Lenka Procházková Books

Bílý klaun je sbírka fejetonů a jiných krátkých textů, z nichž mnohé spisovatelka Lenka Procházková (dcera prozaika a scénáristy Jana Procházky) publikovala v novinách a časopisech. Některé texty však vycházejí v tištěné podobě poprvé. Od chvíle, kdy se autorčiným zásadním tématem staly takzvané církevní restituce, se totiž její kritické články objevují už jen na internetových serverech. Snadno zapamatovatelná tvář a hluboký hlas Lenky Procházkové zmizely i z veřejnoprávní televize. Také natáčení filmu o Janu Masarykovi, k němuž zpracovala scénář, bylo Českou televizí odloženo. Spisovatelka hodnotí situaci lapidárně: „Já jsem začínala v samizdatu, takže jsem si odpočátku zvykla psát svobodně, bez cizí nápovědy. A pokud je dnes upřímnost opět vnímána jako hřích, není to pro mě žádná nová zkušenost a ani nová křižovatka. Zkrátka v tom ‚hříchu‘ setrvám.” Texty obsažené ve sbírce Bílý klaun jsou důkazem toho, že jejich autorka převzala otcovo krédo, že politika má být pro každého a že: Nic není ztraceno, dokud to nevzdáme my sami… Kniha obsahuje mimo jiné i znění archivních dokumentů (trestní oznámení na členy vlády Petra Nečase i na kardinála Dominika Duku) včetně dopisů odeslaných papeži Benediktovi a papeži Františkovi.

Kdo by nechtěl nasednout do stroje času a letět do minulosti? Malému klukovi Josífkovi Královi se to podařilo. S rodiči vyrazili na Pražský hrad, a kde se vzal, tu se vzal, objevil se před ním maličký pán, představil se jako Hartvík, a na takový výlet ho pozval. A byla to super dobrodružná jízda! Josífek během svého putování viděl, jak žili lidé v dávných dobách, navštívil dvůr slavných panovníků i alchymistickou laboratoř. Také se dověděl, co dělá archeolog nebo historik a že restaurátor neobsluhuje v restauraci, ale opravuje poškozené památky, a mnoho dalšího. Až se o tom budou ve škole učit, Josífek určitě dostane jedničku! A nakonec Josífek správně odpověděl na všechny otázky a dostal Pilotní průkaz na stroj času! Může si tak do minulosti Pražského hradu zaletět, kdy se mu zachce. Máte chuť zkusit to s ním, děti? S touhle knížkou to dokážete a uvidíte, že dějepis může být zábavné dobrodružství!

Pohádky o Honzovi, který není ani líný ani hloupý a v každé situaci si ví rady. Pro děti předškolního věku.Kniha obsahuje sedm pohádek, jejichž hlavním hrdinou je Honza. Pohádky doprovází ilustrace Lenky Procházkové.

Leporelo Zvířátka ze ZOO vzniklo díky spolupráci hudebníka, prozaika a básníka Josefa Pepsona Snětivého a známé autorky obrázků pro děti Lenky Procházkové. Verše, které navzdory své zvukomalebnosti a jednoduchosti nepostrádají vtip a humornou nadsázku, vykouzlí úsměv na dětské tváři tím spíš, že jdou ruku v ruce s obrázky, jež pohodou a radostí ze života přímo dýchají. Děti tak budou mít pocit, že zvířátka ze ZOO jsou jejich kamarádi, a získají k nim přátelský vztah – leporelo tedy plní i výchovnou a vzdělávací funkci. Nemluvě o tom, že velmi dobře poslouží i jako první čtení. Nejmenší děti si mohou prohlížet veselé obrázky, těm o trochu větším jejich rodiče přečtou doprovodné básničky a ty ještě trochu větší si je mohou díky velkým tiskacím písmenům přečíst i samy. Leporelo Zvířátka ze ZOO tak potěší všechny děti od narození až do osmi let.

Druhá kniha edice Slova je čtivou výpovědí spisovatelky Lenky Procházkové. Spoluautorka Iva Pekárková nechává v knize prostor vypravěčskému talentu ženě, která dokázala vychovat 3 děti, jako svobodná matka vystudovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, být signatářkou Charty 77, uklízečkou, držitelkou ceny Egona Hostovského, kulturní atašé na velvyslanectví ČR na Slovensku, básnířkou, scenáristkou, autorkou románů a hlavně citlivým a čestným člověkem.

S pomocí veselých obrázků a půvabných básniček se malé děti naučí rozpoznávat základní barvy. Autorka zajímavým způsobem propojila různá prostředí s barevně odpovídajícími situacemi, pestré obrázky s mnoha detaily prostřednictvím originálních básniček motivují děti k rychlému osvojení dovedností spojených s určováním a poznáváním jedenácti základních barev. Nová ediční řada Předškoláček, určená pro děti předškolního věku a jejich rodiče, přináší říkanky, básničky, veselá zvířátka, zajímavé úkoly, to vše vycházející z pravých českých reálií. Naše barevné knížky s veselými obrázky jsou zdrojem zábavy i poučení, mohou se stát odrazovým můstkem na cestě vašich dětí do světa literatury a poznání.

Apokryfní biblický příběh o Ješuovi z Nazaretu. Po uvěznění Jana Křtitele je jím jmenován, jako jeho nástupce, Ješua z Nazareta. S družinou svých oddaných učedníků šíří křesťanskou nauku. Slova jeho nové zvěsti přinášejí lidem úlevu a naději. Člověku, který lituje svých hříchů, bude odpuštěno. Nové zpracování věčně živého příběhu o touze po svobodě a lásce.

Jediné největší výhody, které firma může dosáhnout, je zdraví organizace. A přece ho většina lídrů ignoruje, i když je to tak jednoduché, zadarmo a k dispozici každému, kdo ho chce. - tvrdí v této knize Patrick Lencioni, autor mnoha bestsellerů z oblasti vedení týmové spolupráce a formování firemní kultury. Existuje totiž konkurenční výhoda, která je důležitější než promyšlená strategie, rychlost inovací, technologická vyspělost i mladý dynamický kolektiv. Patrick tvrdí, že rozhodující rozdíl mezi vynikajícími a průměrnými firmami není v tom, jak ostré mají lokty, ale jak zdravá je jejich organizace. V této knize autor spojil své bohaté zkušenosti z praxe s tématy, které naznačil už ve svých předchozích knihách, především v knize Päť príčin nefunkčnosti tímu (Porta libri 2013). Jednoduše řečeno: organizace je zdravá, pokud je celistvá, konzistentní a pokud je v ní zabezpečený soulad mezi řízením, provozem a firemní kulturou. Zdravé organizace poráží své konkurenty, protože jsou osvobozené od kancelářského pletichářství, nejasností a fluktuace zaměstnanců - ze zdravé organizace totiž nejvýkonnější a nejtvořivější zaměstnanci neodchází. Kniha Nejdůležitější konkurenční výhoda nabízí jednoduchý model budování zdravé organizace, sestavený ze čtyř kroků, které jsou předpokladem pro dlouhodobý úspěch.

Blázen je ten, kdo nevěří, že horám krkonošským odjakživa vládne a navždycky vládnout bude Pán hor - Krakonoš! Poslechněte si sedm pohádek o tom, kterak po právu chválí dobrotu a skromnost, stejně jako trestá nepravost a lež.

Všelijaká zvířáta: pruhovaná, strakatá, chlupatá i nahatá. Tato kniha patří do kategorie první čtení a je určena všem šikovným předškolákům a prvňákům. Je v ní mnoho nádherných obrázků, básniček a veselých říkanek. Pomáhá rozvíjet postřeh, pozornost, paměť a vyjadřovací schopnosti. Kniha je vhodná pro genetickou metodu čtení, která je založena na hláskování a jednoduchosti hůlkového písma.

Humorné povídky s náznakem erotiky jsou psány lehkým, svěžím a čtivým stylem se vkusem a ironií.

Novela psaná filmovým způsobem zachycuje poslední léta života Jana Masaryka, jeho pozdní lásku a drama jeho násilné smrti.

Povídky z let 1983-1984 Povídky odrážejí bezvýchodnou a depresivní atmosféru, v níž žilo Československo počátkem 80.let. Většina povídek má hrdiny z řad intelektuálů, spisovatelů nebo herců, kteří z politických důvodů nemohli svobodně tvořit a jejichž existence byla různými způsoby deformována. Povídky jsou trochu absurudním obrazem minulé skutečnosti, kdy jedinou svobodou byla svoboda sexu.

Soubor 22 dopisů ze stipendijního pobytu autorky v Bamberku určených jejím dcerám, ale koncipovaných zároveň i pro veřejnost. Od dubna 1999 do března 2000 pobývala autorka v německém Bamberku na stipendijním pobytu, při němž psala román. Byla tam se svým nejmladším synem a svým dospělým dcerám, ale nejen jim, psala dopisy, v nichž zachycovala nejen postřehy a dojmy "z ciziny" a ze života, ale často se zamýšlela na "svá" témata politická, společenská či historická, neboť dopisy byly průběžně tištěny v Salonu, literární příloze Práva. Pouští se např. do opětovné diskuse na téma katedrála sv. Víta a především líčí a vysvětluje práci a problémy nadace Šalamoun, která se bere za současné oběti justičních "přehmatů" a arogance, a autorku v dané době velmi zaměstnává/la/. Svižné, vtipné a zaujaté psaní zaujme i toho, kdo není jednoznačným stoupencem autorčina zřetelně vyjadřovaného postoje, právě pro intimní formu dopisů, v níž své názory předkládá.

Ve Smolné knize se opět setkáváme s Pavlou S., hrdinkou předchozího románu Oční kapky. Vracíme se k ní v době, kdy její vášnivý vztah k partnerovi prochází krizí. Toto intimní drama však neprobíhá za zavřenými dveřmi, ale pod slídivým dohledem tajné policie...Smolná kniha je tzv. klíčový román, pod smyšlenými jmény čtenář tuší a odhaduje autentické postavy... (z textu na obálce) Kniha vyšla poprvé v samizdatové edici Petlice (1989), následně pak v 68 Publishers v Torontu (1991).

Kolik úsilí stojí být krásný? Být štíhlý? Kolik slz a odříkání? Kolik dlouhých nocí a zoufalých pohledů do zrcadla? Kolik trápení se s dietou a cvičením nikoli z radosti z pohybu, ale kvůli nespokojenosti s tělesnými proporcemi a nutnosti s tím něco udělat, kterou sami sobě diktujeme? A přitom by stačilo tak málo – být se sebou spokojený, vnímat své tělo, jeho potřeby, mít laskavé vztahy s lidmi z okolí i sám se sebou, přiměřeně sportovat a radovat se ze života. Je to opravdu málo? Zkušenosti nám ukazují, že vůbec ne. Že to naopak málokdo umí a ti, kdo dotáhnou představu o svém nedokonalém těle až do nebezpečného konce, končívají v poradnách a ambulancích lékařů, psychologů, nutričních poradců a terapeutů s diagnózou poruchy příjmu potravy. Publikace čtivým způsobem přibližuje problematiku poruch příjmu potravy široké veřejnosti, jak laické, tak odborné, rodičům, učitelům i samotným lidem trpícím mentální anorexií nebo bulimií. Věnuje se např. charakteristice jednotlivých typů poruch příjmu potravy a jejím příčinám, vlivu rodiny, vrstevnických skupin a médií, prevenci, roli školy, ale i správnému složení jídelníčku a místům, kde mohou lidé najít odbornou pomoc. Text je proložen mnoha příběhy.

Intimní příběh studentky, která po zradě nevyzrálého partnera přijme úděl svobodné matky.

Starý notýsek v hnědých kožených deskách. Stránky popsané osobitým rukopisem už jsou zažloutlé a působí jako deník. Rodina ani po autorově smrti zápisky neprohlíží, ctí soukromí pisatele. Při každém stěhování se notýsek pietně oprašuje a znovu ukládá do krabice mezi alba a dopisy. Teprve v létě roku 2010 nahlédne autorova dcera na první stránku. Když pozná, že nejde o intimní zápisky, ale o postřehy, které si její otec, spisovatel Jan Procházka, před padesáti lety zaznamenával při svém pobytu na Kubě, začte se do rukopisu. Některé pasáže, například svědecká výpověď účastníka boje v Zátoce sviní, ji uchvátí natolik, že o několik týdnů později odlétá se svou kamarádkou fotografkou do Havany. Mají jen turistické vízum, takže cesta k Fidelovi, s nímž chtějí udělat rozhovor, nebude jednoduchá. Kniha, kterou o putování Lenka Procházková napsala, je zároveň reportáží i románem o současné Kubě. Jména postav jsou sice z pochopitelných důvodů změněna, ale děje a prožitky zůstávají zachyceny tak, jak se odehrály…

Spisovatelka a publikující advokát píší fejetony na stejné téma, každý podle svých zkušeností a se svým zorným úhlem pohledu. Duel dvou autorů, vypravěčky příběhů a exaktního právníka, nabízí čtenáři možnost porovnání mužského a ženského vnímání světa a jeho problémů. Tyto publicistické miniatury, vzniklé v letech 1996-97, si udržují nadčasovou sdělnost zejména díky zvoleným tématům o lidské povaze, o církvi a víře, o právu a justici.

Soubor poutavě napsaných povídek, ve kterých hlavní hrdinové zažívají běžné denní situace, prožívají své lidské starosti a radosti, ale vždy se potkají s tajemnem a zvláštními, nevysvětlitelnými záhadami, které zásadně ovlivní jejich život.

Román o sympatických outsiderech, který vyšel poprvé v samizdatu v roce 1980, a za který autorka získala v roce 1982 cenu Egona Hostovského. Ačkoli se příběh odehrává na venkově a je komorně koncipován, odráží pochmurnou atmosféru sedmdesátých let v Čechách. Hlavní protagonisté Kytka, Viktor a Lukáš jsou společností z různých důvodů zařazeni mezi outsidery, nicméně jejich jednání budí ve čtenáři sympatie a pocit opravdovosti. Růžová dáma nabízí specifický živý styl vyprávění, který je pro Lenku Procházkovou typický stejně jako schopnost skvěle zachytit myšlení a cítění svých hrdinů.

Sbírka milostných a erotických povídek Lenky Procházkové, která poprvé vyšla začátkem osmdesátých let v samizdatové Edici Petlice (pod názvem Přijeď ochutnat!), následně v exilovém vydavatelství Index v Kolíně nad Rýnem (1982) a v rozšířeném vydání v roce 1991 v nakladatelství Československý spisovatel. Jednotlivé povídky sbírky vycházely i časopisecky v němčině, angličtině, francouzštině, ruštině a srbštině. Hlavními hrdinkami krátkých a značně autobiografických příběhů jsou mladé ženy prožívající své první milostné slasti i strasti na pochmurném pozadí socialistické reality. Tehdy začínající autorka zaujala v těchto krátkých prózách vyzrálostí stylu, úsporností dialogu a odvážným náhledem do intimna mladé ženy. Nové vydání sbírky je opatřeno autorským doslovem z roku 2007.

Satirický příběh o protagonistech "sametové revoluce", jejich vývoji, morálce a koncích. Ze vzdálenosti několika let podává autorka hořce posměšný obrázek zákulisí "sametové revoluce", z pozice znalkyně všech zúčastněných ji líčí jako veskrze amatérské představení osob, jejichž identitu lze pod nekonkrétními přídomky a "pseudonymy" snadno rozpoznat. Po letech, které revolucionáře rozdělily na "pány" a "kmány" stojí autorka jednoznačně na straně "kmánů", dál ale vstupuje do prostoru fikce, v níž všichni a všechno končí nečekaně. Příběh je stavěn s nadhledem literárního scénáře, jako by postavy byly jen rolemi na divadle, existujícími jen natolik, nakolik se autorce zachce.

Román o osobnosti studenta Jana Palacha, který se stal symbolem českého odporu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, z historicko-politického pohledu detailně líčí události i atmosféru ve společnosti až do ledna 1969. Lenka Procházková se pokouší ze skromných indicií vytvořit obraz charakteru a osobnosti člověka, pro něhož invaze a pozdější reakce veřejnosti i vlády na ruskou okupaci byly podnětem k promyšlenému burcujícímu činu, který otřásl celou společností pomalu upadající do normalizačních podmínek. vytvořila postavu citlivého, realisticky uvažujícího a politicky vyzrálého mladého muže, který věřil, že svým sebezničujícím činem dává společnosti poslední šanci na dosažení politické změny. Palachův příběh autorka beletristicky zpracovala na základě nedokončeného dokumentu Jana Lederera z roku 1988 vydaného v samizdatu, a s ohledem na generace, pro které znalost tehdejších okolnosti není samozřejmostí, obohatila příběh chronologií okupace a informacemi z odtajněných archivních dokumentů.

Krátké milostné povídky o mladých ženách. Láska, erotika, hoře i humor.

Román úspěšné autorky nás zavede do diplomatických kruhů i mezi bezdomovce. Dobrodružný příběh se odehrává převážně v Bratislavě v březnu roku 2004. Generální konzul David, řidič Bedřich, primabalerína Laura a bezdomovec Čestmír jsou některými z postav, jejichž cesty se v průběhu osmi dní protnou a vyústí do únosu a útěku přes hranice.

Kod 612: kto zabił Małego Księcia? Mały Książę to fenomen i ikona literatury, którą zna każdy i do której należy rekord przekładów książkę przetłumaczono na większość języków świata. To utwór równie tajemniczy, jak losy i okoliczności śmierci autora. Pilot Antoine de Saint-Exupry zaginął w trakcie ostatniego w wojennej karierze lotu bojowego nad Morzem Śródziemnym, a jego ciała nigdy nie odnaleziono. Zniknięcie pisarza-lotnika rodzi wiele domysłów i hipotez, podobnie jak treść jego najsłynniejszego dzieła. Co naprawdę autor chciał przekazać i jakie treści ukrył między wierszami? Mistrz thrillerów sprzedanych w kilkunastu milionach egzemplarzy Michel Bussi podąża śladem tropicieli niewyjaśnionych zagadek i tajemnic z przeszłości, zadając dwa zasadnicze pytania: Kto zabił Małego Księcia? Kto zabił Antoinea de Saint-Exupryego? I zabiera nas w tę podróż, śladami symboliki ukochanej książki milionów czytelników, skarbów, niedomówień i mrocznych skłonności; na tę czytelniczą ucztę, w której świat Małego Księcia splata się z fabułą, w której ktoś znów pragnie śmierci

Reedice oblíbené sbírky povídek na téma, které nestárne.

Překlad španělského titulu této knihy Ať žije revoluce! lze pokládat za ústřední téma všech ve svazku otištěných dramat. „Revoluce“ hraje roli již v Procházkové komorních hrách, jejichž hrdinky – v některých případech i hrdinové – se snaží vymanit ze zavedených stereotypů (to se týká her Léčba šokem, Cizí žena, Milostiplná, Stará Bela, Mafián a Komár, ale též her Exitus a Kain nebo Ábel?). Revoluci coby obrat mocenských poměrů pak reflektují především dramata Čtyři ženy Alexandra Velikého znázorňující „slabé místo“ Alexandrových výbojů, Rozhovor v Moskvě a El Comandante související s okupací Československa v roce 1968, zatímco v ostatních zde předkládaných dílech je revoluce traktována spíše jako ironický nebo dokonce hořký výsledek úsilí o společenskou změnu: Ať žije fronda! „dramatizuje“ intriky šlechty z Dumasových Třech mušketýrů, Celebrita a Viva la Revolución! zachycují jisté zklamání ze sametové revoluce v roce 1989.

Do bielej ľanovej tašky vlož kartón, aby farba nepresiakla aj na druhú stranu, a obtlač vytvorenú šablónu lokomotívy. Vhodná je farba na textil, no nechaj ju dobre zaschnúť. Čiernou liehovou fixkou dokresli detaily a koľajnice, ktoré môžeš vymaľovať anilínovými farbami. Leporelo s výsekmi.

Výbor literárních scénářů české autorky Lenky Procházkové obsahuje scénář k celovečernímu filmu a dva scénáře krátkých filmů.

Obsahuje numeraci, sčítání a odčítání s přechodem desítky v oboru čísel do 20 a jednoduché slovní úlohy (i geometrické). Součástí sešitu je volně vložené papírové sčítací pravítko do 20.

Sbírka „politicky nekorektních“ textů, které Lenka Procházková publikovala od ledna 2016 do dubna 2017 na nezávislých internetových stránkách. Kromě rozhovorů, komentářů, reportáží, esejí a jedné bonusové pohádky jsou do knihy zařazeny i autorčiny projevy na demonstracích.

Hlavním hrdinou hodinové aktovky je starý filozof Marek, který ve své garsonce prožívá jeden z běžných dnů. Sledujeme jeho rituály, samomluvy a nevrlé telefonáty se starostlivou dcerou. Pracuje na korekturách, přičemž si uvědomuje, že jeho dílo už není aktuální. Jeho skepse se odráží i v rozhovoru s činorodou posluhovačkou Emou. Telefonát od mladého rozhlasového redaktora vyvolá v jeho duši zmatek, když se mu nabídne možnost namluvit novoroční poselství, což považuje za absurdní kvůli časovému limitu 1:53. Nakonec se rozhodne tuto výzvu přijmout a snaží se během dne vtěsnat své myšlenky do daného času. Překonává různé překážky, včetně konkurence se starším kolegou, s nímž po letech naváže kontakt. Když má projev téměř hotový, zavolají mu z rádia, že místo něj natočí poselství hokejista Jaromír Jágr. Marek se tak může konečně uvolnit a napít, čemuž se celý den bránil. Nakonec improvizovaně sdílí svou poslední verzi projevu se starším kolegou a publikem. Hra je proložena komickými situacemi a gagy, přičemž Marekova předtucha o nemožnosti zachránit civilizaci se na závěr mírní, možná díky vypité láhvi whisky.

Chtěli byste své dítě zajímavou formou seznámit s čísly a probudit v něm zájem o počty? S roztomilými obrázky a básničkami, které je vtipně doplňují, můžete společně zkusit počítat od jedné do deseti a začít procvičovat základní početní úkony. Při povídání nad jednotlivými obrázky jistě prožijete spostu pohody a legrace Nová ediční řada, určená pro vaše malé předškoláčky, přináší říkanky, básničky, veselá zvířátka, zajímavé úkoly, to vše vycházející z českého prostředí. Tyto barevné knížky s veselými obrázky jsou zdrojem zábavy i poučení, mohou se stát odrazovým můstkem na cestě vašich dětí do světa literatury a poznání.

Zásobník cvičení a úkolů, které děti řeší např. napodobují určitý tvar nebo pohyb. Využitím tohoto pracovního sešitu v návaznosti na titul Už se těším do školy (BLUG 2007) se u dětí také zpřesňuje pohybová koordinace ruky a posiluje se svalstvo prstů. Grafické cviky přispívají k hravé práci a dávají podněty k tvorbě obdobných cvičení.

Sbírka politických úvah, projevů a rozhovorů autorky, publikovaných mezi jarem 2014 a podzimem 2015 na nezávislých internetových serverech, reflektuje aktuální dění. Autorka se domnívá, že její texty jsou pro tištěné deníky a časopisy „příliš silné kafe“. V předmluvě vysvětluje, proč se rozhodla psát aktuální texty místo dalšího románu a aktivně se účastnit demonstrací. Věří, že spisovatel by měl být součástí toho, co jeho národ prožívá, jinak riskuje, že bude považován za zbabělce. Lenka Procházková (1951) patří mezi nejvýraznější české prozaiky. Její první díla byla publikována v samizdatu a v zahraničí (Růžová dáma, Oční kapky, Smolná kniha a další). Po roce 1989, kdy přestala být zakázanou autorkou, si zachovala vysoké nároky na kvalitu a svobodu ve výběru témat. Mezi její významné tituly patří Pan ministr, Zvrhlé dny, Beránek, Narušitel a Slunce v úplňku. Autorka napsala také řadu rozhlasových, televizních a divadelních her. Její fejetony a komentáře vyšly ve sbírce Bílý klaun (2014) a nyní v aktuální publikaci.