra Hlaváčka jakožto editora podíleli i Jaroslava Hausenblasová, Zdeněk Munzar, Martin Elbel, Tomáš Sterneck, Bonaventura O. Čapek, Petr R. Beneš, Pavel B. Kůrka, Ota Halama, Michal Šroněk, Petr Adámek, Olga Kotková, Eliška Zlatohlávková, Oldřich Chládek, Marie Opatrná, Štěpán Vácha a Martin Zlatohlávek.

V rámci mezinárodní konference FERGUNA I vznikl soubor historických pojednání o dějinách vzniku vinohradnictví a vinařství v česko-saském prostoru.

Sborník Lutherovy společnosti. Obsahuje texty: Sarah Hinlicky Wilson: Radostné výměny Magdaléna Ševčíková: Prínos evanjelického učenia k oceneniu daru spovede Daniel Peter Metzger: Kristus v Žalmech Michaela Pogányová: Božie predurčenie a povod zla Ondřej Kolář: Smrt a posmrtná existence u Martina Luthera Michal Valčo: Druhý Martin reformácie Petr Hlaváček: Tři osobnosti luterské reformace z česko-saského pomezí.

Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše „evropská otázka“, kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu Tomáš G. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920). Během dynamického „třicetiletí“ 1918–1948, které patří ke stěžejním obdobím českých moderních dějin, představovaly koncepty Nové Evropy, Panevropy resp. přemítání o české (československé) úloze v Evropě a v rámci geopolitické dichotomie Západ–Východ, základní téma zdejšího diskursu. Antologie je tvořena pěti desítkami dobových textů různých žánrů, od autorů liberálních, konzervativních a socialistických až po komunistické a fašistické, reprezentující důležité souvislosti, tendence a kontroverze české „evropské otázky“.

Historická práce líčí dějiny františkánského řádu v českých zemích ve velmi složitém období od poloviny 15. století zhruba do roku 1530, v němž se františkáni museli neustále vyrovnávat s nelehkým postavením příslušníků minoritní římskokatolické církve, ale i s národnostními střety a s rivalitou farního kléru a příslušníků ostatních řádů.

Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10. výročí našeho členství v EU tak čtenáři dostávají do rukou jakýsi manuál, který je nejen rekapitulací, ale též formulací českých vizí evropské budoucnosti, a to v kontextu historickém, filosofickém, religionistickém, kulturním, politickém a politologickém, sociologickém, právním i ekonomickém.

Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill? I na takové otázky hledá odpověď kniha „Rozdělený svět?“, která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 – ve Fultonu o „železné oponě“ a v Curychu o Spojených státech evropských. Vedle odborných studií, reflektujících vznik „železné opony“ a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj.

Kapitoly z dějin české františkánské provincie sv. Václava u příležitosti 300. výročí úmrtí provinčního ministra a významného učence Bernarda Sanniga (zemř. 1704) a 400. výročí příchodu františkánů k Panně Marii Sněžné v Praze (1604). Texty autorů redakčně uspořádali Petr Regalát Beneš a Petr Hlaváček. Zájmový náklad.

Životopis německého luterského faráře, teologa a humanistického učence J. Mathesia, který působil v Jáchymově v Krušných horách.

Soutok Vltavy a Berounky na jižním okraji Prahy představuje dávnou křižovatku cest i výrazné ohnisko české mentální topografie. Stejně tak pražské jihozápadní předpolí od Lahovic a Zbraslavi až po Černošice a Kazín je svéráznou říční krajinou, která se během tisíciletí a staletí proměnila ve zcela specifický kulturně-historický areál. V roce 2015 vznikl z iniciativy hl. m. Prahy a sousedních obcí Projekt Soutok, koordinovaný pražským Institutem plánování a rozvoje, jehož cílem je založení Příměstského parku Soutok. Kniha Fenomén soutoku je pokusem o souhrnný pohled na tuto dosud spíše opomíjenou oblast, a to z perspektivy geologické, přírodovědné, urbánně-krajinné a kulturně-historické. Autorský tým Bolina, Cílek, Hlaváček, Klimek, Meduna, Sádlo, Schmelzová, Špoula se v ní zabývá krajinnou ekologií, geologií, profánní i sakrální historií, cestní sítí a literární reflexí krajiny. Krajina soutoku totiž není jen pozoruhodnou lokalitou, nýbrž především příběhem, který chce být vyprávěn, jinak se stane nesrozumitelným.