Viktor Dyk's rendition of the Pied Piper legend masterfully blends the skill of lyrical prose with early Twentieth Century modernist expression. For over a century The Ratcatcher has held its own among the great works of Czech Literature, however, it is not until now that it has been introduced to the English-speaking world.
Básník, prozaik, dramatik a publicista Viktor Dyk se v této novele (časopisecky 1911–1912, knižně 1915) inspiroval starou saskou pověstí, již použil jako volný rámec pro vyprávění o tajemném poutníkovi, který na žádost občanů očistí svou píšťalou hanzovní město Hammeln od krys, avšak rozčarován malodušností konšelů a zrazen v lásce, zneužije píšťaly a odvede za trest celé město do zkázy. Protipólem postavy krysaře, osudově formovaného hrdiny, osamělého a neklidného snivce ztělesňujícího svět buřičů, je v knize rybář Sepp Jörgen, jenž se s realitou smiřuje a záchranou kojence dá vyrůst nové naději. Dyk v této novele, jež odráží novoklasicistní směřování jeho pozdní tvorby, tak dokázal využít staré předlohy k vytvoření svrchovaného prozaického díla o konfliktu iluze a skutečnosti. Jeho tajuplná atmosféra předznamenává pozdější baladickou prózu 30. let.
Obsahuje oddíly: Buřiči, Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro.
Částečně autobiografické dílo, čerpající ze zápisků, pořízených v časech, kdy byl zadržován ve vídeňském vězení - Tichém domě.
Výbor z básní. V úvodu je několikastrankové shrnutí tvorby V. Dyka včetně mnoha ukázek, kterou napsal Hanuš Jelínek. Vydání 2.
Sbírka subjektivní lyriky z let 1900–1916. Symbolisticky laděné verše zprostředkovávají pocity melancholie a uhranutí, záhadnosti dětství a tajemné moci budoucnosti. Tematizovány jsou také moderní dopravní prostředky, putování vlakem a hrůza lodního ztroskotání.
Výtisk obsahuje 3 lepty, je číslován, podepsán Viktorem Dykem a Cyrilem Boudou. Vazba je v zelené kůži.
Výběr Dykových povídek, jež spojuje téma smrti a lásky, zahajuje smrt z nedostatku lásky a uzavírá smrt z přílišné lásky, jíž není možné naplnit. Najdeme zde také smrt, díky níž je možné věčně milovat, a kromě dlouhého umírání stářím je zde popsána i myšlenka smrti, aby mohljiný milovat.