Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018.
Katalog (se souběžným anglickým a italským textem) k výstavě Václava Ciglera, uspořádané Galerie Caterina Tognon Arte Contemporanea v Benátkách, dokumentuje nové objekty a prostorové instalace v interiéru i exteriéru Campo San Maurizio, Palazzo da Ponte a Giardino dell'Istituto Veneto di Scienze, Palazzo Cavalli Franchetti.
Ciglerovo umění se soustředí na sklo, prostor a světlo, přičemž pracuje se základními tvary s symbolickými podtexty, jako jsou kruh, vejce a květ. Skleněné části jeho děl rozkládají světlo do spektrálních barev a reagují na měnlivou atmosféru.
Cigler se zamýšlí nad tím, co pro něj prostor znamená – je to podmínka, záminka a především prostředek komunikace. Pokud by žil v Benátkách, viděl by se spíše jako pozorovatel, který by se snažil zachytit nezachytitelné a proměnlivé. Uvažoval by o umístění zrcadel nad kanály, aby zpochybnil jejich hmotnost a tíhu. Při své výstavě se mu konečně naskytla příležitost umístit zrcadlovou plochu na hladinu kanálu, která by reagovala na pohyb vody a odrážela slunce a oblohu, čímž by vytvořila malou scénu pro vše, co se v jejím okolí odehrávalo. Tuto instalaci realizoval s pomocí Michala Motyčky a přátel na Canale Grande poblíž mostu Akademie.
