Saša Uhlová Books

Hrdinové kapitalistické práce v Evropě jsou pokračováním úspěšného reportážního projektu Saši Uhlové – tentokrát z prostředí východoevropských migrantů, kteří se jako levná pracovní síla vydávají hledat štěstí na západ Evropy.Téma pracovních podmínek lidí z východu a jihu Evropy, kteří se neuživí v zemích svého původu, je zde zpracováno formou deníku. V něm autorka popisuje, jak se nechávala zaměstnávat v různých odvětvích, která jsou na levné pracovní síle cizinců často postavena. Jedná se o práci v zemědělství (autorka pracovala na farmě v Německu), o práci v ubytovacích službách (konkrétně v irském hotelu, kde se autorka nechala zaměstnat jako pokojská) a nakonec o péči o seniory (v terénních sociálních službách ve Francii).Oproti reportážím, které vycházely na Alarmu a které byly značně zkrácené, kniha podává mnohem komplexnější obraz životních trajektorií lidí, kteří opouštějí své domovy, aby se uživili. Také je zde detailněji popsáno, jaký vliv má jejich zranitelnost na trhu práce na pracovní podmínky, včetně porušování nejen zákoníku práce, ale i lidské důstojnosti.Hrdinové kapitalistické práce 2 názorně ukazují, že chudí lidé jsou kvůli tomu, aby se uživili nebo aby uživili své děti, ochotni podstupovat strašné věci. A také, že platová nerovnost mezi východem a západem Evropy je dlouhodobě neudržitelná a ohrožuje evropskou integraci.

Kniha investigativní novinářky Saši Uhlové sestává v první řadě z reportáží, které napsala a postupně vydávala v rámci speciálního projektu magazínu A2larm.cz (ten na něj získal grant od Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky). Autorka si v rámci projektu změnila jméno a upravila fyzickou podobu, přeorganizovala svůj rodinný život a věnovala půl roku života zkoumání podmínek, v nichž pracují lidé na nekvalifikovaných a nízko placených pozicích – od prádelny přes drůbežárnu, kasu v supermarketu, výrobnu žiletek až po třídírnu odpadu. Součástí knihy jsou i osobní deníky a zápisky, v nichž zachycuje pocity, vjemy a reflexe, které se do reportáží nevešly. Jednotlivé reportáže jsou proloženy texty, které mají laickému čtenáři přiblížit legislativní i organizační okolnosti zaměstnávání lidí ze sociálně slabých vrstev. Celý projekt je propojen s dokumentárním filmem Hranice práce Apoleny Rychlíkové.

Motáky z ruzyňské věznice Dva motáky napsané na přelomu let 1953 a 1954 v ruzyňské věznici, které se staly později pramenem a jádrem slavné knihy Doznání.

Proč naše země stále nevzkvétá Koronavirová pandemie v plné nahotě ukázala ochablé tělo Česka. Stát není pořádně schopen postarat se o své chudé, nemocné a ohrožené. Navzdory novinovým komentářům však nejde o selhání té či oné vlády, toho či onoho politika. Kolabující zdravotnictví, porouchaný sociální systém i vyosené školství jsou důsledkem jejich dlouhodobého odsouvání na vedlejší kolej, ať už kvůli ústupkům průmyslové a ekonomické lobby, nebo z čisté ignorance a politické pohodlnosti. Nad čím se v době konjunktury daly přivírat oči, to se v době krize hlasitě ozývá: v hroutících se nemocnicích, absurdních exekučních výpisech i na křičících náměstích. Stát v rozkladu reportážní formou zachycuje dopady dlouhodobé politické rezignace na koncepční řešení oblastí, které možná nemají okamžitý ekonomický potenciál, avšak zásadně určují podobu a důstojnost života v Česku. Za abstraktními slovy jako zdravotnictví, vzdělávání, péče nebo kultura totiž vždy stojí živý člověk a jeho příběh.