Ivan Chvatík Books

Soubor přednášek významného německého myslitele, představitele filozofie existence, se zaměřuje na vymezení podstaty filozofie.

Soubor statí a přednášek a poznámek k problematice postavení člověka ve světě a v dějinách (Kacířské eseje, Platón a Evropa, Evropa a doba poevropská atd.).

Kniha je vyprávěním o putování napříč Itálií za jejími slavnými vilami. V těchto stavbách, které prosluly nejen svými architekty, nýbrž i událostmi ze všech oblastí kulturních a politických dějin, se odehrály příběhy tolikrát převyprávěné, až se staly neskutečnými. Kniha je psána nejen s vědomím, jak marná je touha zmocnit se plně těchto staveb, a to jak z vnějšku, tak zevnitř, nýbrž i s pocitem, že je třeba stále znovu se o to pokoušet. Na severu Itálie směřuje pouť k slavným vilám benátského mistra Palladia a k pitoresknímu komplexu D'Annunziově na břehu jezera Garda. Ve Florencii a jejím okolí je pozornost věnována renesančním vilám, jejichž prostory hostily osobnosti, které stály u zrodu novověké evropské civilizace. V okolí Říma mapuje kniha několik pozoruhodných vil a zahrad postavených zámožnými kardinály. Nevynechává ani bizarní "posvátny´ háj" Bomarzo. Cesta končí na Sicílii u vily Palagonia, před kterou stanul v úžasu i na ledacos zvykly´ Johann Wolfgang von Goethe.

Patočka zkoumá Masaryka z hlediska současní filosofie, srovnává jej s Husserlem, vykládá z kontextu soudobé problematiky.

Devatenáctý svazek sebraných spisů Jana Patočky obsahuje deníkové záznamy reflektující kulturní a dění a filozofické myšlení autora v letech 1946-1950, obsahuje částečně francouzské a německé texty; s Edičním komentářem (s. 567-575) a Jmenným rejstříkem (s. 578-593).

"What is the meaning of being?" This is the central question of Martin Heidegger's profoundly important work, in which the great philosopher seeks to explain the basic problems of existence. A central influence on later philosophy, literature, art, and criticism—as well as existentialism and much of postmodern thought—Being and Time forever changed the intellectual map of the modern world. As Richard Rorty wrote in the New York Times Book Review, "You cannot read most of the important thinkers of recent times without taking Heidegger's thought into account." This first paperback edition of John Macquarrie and Edward Robinson's definitive translation also features a new foreword by Heidegger scholar Taylor Carman.

Sv. 11: Studie z roku 1946 pochází ze sbírky textů vydané autorem v roce 1950 pod názvem Holzwege. Studie promýšlí jeden z nejstarších filosofických výroků, podává jeho výklad a zdůvodňuje jeho svérázný překlad. Autor se snaží ukázat, jaký význam má promýšlení Anaximandrova výroku pro porozumění rozdílu mezi celkem jsoucího a bytím. Osvětlení tohoto rozdílu pak má přispět k odstranění zapomenutosti na bytí a zásadním způsobem pomoci překonat zmatek, v němž se nachází dnešní člověk, posedlý světovládou a bezmezným ovládnutím přírody. Přeložil I. Chvatík.

Joan Stambaugh's translations of the works of Heidegger, accomplished with his guidance, have made key aspects of his thought and philosophy accessible to readers of English for many years. This collection, writes Stambaugh, contains Heidegger's attempt "to show the history of Being as metaphysics," combining three chapters from the philosopher's Nietzsche ("Metaphysics as a History of Being," "Sketches for a History of Being as Metaphysics," and "Recollection in Metaphysics") with a selection from Vorträge und Aufsätze ("Overcoming Metaphysics").

Kant seeks to define the nature of reason itself and builds his own unique system of philosophical thought with an approach known as transcendental idealism.

Vydáno u příležitosti nedožitých 100. narozenin autora. Programové shrnutí Patočkových úvah na téma filosofie svobody z počátku padesátých let. Na přelomu 40. a 50. let 20. století koncipoval Patočka pod tímto titulem systematický filosofický rozvrh sahající od otázek ontologických až po analýzu současných forem civilizace. Krátký text Negativní platonismus formuluje jeho myšlenkové jádro.

"Was ist Metaphysik?" ist der Titel der öffentlichen Antrittsvorlesung Martin Heidegger an der Universität Freiburg i.Br. am 24. Juli 1929. Der Vortrag stellt einen wichtigen Übergang zwischen der fundamentalontologisch-existenzialen Konzeption von „Sein und Zeit“ und dem seinsgeschichtlichen Denken in Heideggers Spätwerk dar. In diesem Vortrag bestimmt Heidegger das "Nichts" als die Grundfrage der Philosophie, die den Menschen in seiner Existenz als immer schon in der Metaphysik stehendes Wesen eigentlich angeht: "Das menschliche Dasein kann sich nur zu Seiendem verhalten, wenn es sich in das Nichts hinaushält". Erst wenn die Frage nach dem Nichts als dem Grund des Daseins eigens gefragt wird, kann der Mensch den "Einsprung" in das Dasein vollziehen. Die 16. Auflage ist wort- und Seitengleich mit dem Abdruck des Textes in der 3. Auflage der "Wegmarken" als Band 9 der Gesamtausgabe sowie mit der Einzelausgabe der "Wegmarken" in der Reihe "Klostermann RoteReihe". Sie enthält neben dem Text der Antrittsvorlesung die Einleitung zur 5. Auflage 1949 sowie das Nachwort der 4. Auflage 1943.

Sborník příležitostných textů k poctě Jana Patočky při příležitosti výročí jeho narození a úmrtí a výročí Charty 77 v roce 2017. Příspěvky jsou životopisné i odborné. Některé jsou reedicí, jiné vznikly nově na popud editorů sborníku. Přispěli i pracovníci katedry filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Sborník chce zdůraznit nadčasovost a univerzalitu odkazu Jana Patočky i Charty 77.

Sborník textů ze stejnojmenné konference pořádané v Praze u příležitosti 90. výročí narození Jana Patočky.

Svazek sestavený ze studií fenomenologických filosofů zabývajících se již delší dobu myšlením Jana Patočky pokrývá tematicky celé Patočkovo dílo. Pozornost přispěvatelů je zaměřena především na to, co je ve filosofii Jana Patočky originálního, ať už je to jeho kritika zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla nebo jeho velkého pokračovatele Martina Heideggera, či Patočkův vlastní pozitivní filosofický přínos, jakým je jeho učení o „třech pohybech lidské existence“, teorie „negativního platonismu“, rozvrh „asubjektivní fenomenologie“ a z těchto pozic rozpracovaná post-metafyzická filosofie dějin a analýza odkazu, který stará Evropa zaniklá ve světových válkách minulého století může nabídnout dnešnímu globalizovanému světu. Kniha vznikla při příležitosti 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí tohoto českého filosofa. Je vhodným průvodcem Patočkovou filosofií.