Luboš Velek Books

61 Wissenschafter aus zehn Staaten und zwei Kontinenten würdigen in dieser Festschrift das umfangreiche und innovative Werk des international anerkannten österreichischen Historikers Lothar Höbelt. Diese Festschrift würdigt Lothar Höbelt als herausragenden österreichischen Historiker. Seine substantiellen Werke stechen aufgrund ihrer zeitlichen Breite (von der frühen Neuzeit bis in die Gegenwart), ihrer thematischen Vielfalt (Politik, Parteien, internationale Beziehungen, Militär, Wahlen, Nationalitäten, Adel, ...) und aufgrund einer vorbildlichen Quellenarbeit hervor. Höbelts wissenschaftliches Bestreben ist es, Grundlagenforschung zu betreiben und Lücken der Geschichtsschreibung zu schließen, um nicht zu falschen Synthesen oder fehlerhaften Überblicksdarstellungen zu kommen.61 Autoren verfassten Aufsätze zu den Themenbereichen Europa im 18. Jahrhundert, Österreich in den internationalen Beziehungen, Habsburger, Nationalsozialismus, Böhmisch-mährische Geschichte, Innenpolitik in Österreich(-Ungarn), Deutschland und Europa, Parlamentarismus, Wirtschafts-, Militär-, Bildungs-, Rechtsgeschichte und Erinnerungskultur. Ein Werkverzeichnis rundet den Band ab (32 Bücher, rund 330 Aufsätze).

Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí. Součástí je i několik studií zabývajících se Havlíčkovým „druhým životem“, a to jednak v kontextu s československým disentem sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, jednak v souvislosti s odrazem Havlíčkovy osobnosti a tvorby např. v české hudební kultuře.

Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity. Otevřeně líčí své zážitky, pocity a úvahy o výběru manželky a vztahu k rodině Františka Ladislava Riegra, u které pravidelně pobýval. Na počátku 70. let, jako čerstvý doktor filozofie, podpořil snahu české politické reprezentace o státoprávní vyrovnání, jehož krach znamenal konec jeho nadějí na profesuru českých dějin. Dalších deset let se živil jako učitel a redaktor staročeských deníků, mezitím se oženil a měl dva syny. S rozdělením univerzity v roce 1882 vznikla katedra českých dějin, na kterou Kalousek nastoupil. Bez zábran zachycuje své působení na fakultě, v historické obci a českém veřejném životě, kritizuje své oponenty a podrobně popisuje své vědecké ambice. Závěrečná léta života jsou zaznamenána útržkovitě. Deníky jsou významným pramenem k politickým dějinám a dějinám české vědy druhé poloviny 19. století, a poskytují cenné svědectví o životním stylu vzdělanostní elity české společnosti. Kritická edice je doplněna jmenným rejstříkem, obrazovou přílohou a genealogickými tabulkami Kalouskovy rodiny.

Kolektivní monografie je souborem příspěvků přednesených na stejnojmenné konferenci konané u příležitosti 200. výročí narození předního českého politika a mecenáše 2. pol. 20. století F. L. Riegra. Jednotlivé studie se snaží představit tuto osobnost nejen jako výraznou politickou postavu habsburské monarchie, ale i jako činovníka zasahujícího do české vědy a kultury. Rovněž rozšiřuje obzor o rámec jeho rodiny.

Pocta Jiřině a Erichu Rennerovým od jejich kolegů, přátel a žáků. Sborník vydaný na počest manželské dvojice historiků a vyučujícím dějepisu na benešovském gymnáziu, manželům Rennerovým, přibližuje historii regionu. - O „startujících profesionálech“ a „dobíhajících amatérech“ - František FRŇKA: Žižkovská kapslovna v letech 1825–1872 - Dagmar HÁJKOVÁ: František Veselý, Benešov a smrt Jana Masaryka - Bohumil JIROUŠEK – Martina JIROUŠKOVÁ-HALAMOVÁ: Působení Bohumila Zahradníka-Brodského na Podblanicku - Hana NOVOTNÁ: Vývoj spolkové činnosti na Vlašimsku ve druhé polovině 19. století - Jaroslav PÁNEK: Kloudiáda aneb Lokální aféra kolem jedné recenze. (Střípek z mozaiky české „normalizace“) - Josef PETRÁŇ: Liberalismus po selsku - Daniel POVOLNÝ: 33. protitanková brigáda v Pesanech v srpnu 1968 - Eva PROCHÁZKOVÁ: Národopisná pracovnice Marie Kovářová (1910–1993). K úloze osobnosti v regionální práci ve 20. století - Martin SLABA: Josef Kubík a Divišovští zpěváčci. Příspěvek ke kulturním dějinám Podblanicka - Jaroslav ŠEBEK: Snahy o spirituální obnovu a její vliv na politické dění v meziválečném československém státě - Daniel ŠTĚPÁNEK: MUDr. František Kriegel – muž pražského jara roku 1968 - Luboš VELEK: Benešovský poslanec Emanuel Engel (1844–1907). Politický a sociální profil politického vůdce

První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838-1915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek popisuje svá studia na české reálce v Praze, polytechnice a filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jeho hledání uplatnění jako nadaného, avšak chudého mladíka z Vamberka se prolíná s dobovým vlasteneckým zápalem a představami o zajištění hmotné existence, které spojoval s výhodnou sňatkovou strategií inspirovanou Františkem Palackým. Kalousek se s Palackým osobně seznámil a zaujal ho jako mladý zájemce o české dějiny. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a životní realitou Kalousek řešil vstupem do vládních služeb a později se stal redaktorem Pražských novin. Rychle se však dostal do redakce Národ, která vycházela v letech 1863 až 1866. Jeho deníkové záznamy poskytují zajímavé pohledy na fungování novinových redakcí v počátcích ústavní éry habsburské monarchie. Zvláštní pozornost zasluhuje jeho rozsáhlá cesta po rakouské Haliči a Bukovině v létě 1863, která je unikátním svědectvím o životě ve východních provinciích říše během krvavého povstání Poláků proti Rusům. Navazující druhý díl deníků vyšel v roce 2016 a oba svazky doplňuje paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019).

Sborník příspěvků k 70. narozeninám Jiřího Raka, významného historika dějin habsburské monarchie, přináší na dvě desítky příspěvků věnovaných českým a rakouským dějinám 19. století. Pozornost je věnována např. osobnosti císaře Františka Josefa a jeho vnímání dobovou společností, dějinám nacionalismu, náboženství aj.