Marie Bláhová Books

Základní příručka, bez níž si práci historika či archiváře nelze představit a která nahrazuje přes půl století starou práci G. Friedricha. Kromě přehledu kalendářů a datovacích systémů obsahuje základní tabulky s převody dat. Doplněn je podrobný soupis svátků a chronologických termínů. Součástí knihy jsou i tabulky představitelů státu a církve v českých zemích a ve střední Evropě, které zpracovali Pavel R. Pokorný a Miloslav Martínek. Vzhledem k tomu, že přepočty sahají až do roku 2203 nepředpokládáme, že by kniha mohla ve vaší knihovně zastarat.

Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Úvodní svazek monumentální historické syntézy je věnován českým zemím v pravěku, počátkům slovanského osídlení a raně středověkému přemyslovskému státu, do roku 1197.

V kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota.

Kniha obsahuje české překlady vybraných dokumentů právního charakteru, které vydal český král Karel IV. Výběr dokumentů je zaměřen na prameny vztahující se k českému státu a je vymezen v podstatě prvním desetiletím vlády Karla IV. v Čechách a v římskoněmecké říši. Čtenář se především seznámí s nejznámějšími zákoníky ze samého počátku císařství Karla IV., s Maiestas Carolina a se Zlatou bulou. Publikované dokumenty doplňuje odborná studie profesorky Karlovy univerzity Marie Bláhové jednak o životě a politickém díle Karla IV., jednak o obsahu a významu dokumentů, jejichž české překlady kniha přináší.

Dalším svazkem edice Skautské prameny je příručka s trojitým názvem Dramatická výchova, Táborové ohně, Skautské divadlo. V tiráži naleznete hned třináct autorů, mezi nimi i Jaroslava Foglara, a dokonce i Jiřího Voskovce a Jana Wericha. O čem příručka je vypovídá zcela obsažně už její název. Využijete ji nejen na táboře, ale často i během roku. Ne každý srší vlastními nápady, ne v každém oddíle se najde přirozený dramaturg, jakými byli ve skautském věku třeba Václav Havel nebo Jiří Suchý. Někdy se třeba jen neví, jak začít. Pak je tu záchrana - tato oranžová knížka. První pokusy se vydaří a bude s úspěchem nastartována dlouhá řada pěkných podniků, při kterých se nikdo nebude nudit a bavit se budou všichni - jak herci, tak diváci. Autoři: BLÁHOVÁ, M.; CVRČEK, V.; FOGLAR, J.; FOIT, F.; HÁJEK, P.; KOLÁR, E.

Nejstarší český letopisec Kosmas se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Kosmas tak zformuloval prvotní podobu státní ideje, jež se v určitých aspektech uplatňuje i v současné době. DOTISK.

Jak název knihy napovídá, obsahuje dvě studie z oboru historiografie. První se věnuje pozdně středověké oficiální historiografii, která byla psána z pověření panovníků a představitelů států a měst a sloužila k legitimizaci jejich vlády, ospravedlnění jejich politiky a ideologické propagandě. Autorka zkoumá postavení oficiálních historiků v různých prostředích, na panovnických a šlechtických dvorech, v italských městských komunách a bohatých říšských městech, popisuje, v jakých podmínkách pracovali, a pokud to prameny umožňují, tak i jak byli odměňováni. Druhá studie se zabývá dnes nepříliš známým, ale v pozdním středověku oblíbeným spisem Cronica Boemorum Anonymi (Anonymova kronika Čechů, zvaná též „Od Čecha a Lecha“), který zachycuje stručné české dějiny od mytických počátků až na práh husitské revoluce.