Pavel Kouba Books

A fines del siglo XIX, la obra de Nietzsche supone un viraje en el curso de la filosofía occidental con su crítica del pensamiento metafísico originado en la tradición platónico-cristiana. Partiendo del nuevo impulso que el filósofo alemán confiere a la espiritualidad de su tiempo, la concepción de la moral, la comprensión de la metafísica o la valoración del cristianismo, entre otros temas, comienzan a tratarse en todo el siglo XX bajo una nueva luz. Sin la obra de Nietzsche, la historia de la filosofía de ese siglo habría sido completamente diferente. El ensayo de Pavel Kouba estudia la impronta que Nietzsche ha dado al pensamiento moderno profundizando en el sentido de su obra y examinando su influencia y recepción por parte de autores como Heidegger, Gadamer, Derrida o Habermas. Desde una perspectiva fenomenológica, Kouba estudia el problema de la hermenéutica desde Nietzsche hasta nuestros días: su objetivo es descubrir cuáles son las posibilidades del conocimiento si éste ya no tiene una fundamentación trascendente y redescubrir el concepto de verdad comprendida como interpretación.

Nietzschovy napohled navzájem nesouvisející a často rozporné klíčové myšlenky kniha vykládá v jejich vzájemné provázanosti a odkrývá za nimi nevyslovený způsob myšlení, který se radikálně vymyká jednotě celkového konceptu, překračuje metafyzická schémata tradice, ale neopouští a nenivelizuje její stěžejní problémy. Vlastní cíl práce není tedy historický: jde jí o předvedení možností, které Nietzschova filosofie otevírá dnešnímu myšlení.

Filozofie Friedricha Nietzscheho přitahuje stejně jako jeho život pozornost poměrně široké skupiny skupiny těch, kterým „klasicky“ znějící filozofie mnoho neříká – Nietzsche, buřič s kladivem, kterým hrozí Bohu, je oblíbeným filozofem těch, kteří teprve hledají své místo ve společnosti, básnický styl jeho prací z něj pak dělá zároveň působivého literáta. Nečasové úvahy, z nichž je nejproslulejší zejména ta druhá, nazvaná O užitečnosti a škodlivosti historie pro život, v níž se Friedrich Nietzsche obrací proti nemírnému šíření historických poznatků, šíření, které hrozí zahubit skutečný život, vznikají v ranném období Nietzschovy tvorby mezi lety 1976–76 jako základ, který pak Nietzsche postupně rozvine ve svůj filozofický systém. Úvahou třetí, Schopenhauer jako učitel a čtvrtou Richard Wagner v Bayreuthu pak Friedrich Nietzsche oslavuje své duchovní učitele, Schopenhauera a Wagnera, jako vychovatele k nové, zušlechtěné kultuře. Kniha je určena každému, kdo chce blíže poznat dílo Friedricha Nietzscheho.

Jak spolu souvisejí časo-prostorový a řečový charakter naší zkušenosti? Jakou roli hraje rozdílný „smysl“ času a prostoru při rozumění významu? Předkládané studie tematizují zkušenost smyslu z hlediska přítomnosti, jíž není míněna jen jedna časová dimenze, nýbrž přítomnost ve světě, tj. vazba mezi přítomným a spolu-přítomným (ne přítomným). Takto pojatá přítomnost je zkoumána se zřetelem k autorům, kteří směrodatně určili pojem přítomnosti ve významu časovém (Platón, Bergson, Heidegger, Merleau-Ponty), ale i se záměrem systematickým, který význam tohoto pojmu rozšiřuje a mění. Vyjasňování poměru mezi rozuměním jako takovým a vědeckým poznáním míří k pojetí bytí jako individuální přítomnosti ve světě, na níž se podílejí i věci a bytosti, jež nevládnou řečí a nevztahují se k všeobsáhlým dimenzím prostoru a času.

Soubor statí a přednášek a poznámek k problematice postavení člověka ve světě a v dějinách (Kacířské eseje, Platón a Evropa, Evropa a doba poevropská atd.).

Život sv. Josafata je svědectvím o nelehkém šíření víry na Ukrajině Usiloval o sjednocení pravoslavné církve s Římem. Snažil se prohloubení náboženského života věřících a duchovenstva. Nepochopen obětuje za své přesvědčení život.

Studie a texty vybrané do tohoto souboru se navenek obracejí k různým námětům i osobnostem, ve skutečnosti však z různých úhlů sledují společný cíl. Formálně vzato je tímto cílem vytěžit to, co je obsaženo v Nietzschově myslitelském výkonu, a rozvinout takto získanou pozici v souvislostech dnešní filosofie, tzn. v kritické návaznosti na fenomenologii a filosofickou hermeneutiku.