František Kupka Book order (chronological)

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871-1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného. Pět kapitol sleduje strhující osudy jeho práce od příchodu do Paříže v polovině devadesátých let 19. století, kdy uskutečnil obraz Biblioman, jejž vždy kladl na počátek své tvorby, po závěrečná padesátá léta 20. století, kdy v pozdním věku namaloval významný obraz Samostatná bílá. Jednotlivé oddíly se věnují různým způsobům osvojení si jevové reality a znázornění lidské postavy, protikladu doslovného významu a sousloví cosa mentale, přibližují zvraty mezi základními a doplňkovými barvami, zaměřují se na sen a rozdvojení osobnosti, soustřeďují se na poměr myšlenkové stavbya soudobé architektury. Vzájemně provázaný teoretický půdorys odkrývá styčná rozhraní, týkající se Kupkova přístupu k tělu, duši a duchu, která umožňují zařadit jeho odkaz do bohatých souvislostí s dobovou estetikou, filozofií, teorií vnímání a psychiatrií. Po překonání alegorického a symbolistního období vystavěl Kupka svůj svébytný svět z podnětů poskytnutých mu "očima mysli".

Průvodce ke stálé expozici Františka Kupky, Museum Kampa, Sovovy mlýny, Praha

Kniha Karla Srpa věnovaná Františku Kupkovi se zabývá jeho proměňujícím se pojetím abstraktního umění. Soustřeďuje se zejména na Kupkův vztah k neeukleidovské geometrii, lingvistice a soudobé matematice, na souvislosti se sdružením Abstraction-Création a malířem Vasilijem Kandinským. Jejístěžejní otázkou je, nakolik je abstraktní umění spojeno se syžetem, jejž Kupka neopouštěl po celý život, na rozdíl od mladších zástupců nepředmětného umění. Čtenář se tak seznámí s průběhem Kupkova uvažování od Dvoubarevné fugy po samý závěr jeho bohaté tvorby, neztrácející na napětí ani po druhé světové válce. Kniha výjimečným příspěvkem k hlubšímu pochopení motivací a zdrojů Kupkova díla, které je největším českým vkladem do moderního světového malířství.

Katalog vychází u příležitosti společného výstavního projektu: Kupka - Pionnier de l'abstraction, Paříž, Galeries nationales du Grand Palais 21. března - 30. července 2018, František Kupka 1871-1957, Praha, Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna 7. září 2018 - 20. ledna 2019, František Kupka, Helsinky, Ateneum Art Museum, Finnish National Gallery 21. února - 19. května 2019 Katalog představuje v několika tematických okruzích různé aspekty života a tvorby Františka Kupky. Skládá se celkem z třinácti delších esejů a z několika kratších textů, jejichž autory jsou renomovaní odborníci na Kupkovo dílo či na umění první poloviny 20. století.

Kniha se zaměřuje na první tvůrčí období Františka Kupky (1871–1957), kdy pracoval pro tisk, který ve Francii tou dobou zažíval svůj zlatý věk, ať už zaměřený na Art nouveau (revue Cocorico), nebo politicky orientovaný, jako byl svobodomyslný časopis L?Assiette au Beurre, vytvářel komentáře k aktuálním politickým událostem pro Le Canard Sauvage a pro anarchisticky orientovaný časopis Jeana Gravea Les Temps nouveaux, referoval ovšem také jako neutrální reportér. Na závěr tohoto období ilustroval knihu anarchisty-humanisty a geografa Élisée Recluse L?Homme et la Terre (Člověk a země). Kupka se později o své práci pro tisk vyjadřoval s odstupem a zdůvodňoval ji tím, že byla vedena smyslem pro spravedlnost a mladistvou touhou přispět k nápravě poměrů. Rozpětí předkládané publikace vymezují klíčové pojmy jako symbolismus a reportáž, nejde však o ideovou či žánrovou konfrontaci. Spíše je zdůrazněno Kupkovo klasické přehodnocení modernosti, jeho vždy důsledně promyšlená různorodost, ať již jde o symbolistní emblém, nebo o rychlý komentář k politické události v podobě existenciální alegorie. Autoři textu, Markéta Theinhardtová a Pierre Brullé, věnují pozornost především Kupkově práci pro ilustrovaný tisk, proto je kniha doplněna Michelem Dixmierem o medailony jednotlivých revuí, do nichž Kupka přispíval.

Katalog výstavy, jež sledovala cestu malíře Františka Kupky k abstraknímu umění. Připomenula sté výročí vystavení Kupkových abstraktních pláten na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.

Kniha se zabývá významnou a výtvarně širokou prací Františka Kupky (1871-1957). Sleduje jeho vztah ke Smaragdové desce, předpokladům vzniku jeho abstraktního projevu, mašinismu, geometrii a řecké tradici, zejména Eukleidovi a Platónovi. Zaměřuje se na "pozdního" Kupku po jeho výstavě v pařížské Galerie la Boëtie (1924) a období, kdy byl členem hnutí Abstraction-Création a vytvořil Abstraktní malbu (1930-1932). Kniha analyzuje obsáhlou Série C (1935-1946) a autorovo závěrečné období po pražské retrospektivě (1946), kdy se podílel na činnosti Salon des réalités nouvelles a pravidelně vystavoval. Obsahuje rozbor Kupkova klíčového teoretického díla Tvoření v umění výtvarném, jehož devadesáté výročí vydání si připomínáme v roce 2013. Kniha je doplněna dokumentárními texty od Kupky, Josefa Svatopluka Machara, který v roce 1905 publikoval Kupkovy dopisy, a Richarda Weinera, prvního novináře, jenž psal o Kupkově abstraktní tvorbě. Díky množství reprodukcí z celého světa tvoří základní pramen pro pochopení osobnosti Františka Kupky, klíčové postavy moderního malířství.

Kupka začíná svůj spis z roku 1910 pochybností. Pozoruje, že historie malířství je provázena snahou o stále větší realističnost. Píše, že obrazy hodnotíme podle síly a stupně jeho výmluvnosti. Pozoruje i snahu dekorovat – sledujíce nejdávnější doby – přestože k tomuto směru má Kupka bez pochyb výhrady. Poukazuje na to, že malba vznikla z nutnosti komunikovat, vyjádřit myšlenky. Kritizuje úlohu umělce, kteří pro živobytí idealizují hrubost panovníků...

Autour d'un point nous révèle comment lire et comprendre une des célèbres oeuvres du peintre František Kupka.