Bohumil Ryba Book order (chronological)

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumila Ryby (1900-1980).

Spis Václava Payera z Lokte z roku 1522 je první tištěný vědecký spis o Karlových Varech a tamní léčbě. Vychází nyní poprvé v českém překladu B. Ryby.

Spis Václava Payera z Lokte z roku 1522 je první tištěný vědecký spis o Karlových Varech a tamní léčbě. Vychází nyní poprvé v českém překladu B. Ryby.

The Twelve Caesars--Julius Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero, Galba, Otho, Vitellius, Vespasian, Titus, and Domitian-created an empire which dominated the then known world and influenced it for a millennium. Power corrupts; absolute power corrupts absolutely. Suetonius, personal secretary to Emperor Trajan, used the Imperial Archives and eyewitness accounts to paint a portrait of absolute power.

Seneca pěstoval skoro všechny slovesné druhy: epigram, tragédii, satiru, řečnictví, dopis, prózu historickou a filosofickou. Jako skladatel tragédií měl významný vliv i na novověkou dramatickou tvorbu. Proslul především svou sbírkou sto dvaceti čtyř dopisů adresovaných příteli Luciliu Iuniorovi, určených však veřejnosti. V těchto dopisech vysvětluje své morální a etické zásady. Toto dílo bývá považováno za jeho nejlepší dílo.

Z rukopisů, starých tisků a nápisných nálezů k vydání připravil a úvodem i poznámkami doprovodil Bohumil Ryba. Předmluvu napsal František Graus. Betlemské texty jsou ony texty, jimiž Mistr Jan Hus a Jakoubek ze Stříbra dali popsati zdi Betlemské kaple a jejichž zlomky byly objeveny při stavebním průzkumu kaple 1919/20 a zvláště pak 1948/50. Nápisy a jich původ rozluštil právě prof. Ryba, podávající nyní kritická vydání textů, k nimž kromě traktátu Husova a dvou traktátů Jakoubkových v latině patří i staročeské znění Desatera a Věřím v Boha. Tím, že k Husově latinské verzi je připojena i verze česká a že texty Jakoubkovy jsou opatřeny paralelním překladem českým, resp. novočeským, je kritická edice přístupna i čtenářům neodborníkům.