Karel Šprunk Books

Hans Joachim Störigs „Kleine Weltgeschichte der Philosophie“ macht mit der Philosophiegeschichte von ihren Anfängen bis in die Gegenwart vertraut. Der Weg führt von der altindischen und altchinesischen wie der griechischen Philosophie über Mittelalter, Renaissance und Aufklärung bis ins 20. Jahrhundert. Das umfassende und kenntnisreiche Werk hat sich seit Jahrzehnten als ein- und weiterführender Überblick bewährt - ein Erfolg, der nicht zuletzt auf der klaren und verständlichen Darstellung beruht. Diese populäre Einführung liegt hier in einer vom Autor aktualisierten und überarbeiteten Neuausgabe vor.

V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.

Teoretickou filosofickou reflexi (tj. filosofii mimo etiku a poietiku) Anzenbacher chápe jako trojí proud vycházející ze tří různých východisek. První proud vychází od jevů a směřuje k bytí, je orientován ontologicky. V dějinách filosofie je spojen hlavně s Aristotelem a pro Anzenbachera také s Tomášem Akvinským (filosofie bytí). Druhý proud vychází ze subjektu (Já), je orientován transcendentálně, ptá se na subjekt zkušenostního světa a na jeho vlastnosti (filosofie Já). V dějinách filosofie je spojen hlavně se jménem Immanuela Kanta. Třetí proud začíná u ideje či absolutna, promýšlí zároveň bytí a Já, substanci a subjekt, ontologický a transcendentální problém na základě absolutna. V dějinách filosofie je spojen hlavně se jménem G. W. F. Hegela (filosofie ducha). Tyto tři proudy si podle Anzenbachera principiálně neodporují, nýbrž rozvíjejí v různých východiscích stejnou celkovou souvislost. Jejich syntézu autor naznačuje, ale hlouběji nerozpracovává, jednotlivé filosofické přístupy pokládá za komplementární (navzájem se doplňující). V Anzenbacherově Úvodu nacházíme vedle sebe především filosofii aristotelsko-tomistickou: nauka o skutečnosti, o poznání, o Bohu; a filosofii Kantovu: nauka o poznání, etika, nauka o Bohu. V nauce o přírodě, o jazyce a o člověku autor vychází ze současné antropologie, fenomenologie a existencialismu. V celku je možno říci, že autor podává v jednotlivých filosofických disciplínách nejvýznačnější nauky, sjednocené teistickým pohledem na člověka a na svět.

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. Překlad, úvodní studie a poznámky Karel Šprunk. Kniha je revidovaným překladem, který vyšel v nakladatelství Krystal OP v roce 2003.

Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.

Kniha nabízí přístupné a současně zasvěcené uvedení do problematiky vztahu mezi přírodními vědami a teologií. Autor provází čtenáře houštinami otázek, jež povstaly v hraničních oblastech na pomezí vědeckých a teologických zájmů. Kniha podává přehled hlavních prvků současné vědy (včetně kvantové teorie nebo teorie chaosu), předkládá ucelený pohled na podstatu náboženství a ukazuje, kde mohou věda a teologie společným úsilím přispět k objasnění některých palčivých otázek dnešní teologie: stvoření, podstata poznání, boží působení ve světě, atd.