Milan Dvořák Book order (chronological)

Ústřední událostí románu je obsazení konstantinopolské Osmanské banky, které provedla 26. srpna 1896 skupina arménských revolucionářů, aby upozornila svět na masakrování arménského obyvatelstva v Osmanské říši. V ději se proplétají osudy socialisticky a anarchisticky naladěných vzbouřenců, švýcarského dobrodruha a bankovního lupiče, jenž s nimi sympatizuje, potrhlého, senilnějícího a surově bezohledného sultána a představitelů evropských mocností, které se snaží využít dění ve prospěch vlastních záměrů. Román Osmanská banka vyšel v Arménii v roce 2008, byl přeložen do rumunštiny a francouzštiny a chystají se překlady do dalších jazyků.

Unikátní vzpomínky lékaře, básníka a kozáka Nikolaje Kelina.Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si navzdory všem příkořím pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily.Memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn, historik Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie.

In post-apocalypse America, a survivor wanders the aftermath of a devastating war, trading tales for food and shelter. Fate touches him when he borrows the jacket of a long-dead postal worker and begins to weave his greatest tale - that of a world on the way to recovery.

Uznávaný odborník Orlando Figes nezkoumá Říjnovou revoluci jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí s utopickými cíli. Ve vytříbeném a pronikavém díle nabízí nečekaný pohled na známé dění. Ukazuje, že revoluce si uchovávala tytéž idealistické cíle od svého počátku v roce 1891 až do roku 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, protože až do samého konce sovětští vůdci věřili, že jsou nositeli leninských idejí. Figesův text přináší zásadní změnu v přístupu a vyhodnocení jedné z nejvýznamnějších událostí dvacátého století.

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí. Miliony větších i menších zemědělců byly postupně přinuceny odevzdat svou půdu nově vytvořeným agrárním podnikům – družstevním kolchozům nebo státním sovchozům. Tragickým důsledkem kolektivizace byl propad zemědělské výroby následovaný smrtícím hladomorem, jaký nemá v evropské historii obdoby. Mezi lety1931 a 1933 v Sovětském svazu zemřelo hladem nejméně pět miliónů lidí. Sovětské vedení však pomoc obyvatelstvu v dotčených oblastech záměrně neposkytlo a tragédii naopak využívalo ke svým politickým cílům. A jak konstatuje autorka, téměř dvě třetiny z celkového počtu mrtvých byli Ukrajinci, kteří nezahynuli vinou chybné hospodářské politiky, nýbrž se stali oběťmi Stalinova cíleného státního teroru.

Naděžda Tolokinnikovová (odsouzená členka skupiny Pussy Riot) „Žij tak, aby ti nebylo hanba za vlastní politiky.“ Struhující, burcující a šokující vzpomínky členky skupiny Pussi Riot, jinak též studentky filozofie a aktivistky za lidská práva v Rusku. Obdržela několik mezinárodních cen. Nad vydáním v ČR vezme záštitu řada osobností veřejného života, například Michael Kocáb, Roman Týc (skupina Ztohoven) a další. Kniha je velkým protestem proti V. Putinovi, ale v našich podmínkách se může stát i protestem proti M. Zemanovi a veškeré měšťácké netoleranci.

One of the most unusual works of nineteenth-century fiction and a devastating satire on social hypocrisy Chichikov, a mysterious stranger, arrives in a provincial town and visits a succession of landowners to make each a strange offer. He proposes to buy the names of dead serfs still registered on the census, saving their owners from paying tax on them, and to use these “souls” as collateral to reinvent himself as a gentleman. In this ebullient masterpiece, Gogol created a grotesque gallery of human types, from the bear-like Sobakevich to the insubstantial fool Manilov, and, above all, the devilish con man Chichikov. For more than seventy years, Penguin has been the leading publisher of classic literature in the English-speaking world. With more than 1,700 titles, Penguin Classics represents a global bookshelf of the best works throughout history and across genres and disciplines. Readers trust the series to provide authoritative texts enhanced by introductions and notes by distinguished scholars and contemporary authors, as well as up-to-date translations by award-winning translators.