Autor si vybral nevšední téma hospod jako uzlového bodu komunikace. Ve své knize, založené na vlastní autopsii = vlastních prožitcích, popisuje své návštěvy hospod v Olomouci, na Valašsku a také v cizině. A nejen to, popisuje i příhody, které se po dobu těchto návštěv udály. Velmi čtivákniha potěší všechny milovníky hospůdek a pěkné češtiny.
Historici Šárka Bartošová a Josef Bieberle se v deseti studiích zabývají dějinami meziválečné levice na Olomoucku. Vedle kriticko-historického rozboru dosavadních prací vychází z pramenů, jimž se dnes říká orální historiečili kritický rozbor výpovědí pamětníků. Kniha chce revidovat prohřešky proti historické pravdě, které obsahovaly některé oslavné práce o regionálních dějinách KSČ. Text věnuje pozornost levicovým aktivistům ve Chválkovicích, Hodolanech, Černovíře, v moravských ocelárnách v Řepčíně, v německé průmyslové enklávě v Mariánském Údolí a Hlubočkách, dělnickému předákovi a olomouckému radnímu Janu Kučerovi či profesionálním revolucionářům. Zmíněny jsou i projevy solidarity s rakouskými antifašisty, kteří v roce 1934 utíkali z Rakouska po porážce povstání, anebo působení městské policie proti komunistickým aktivistům. V knize nalezneme relativně pravdivý obraz meziválečné levice na Olomoucku.
Historik a bývalý děkan Filosofické fakulty UP doc. PhDr. Josef Bieberle CSc. přibližuje v knize osudy Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1945 - 1990. Tématicky pojednává o obnově olomoucké univerzity v letech 1945 - 1947 a o počátcích jejího působení. Popisuje také tzv. krizovou redukci univerzity v padesátých letech, následný návrat UP k původní podobě a její působení v šedesátých letech jako „dílny vědění a lidskosti“. Autor se věnuje také tzv. normalizaci a problémům univerzity v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Na závěr je zařazena kapitola pojednávající úsměvně o zkouškách, zkoušejících a zkoušených a také dovětek autora věnovaný dosavadnímu bádání o historii olomoucké univerzity.
Kniha Josefa Bieberla připomíná několik míst, která utvářela jeho pohled na dějiny. V první stati je zaznamenána loštická každodennost 30. a 40. let 20. století, následující kapitola pojednává o litovelském gymnáziu za protektorátu a po osvobození. Pro třetí vzpomínku zvolil autor sovětské dotyky na Olomoucku do roku 1968. Další osobní svědectví je věnováno Starým Hamrům a Bílé resp. budování údolní přehrady na úpatí Smrku a Lysé hory v letech 1963-71. Závěrečná část knihy popisuje vzájemné kontakty novodobých historiků na severní Moravě v nelehkém období tzv. normalizace, kdy mnozí z nich nemohli vykonávat své povolání.
Historici Šárka Bartošová a Josef Bieberle se v deseti studiích zabývají dějinami meziválečné levice na Olomoucku. Vedle kriticko-historického rozboru dosavadních prací vychází z pramenů, jimž se dnes říká "orální historie"čili kritický rozbor výpovědí pamětníků. Kniha chce revidovat prohřešky proti historické pravdě, které obsahovaly některé oslavné práce o regionálních dějinách KSČ. Text věnuje pozornost levicovým aktivistům ve Chválkovicích, Hodolanech, Černovíře, v moravských ocelárnách v Řepčíně, v německé průmyslové enklávě v Mariánském Údolí a Hlubočkách, dělnickému předákovi a olomouckému radnímu Janu Kučerovi či profesionálním revolucionářům. Zmíněny jsou i projevy solidarity s rakouskými antifašisty, kteří v roce 1934 utíkali z Rakouska po porážce povstání, anebo působení městské policie proti komunistickým aktivistům. Dotisk v r. 2014.
Knížka popisuje životní každodennost beskydských horalů na horní Ostravici v údolní enklávě Hamry - Říky na pomezí obcí Staré Hamry a Bílá a jejich letních hostů v období 1963 - 1994. Dále charakterizuje turistické trasy Moravskoslezských Beskyd v oblasti Zadních hor mezi pásmem Předních hor na severu (Radhošť - Kněhyně - Čertův mlýn - Smrk - Lysá hora a Travný) a hraničním pásmem se Slovenskem na jihu (Vysoká - Třeštík – Bumbálka – Beskyd – Bobek - Konečná – Baraní - Bílý kříž). Konečně pak představuje prázdninové návštěvy někdejších autorových žáků, přátel a vědeckých spolupracovníků v období tzv. normalizace (rezistenční skupina JUDr. Zdeňka Flajzara). Jde o rozsáhlejší ilustrovaný historický fejeton, vypovídající o dlouhodobé spolupráci beskyských horalů se skupinou východočeských, středomoravských, slezských a středoslovenských intelektuálů při budování "nových" Starých Hamrů po výstavbě údolní přehrady Šance – Řečice a o formách odporu skupiny demokratických intelektuálů postižených perzekucí normalizačního režimu let 1969 – 1989.