New Zealand: Untouched Landscapes is a fresh and strikingly beautiful collection of landscape photographs that have been captured throughout the county by professional photographer, Petr Hlavacek. From our most iconic locations to harder-to-access and protected areas, New Zealand: Untouched Landscapes presents the pristine and diverse landscapes of this country, often from a new perspective. Petr's photography is motivated by the opportunity to promote greater public awareness of our fragile landscapes, a landscape he is passionate about protecting. Petr Hlavacek is an important new talent among New Zealand landscape photographers.
Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí, takže je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít.
V rubrice NOVÁ ORIENTACE vyšly v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, respektive měsíčníku FORUM 24+, nadčasové texty o historii a kultuře, o intelektuálních otázkách, stejně jako zahraničněpolitických a civilizačních problémech, které kriticky reflektují moderní dějiny i aktuální politické dění a připomínají, v čem spočívá české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Jsou to eseje, komentáře a analýzy se schopností inspirovat a burcovat k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému konání. I proto vznikla tato antologie, abychom našim čtenářům nabídli možnost podívat se na důležité problémy současnosti komplexně a v kontextech.
Podílely se na ní tři desítky autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů:
Alexandra Alvarová / Ondřej Bratinka / Karel Dolejší / Zdeněk A. Eminger / Ivan Gabal / Jan Fingerland / Martina Heranová / Petr Hlaváček / Dan Hrubý / Petr Jantač / Roman Joch / Vladimír Just / František Kalenda / Jan Kalous / Tomáš Klvaňa / Marie Koldinská / František Kostlán / Daniel Kroupa / Jaroslav Kurfürst / Radomyr Mokryk / Karel B. Müller / Petr Opršal / Martin Palouš / Petr Pazdera Payne / Petr Pithart / Marek Pocestný / Tomáš Řepa / David Svoboda / Pavel Šafr / Jaroslav Šimov / Jiří Trávníček / Věra Tydlitátová / Jan Urban / Lenka Víchová / Volodymyr Volkovskyj.
Před dvěma sty lety se Češi začali vědomě proměňovat v moderní politický národ. Během evoluce roku 1848 znělo také v Praze ono heslo „Celá Evropa na nás hledí!“, dosvědčující, že se vznikající české politické elity považovaly za autonomního aktéra celoevropského dění. Tento proces později vyústil v plné obnovení české státnosti ve formě republikánského Československa. Následné dynamické třicetiletí 1918–1948 pak představovalo klíčovou epochu sebereflexe českých politických, intelektuálních a kulturních elit ve vztahu k Evropě i oné geopolitické dichotomii Západ–Východ. Kniha Evropa!!? Fragmenty českého přemýšlení o Evropě 1918–1989, vycházející u příležitosti 10. výročí členství České republiky v Evropské unii, poukazuje prostřednictvím myšlenek známých i opomíjených osobností na skutečnost, že reflexe evropanství představovala vždy nedílnou součást mnohovrstevnaté české existence.
První svazek nové ediční řady Europaeana Pragensia, zabývající se (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku. Kniha vychází u příležitosti 800. výročí založení Řádu Menších bratří – františkánů.
Svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách města Žatce. Představuje slovem i obrazem někdejší krásu západočeského centra chmelařství a průmyslové výroby. Kniha obsahuje téměř sto devadesát unikátních archivních fotografií.
Povědomí o tradici pražské utrakvistické univerzity a jejím pedagogickém, vědeckém a obecně kulturním a politickém působení od 15. do 17. století je v širší veřejnosti nevelké a rovněž v akademické obci se ještě dnes můžeme setkat s jistou distancí vůči "husitství", tj. české reformaci, jako by šlo o něco barbarského, bez vazby na evropskou a západní kulturu. Na krátkých životopisech několika vybraných osobností, spojených svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.
Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova.
Prostřednictvím biogramu jejích profesorů a docentů, často vynikajících ukrajinských vědců a intelektuálů, by chtěla pražské akademické obci, širší české veřejnosti a zdejší ukrajinské komunitě připomenout světla i stíny osudu ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Budiž to v časech, kdy současná Ukrajina usiluje před očima Evropy o udržení demokracie a svobody, bojujíc nadto o svou státní samostatnost a mezinárodní svéprávnost, považováno za symbolické pootevření jedné z kapitol mnohovrstevnaté historie česko-ukrajinských vztahů.
Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.
