Jaroslav Bránský Books

Milostný příběh věrného hraběcího sluhy, je příběhem prosťáčka, který vidí vrchol své kariéry v panské službě.

Kniha Židé v Boskovicích autora PhDr. Jaroslava Bránského, kterou jsme 27. června 1999 pokřtili, je komplexním obrazem židovské komunity v Boskovicích od nejstarších dob do zániku po 2. světové válce. Publikace je založena na dlouholetém studiu archivních materiálů, mnohdy dosud neznámých. Kriticky hodnotí dosavadní bádání a vyvrací četné omyly a tradice.

Stručný přehled historického vývoje, významných památek i současného života jihomoravského města.

Kniha je nevelkou studií o historii jednoho rodu, která se prostírá v době čtvrt tisíciletí, zhruba od 1700 do 1950, a zobrazuje zároveň vývoj dnešního města Blanska. Ježkové byli prvními českými průmyslovými podnikateli v Blansku, kteří zde vybudovali prosperující továrnu na zemědělské stroje, známé u nás, ale i v zahraničí. Ovšem Ježkové se zároveň podíleli na rozvoji Blanska svou účastí v obecní samosprávě, politice, kultuře, vedoucí úlohou ve spolkovém životě a péčí o blanenské školství. Karel Ježek, dlouholetý blanenský starosta, má lví podíl na povýšení Blanska na město v roce 1906. Ukázalo se, že členové rodiny nejednou bojovali za svou vlast, ať za první či za druhé světové války. Přesto se nevyhnuli ztrátě majetku a perzekuci po květnu 1945. Komplexní pohled, o který autor usiluje, vychází zásadně z archivních materiálů, které nejednou překvapí novým pohledem na historické skutečnosti. Čtenáři se tak dostává do rukou rodová sága, která zachycuje vzestup, vrchol a pád rodiny a firmy Ježků a je zároveň jejich oslavou i obhajobou.

Marta z Boskovic - Johanka z Boskovic - Kunka z Korotína a na Boskovicích - Elke Sarah Všechny čtyři ženy spojuje jistý vztah k Boskovicím. První dvě pocházely ze slavného rodu Boskoviců, i když možná ani jedna z nich v Boskovicích nikdy nebyla. Další dvě naopak strávily v Boskovicích řadu let, poslední je zde pohřbena. Autor se pokusil ukázat, že i přes veškeré dobové překážky a omezení mohly tyto boskovické ženy jít svou vlastní cestou k Bohu, který učí lásce a toleranci k lidem ostatním. Tím je jejich odkaz aktuální i pro dnešek. Čtenáře jistě zaujme řada poznatků historických, literárních, náboženských, uměleckých a dalších, z nichž někte-ré jsou zcela nové. Článek o Elke Sarah přináší důkaz příbuzenského vztahu této ženy k pražskému rabínu Löwovi.

Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v muzeu Kroměřížska 12. 11. 2014

Abecedně řazený soubor medailónů 86 výtvarníků 20. století doplněný jejich podobenkami.

Dějiny obce od prvních dokladů až po konec 20. století.

Román Zmrzačení Hermanna Ungara je strhující psychologickou sondou do nitra člověka, který se celý život snaží zachovat řád a důstojnost tváří v tvář vlastní úzkosti. František Polzer, nenápadný úředník sevřený každodenní rutinou, si vybudoval přísný systém pravidel, aby unikl chaosu světa i sobě samému. Když se do jeho života vplíží nečekaná blízkost, strach a stud, jeho pečlivě vystavěný svět se začne hroutit – a s ním i on sám. Ungarovo psaní se vyznačuje mimořádnou přesností a neúprosností v líčení duševních stavů. V jeho próze cítíme stejnou dusivou atmosféru jako u Franze Kafky, s nímž ho spojovalo pražské intelektuální prostředí i podobný pohled na člověka jako bytost sevřenou vinou, strachem a absurditou života. Zmrzačení je temné, naléhavé a zároveň fascinující dílo, které odhaluje, jak tenká je hranice mezi řádem a šílenstvím, mezi poslušností a ztrátou vlastní vůle. Román, který by mohl stát vedle Kafkových Procesu či Zámku, patří k vrcholům německy psané pražské literatury meziválečného období.