Velká novela zákoníku práce přináší od 1. 1. 2012 významné změny v právní úpravě dovolené. Tyto změny mohou při zavedení činit celou řadu problémů, a proto je cílem této publikace pomoci jak zaměstnancům, tak i mzdovým účetním, aby se v nové úpravě co nejlépe a nejrychleji zorientovali.
„Dohodáři“ nebo též „brigádníci“. Takto bývají v praxi často označováni zaměstnanci, kteří konají pro zaměstnavatele práci nikoliv v pracovním poměru, ale na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Právní úprava dohod je přitom ve srovnání s právní úpravou pracovního poměru podstatně flexibilnější a vyznačuje se řadou specifik, na která je potřeba v praxi pamatovat. To platí i poté, co tzv. transpoziční novela zákoníku práce od 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 mnoho rozdílů mezi pracovním poměrem a zmíněnými dohodami setřela. I „dohodářům“ tak přísluší např. právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na příplatek za práci v sobotu a v neděli. Zaměstnavatel jim až na výjimky musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu a evidovat ji. Zapomenout nesmí ani na omezení maximální délky směny nebo nepřetržité odpočinky. Složitější než doposud je navíc zaměstnávání na dohodu o provedení práce. S účinností od 1. 7. 2024 mají totiž zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost vůči územní správě sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2025 by pak měla platit zcela nová pravidla pro odvod pojistného z příjmů zaměstnance činného na základě této dohody. Byť není vyloučeno, že v tomto ohledu dojde ještě ke změně (uvažuje se, že účinnost právní úpravy bude odložena), i v současné době má dohoda o provedení práce co do odvodu pojistného speciální režim. Přehledný výklad kompletní problematiky dohod Předkládaná publikace chce být (nejen zaměstnavatelům) komplexním průvodcem právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po všech výše uvedených změnách. Pozornost je v ní věnována především pracovněprávním otázkám – od vzniku pracovněprávního vztahu založeného dohodou až k možnostem jeho skončení, přes otázky spojené s pracovní dobou a dobou odpočinku, překážkami v práci, odměňováním nebo dovolenou až k tomu, jaké sankce hrozí za porušení stanovených povinností. V návaznosti na to rozebírá též aktuální daňové souvislosti a samozřejmě problematiku odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Autorský kolektiv se skládá z odborníků, kteří se uvedenou problematikou intenzivně zabývají, publikují o ní v odborných časopisech a umí se na ni podívat prakticky.
Páté vydání podrobného komentáře k zákoníku práce zapracovává nejaktuálnější změny, které novela – zákon č. 205/2015 Sb. – přináší. Tyto změny se týkají především právní úpravy náhrady škody (majetkové a nemajetkové újmy), k níž došlo v důsledku pracovního úrazu či nemocí z povolání, včetně přizpůsobení dosavadní terminologie v této oblasti pojmům užívaným občanským zákoníkem a věcných změn některých ustanovení upravujících výši poskytovaných náhrad. Novela se dotkla také úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zejména ustanovení vztahujících se k jejich skončení. Komentář je určen pro pracovníky, kteří se každodenně zabývají praktickou aplikací zákoníku práce. Tedy nejen pro právníky a studenty práv ale pro další odborníky z praxe, kteří převážně nemají právnické vzdělání — personalisty, podnikatele, ředitele firem. Komentář je výbornou pomůckou usnadňující výklad ustanovení, která přináší nejasnosti. Výklad zákona je doplněn odkazy na související judikaturu a literaturu a obohacen o praktické příklady.