Václav Wolf Book order

Tato odborná studie o ontologických aspektech čínského myšlení v historii připomíná slova slavného monologu Shakespearova prince Hamleta „být či nebýt“. S protikladem mezi bytím a nicotou jsou spojena mnohá jména evropských myslitelů a nad propastí mezi kladem a záporem se kromě jiného vznáší i jedna z charakteristických známek čínského myšlení: nebere se příliš vážně princip kontradikce (sporu). Argumenty kotví ve spontánní úctě k nadpřirozené oblasti, a to přivádí ke kultu duchů, předků, k rituálním praktikám. Shledává se bipolární jednota obecného řádu bytí a přírodních jevů... Věcně bohatá studie je srovnávacím přehledem dějin čínského myšlení v hodnotícím pohledu evropské scholastiky.

Rámcem knihy je analýza buddhistického učení, jak je uvedeno v tzv. pálijském kánonu. Základní filosofický rozdíl mezi buddhismem a křesťanstvím spočívá v tom, že buddhismus postupuje od něčeho k ničemu, zatímco křesťanství naopak od ničeho k něčemu. V knize se nachází nejprve přehled buddhologických studií v Čechách. Po nástinu hlavních buddhistických denominací kniha podrobně popisuje buddhismus v Indii, Cejlonu, Číně, Japonsku, Thajsku a České republice. Studie se dále zabývá současným stavem buddhistického vysokoškolského vzdělávání. Závěr knihy spočívá v hodnocení vztahu mezi buddhismem a křesťanstvím. Zdůrazňuje se zde nepřijatelnost buddhistického učení pro křesťany, zejména pokud jde o cykličnost světových událostí, polyteismus, popírání existence Boha, inkarnace v Ježíše Krista, učení o Trojici a nesmrtelnosti lidské duše.

Ústředním tématem knihy je rozbor díla islámského myslitele Ibn Rušda. V souvislosti s tímto tématem je v knize též pojednáváno o nejvýznamnějších osobách a směrech islámské filosofie a teologie v průběhu historie. Studie profesora Wolfa je koncipována v duchu patřičné úcty vůči islámu a jeho tradicím. Jsou zde ovšem vyznačeny i hlavní naukové rozdíly mezi islámem a křesťanstvím. Cílem knihy je seznámit nemuslimskou veřejnost s teoretickými základy islámského myšlení a praxe. Součástí knihy je i rozsáhlá bibliografie a jmenný rejstřík.

Tato studie, která je součástí výzkumného záměru Filosofické fakulty UK v Praze, přináší odpovědi na otázky ohledně počátků kosmických a lidských dějin z teologického zorného úhlu pohledu. Nejde jen o problematiku stvoření z ničeho v šesti dnech. Profesor Wolf se pozastavuje také nad původem člověka, který je stvořen jako obraz Boží. Tento obraz byl porušen pádem do hříchu, ovšem Bůh zaslibuje pro záchranu člověka Vykupitele. V závěru studie je připojen jmenný rejstřík, usnadňující orientaci v textu.

Odborná studie zaměřená na nauku o andělích a démonech profesora teologie pražské univerzity Rodriga Arriagy (1592–1667). Autor studie zachovává strukturu Arriagových disputací. Čtenáři jsou předkládány problémy, které nejsou dostupné ve světle přirozeného lidského rozumu. Hlavní zdroj základních informací o andělích a démonech čerpá Arriaga ze starozákonního a novozákonního zjevení. První část knihy ocení především teologicky a filosoficky vzdělaná obec, ve druhé části najdou svá témata i běžní čtenáři. Pojednání profesora Wolfa nemá za cíl hodnotit úroveň argumentací pražského univerzitního mistra své doby, ale chce poukázat na jednu z dimenzí jeho bohatého, teologicky polodného života, mnohdy opomíjenou ve stínu jiných, méně důležitých otázek.

Nauka o trojjediném Bohu v pojetí českých univerzitních mistrů porenesanční doby. Profesor z Ústavu dějin Univerzity Karlovy v Praze se v této odborné studii zabývá naukou o trojjediném Bohu v pojetí českých univerzitních mistrů porenesanční doby v čele s tehdy nejvýznamnějším teologem Rodrigem de Arriaga.

Barokní kultura, rozšířená od konce 16. do konce 18. století po celé Evropě, včetně Čech, se neprojevila jen v architektuře, malířství, sochařství a hudbě, ale i v teologii. Zájem se soustředil na teologické proudy usilující o katolické pravověří a harmonické skloubení víry a rozumu. Tato studie se zaměřuje na křesťanské svátosti a jejím cílem je seznámit odbornou i širší veřejnost s barokním teologickým myšlením a dosud nevydanými publikacemi českých univerzitních mistrů. Obsah studie je rozčleněn do několika oddílů: po historickém úvodu do problematiky svátostí se čtenář seznámí s hlavními osobnostmi českého univerzitního prostředí barokního období. Následuje detailní analýza jednotlivých sakramentálních problémů, jako jsou pojem svátostí, jejich podstatné vlastnosti, role udělovatele, nezrušitelná znamení, možnosti obnovy účinků, kauzální povaha, časové hledisko, předmět svátostné činnosti, vznik svátostí a rozsah působení. Studie končí morálními a liturgickými aspekty a obsahuje jmenný rejstřík. Práce profesora Wolfa je cennou příručkou pro liturgickou praxi, zejména pro kněze v duchovní správě.

Historická sonda do témat, která byla častým námětem děl profesorů pražské univerzity v 17. století. Vzhledem k šíři tehdy diskutovaných témat se prof. Wolf musel omezit pouze na několik vybraných otázek: lidská svoboda a Boží milost (problém předurčení), démonologie, Kristova eucharistická přítomnost, analýza aktu víry, definitivní cíl lidské existence. Lektoroval Mgr. Roman Cardal, Ph.D.

Historie sporů o niternost Ježíše Nazaretského. Tato studie má za úkol shrnout a vyhodnotit pokusy o rekonstrukci niternosti zakladatele křesťanství – Ježíše z Nazareta. Omezuje se však na analýzu Ježíšových poznávacích schopností a procesů. Autor přitom vychází z těchto předpokladů: Ježíš Nazaretský – skutečná historická osobnost, skutečnost Boží existence, fakt vtělení Boha v Ježíši Nazaretském a transcendentní původ katolické církve jakožto instituce neomylně interpretující biblickou zvěst. Uvedené nadpřirozené předpoklady jsou též konfrontovány s přirozenými zásadami lidského myšlení, případně i s pohledem psychologie a empirických věd tak, aby rekonstruovaný pojmový obraz Kristovy niternosti byl v souladu s požadavky přirozeného rozumu i Bohem zjevené víry.

Odborná studie, která mapuje složitý teologický i církevně-politický vývoj, jehož završením bylo 8. prosince 1854 prohlášení článku víry o neposkvrněném početí Panny Marie. Autor podrobně zachycuje vývoj nauky jak v celosvětovém pohledu, tak i v českém prostředí. Navíc ve stručnosti shrnuje, jak se nauka o neposkvrněném početí projevovala v životě církve po roce 1854.