Jiří Bílý Books

Kniha Dějiny českého soudnictví plynule navazuje na předchozí knihy Dějiny veřejné správy a Dějiny ústavního práva, čímž zaplňuje jednu z dalších částí dějin státního mechanismu v českém prostředí. Soudnictví, tzn. rozhodování sporů o právo, patřilo odedávna mezi základní funkce státu. Tvoří neodmyslitelnou součást státního života a je výsledkem historického vývoje, stejně jako celková podoba státu a práva. Odpovídá vždy podmínkám příslušného stupně vývoje lidské společnosti. Kniha proto zkoumá vývoj soudnictví na našem území od prvobytně pospolné společnosti přes období patrimoniálního státu, feudální státní mechanismus, husitskou revoluci, stavovský a absolutistický stát, rakouskou monarchii, období meziválečného Československa a období nesvobody, období poválečného Československa, socialistického státu až po organizaci soudnictví v 90. letech.

Román života velké české umělkyně. Mezi českými operními pěvci najdeme řadu těch, kteří udělali zářivou mezinárodní kariéru. V 2. polovině 19. století oslnila italského skladatele Giuseppe Verdiho, ruského skladatele Antona Rubinsteina a francouzského skladatele Camille Saint-Saënse česká pěvkyně Klementýna Kalašová. Prokazovala velké hudební nadání a už od dětství hrála na klavír, což ji přivedlo k Bedřichu Smetanovi. Po návratu do Prahy marně usilovala o angažmá v Prozatímním divadle, a tak odjela do ciziny – nejdřív do Petrohradu, poté do Londýna a nakonec do milánské La Scaly, kde se proslavila jako vynikající interpretka mezzosopránových a altových rolí, zejména ve Verdiho operách. Hostovala v Benátkách, Parmě, Florencii, Bologni, Padově, Římě, Neapoli, Egyptě a podnikla úspěšné evropské turné. Po neúspěších v Praze odjela do Ameriky, kde sklízela obrovské úspěchy. V roce 1883 byla pod tlakem přátel angažována do pražského Národního divadla, ale dostávala málo příležitostí a intriky kolegů ji nakonec donutily opustit vlast. Po odchodu účinkovala v Itálii, Španělsku, Anglii, Německu, Francii a v Brazílii, kde onemocněla žlutou zimnicí a ve 39 letech podlehla. Až do poslední chvíle byla spojena se svou milovanou vlastí, která se k ní zachovala macešsky.

Kniha je široce koncipovaná monografie o reáliích a souvislostech vztahu dvou kategorií společenských věd: moci a práva a o konkrétních způsobech jejich politologického, historického a sociologického zpracování.

Čtyřdílná učebnice Základů společenských věd nabízí studentům a široké veřejnosti sebepoznání v duchu evropské filosofické tradice. Každé lidské společenství vytváří pravidla soužití, která vyžadují dodržování a rozvoj. V moderním světě se výchova k soužití stává klíčovým úkolem škol. Tato učební pomůcka není tradiční učebnicí, neboť předmět je natolik „živý“, že vyžaduje různé metody a přístupy. Jejím cílem je pomoci čtenářům orientovat se v komplexních procesech lidského dění a hledat variabilní odpovědi na aktuální otázky, které nejsou jednoznačné. Hlavní prioritou je propojení všech složek humanitního vzdělání do celku, aniž by se stíraly autonomie jednotlivých oborů. Kde se prolínají různé oblasti společenských věd, kapitoly odkazují na relevantní témata, což čtenáři umožňuje získat globální pohled na konkrétní kategorie jako na univerzální jednotky, zatímco si zachovává znalost základů jednotlivých oborů. V tomto díle se zaměřuje na základy filosofie a psychologie.

Příběhy malé Alenky, které tatínek vypráví o kouzelné říši, jsou určeny dětem do 10 let. Alenka se náhle ocitá ve vysněném světě a seznamuje se se svým průvodcem, skřítkem Růželínkem. Spolu navštíví krále skřítků, potkají Sněžánka, patrona pavouků, zajdou za skřítky z vesničky Veselinky Madlenkou a Palečkem. Alenku čeká i mnoho úkolů: musí přejít řeku Nenávisti, odolat skřítku Vychytrálkovi a doktoru Vše- vědovi, kteří tvrdí, že život nemá smysl, a především musí najít zlatý klíček, s jehož pomocí se vrátí zpátky. Příběh končí zjevením Alenčina strážného anděla a Alenka musí volit mezi ním a Růželínkem. Zvolí anděla, rozhodnuta neodejít od něho celý život.

Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací.

Publikace nabízí studentům a široké veřejnosti sebe­poznání v duchu evropské filosofické tradice. Hledá čtenáře, kteří se se společenskými vědami nesetkávají poprvé. Její prioritou je propojení všech složek humanitního vzdělání do jednoho celku, aniž by se stíraly autonomie jednotlivých oborů. V tomto díle se pojednává o základech státo­vědy, politologie a sociologie.

Kniha komplexně pojednává o problematice stavovství v evropském i českém kontextu. Tisíciletý vývoj vztahů mezi panovníkem a stavy, jak v teoretických konstrukcích, tak i v praxi u vybraných evropských států, poukazuje rovněž na kořeny dnešních ústavněprávních a politologických teorií.

Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu, který pro severovýchodočeské teritorium dosud nebyl publikován. Kniha je složena ze dvou vzájemně provázaných částí: v první jsou seřazeny studie věnované středověké historii východních Čech s přihlédnutím k vývoji osídlení a zobecňující problematiku venkovských farních a filiálních kostelů, včetně rozboru společenských, liturgických a provozních funkcí staveb, jednotlivých složek jejich dispozic a postižení proměn těchto vztahů v závislosti na změnách ritu. Z nich potom vychází celistvé podání architektonického vývoje od 12. po polovinu 16. století. Druhou složkou je systematický katalog zahrnující 78 staveb z území středověkého hradeckého arcijáhenství/arciděkanátu

Poutavá kniha jedinečným způsobem přiblíží čtenáři klasické řecké období, kdy se zrodilo vše, co považujeme za typické pro antiku. Stát a právo jsou historické jevy, které vznikají až na určitém stupni vývoje společnosti. Tyto jevy mají svou autonomii, s vlastními zákonitostmi, které se v různých historických podmínkách prosazují v různých formách. V důsledku geografických podmínek a rozpad rodového zřízení vzniká ve starém Řecku osobitá forma státu, tzv. polis – městský stát. Aristotelés se svými žáky studoval ústavy městských obcí a porovnával 158 různých ústav, které lze rozdělit na dva základní typy: athénskou demokracii a spartskou aristokracii. Jejich vzájemné zápolení se stalo cennou historickou zkušeností lidstva. Čtivý text nepředpokládá jen suchá fakta, ale přibližuje tehdejší dobu z mnoha perspektiv. Dozvíme se o počátcích v mytických časech, formování státu a práva, fungování řecké ekonomiky, politice a životě obyčejného člověka. Kniha také popisuje dějinné reálie, které hýbaly tehdejším světem, od válek s Persií až po úspěšné tažení Alexandra Makedonského.

Odpověď na všechny otázky související s dlouhodobou i krátkodobou přípravou střelce.

Čtyřdílná učebnice Základů společenských věd nabízí studentům a široké veřejnosti sebepoznání v evropské filosofické tradici. Každé lidské společenství vytváří pravidla soužití a vychovává své členy k jejich dodržování, což se stává jedním z hlavních úkolů škol. Učebnice se od tradičních materiálů liší, protože téma je natolik dynamické, že vyžaduje různé metody a přístupy. Cílem je pomoci čtenářům orientovat se ve složitých procesech lidského dění a hledat variabilní odpovědi na aktuální otázky, které nejsou jednoznačné. Je určena těm, kteří se se společenskými vědami setkávají opakovaně, a prioritizuje propojení různých složek humanitního vzdělání bez ztráty autonomie jednotlivých oborů. Kde se prolínají různé disciplíny, kapitoly odkazují na další relevantní části textu, což čtenáři umožňuje získat globální pohled na konkrétní kategorie jako na celky. Zároveň si zachovává povědomí o specifikách jednotlivých společensko-vědních oborů. Díl se zaměřuje na ekonomii, mezinárodní vztahy, logiku a teorii vědy.

Čtyřdílná učebnice Základů společenských věd nabízí studentům a široké veřejnosti sebepoznání v duchu evropské filosofické tradice. Každé lidské společenství vytváří pravidla soužití a vychovává své členy k jejich dodržování. V moderním světě se výchova k soužití stala klíčovým úkolem škol. Tato učební pomůcka není tradiční učebnicí, neboť předmět vyžaduje různé metody a přístupy. Jejím cílem je pomoci orientovat se ve složitých procesech lidského dění a hledat variabilní odpovědi na naléhavé otázky současnosti, které nelze jednoznačně definovat. Hledá čtenáře, kteří se se společenskými vědami setkávají opakovaně, a prioritou je propojení všech složek humanitního vzdělání do jednoho celku, aniž by se stíraly autonomie jednotlivých oborů. Kde se prolínají různé oblasti, kapitola odkazuje na další, která se daným problémem zabývá. Čtenář by měl získat globální pohled na konkrétní kategorii jako na univerzální celek, přičemž si zachová povědomí o nezcizitelnosti základů jednotlivých společensko-vědních oborů. Toto dílo se zaměřuje na základy etiky, estetiky a religionistiky.