Samuel Hejzlar Books

Obsah se skládá z několika dějových linií. První z nich zahrnuje autorovy osobní vzpomínky na válečná léta 1944–1945 v blízkosti pražské Bílé hory, končící krátce po válce, avšak naznačující, že ani následující léta československých dějin nebudou snadná. Další linie se soustředí na vzpomínky autorových rodičů, které získal prostřednictvím jejich vyprávění a četby deníků a dopisů lidí, s nimiž se už nemohl setkat. Zjistí tak, jak prožívalo válečné roky devítileté dítě na pražské periférii, a odkud pocházejí duchovní kořeny jeho rodu. Vynořují se historické události, jako vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781, které umožnilo evangelíkům legálně se sdružovat, a Protestantský patent z roku 1861, který zlepšil jejich postavení. Autorovi předkové se stali součástí duchovního společenství kolem lidového kazatele Jana Balcara, zakladatele Svobodné evangelické církve české. Kniha je psána čtivým stylem a je doporučena těm, kteří se zajímají o dějiny náboženského života v českých zemích, neboť přináší cenné střípky do pestré mozaiky dějin, které v učebnicích často zůstávají opomíjené. Naopak ti, kdo očekávají akční scény či pikantní příběhy, by mohli být zklamáni.

Mladý student liberecké techniky, pocházející z rodiny českých bratří, plní svou vojenskou povinnost. Život na sklonku 50. let 20. století je silně poznamenán komunistickou ideologií a ve vojenském prostředí je vše ještě více zpolitizováno. Pro mladíka, který se netají svými náboženskými názory, je zde život velmi těžký. V důstojném přežití v tomto prostředí mu pomáhá nejen víra, ale i podpora početné rodiny. Vyprávění dějově navazuje na romány Kameloti a Na hraně.

Čtenář nahlédne očima školáka a gymnazisty (nar. 1936) do Liberce padesátých let od obecné školy přes k tehdy začínající Vysoké škole strojní a textilní. Autor zprostředkovává klukovskou reflexi měnících se politických poměrů v čase libereckých trhů vystavujících jak „Budujeme osvobozené kraje“ a jak se ujímáme majetku vysídlených občanů německé národnosti. Vypovídá o početné rodině kazatele Jednoty českobratrské (dnes Církve bratrské), který pro zdravotní postižení je zaměstnán vydavatelstvím Česká biblická prác e jako k olportér. Na hraně se všichni ocitají při zhoršení otcova zdraví do té míry, že rodinu živí jen matka kancelářskou prací. Autor se brzy emancipuje zkušenostmi v několika krátkodobých zaměstnáních, pak hledáním výdělků, provozováním chudobou omezených sportů, posléze v činnosti mezi výsadkáři a letci aeroklubu libereckého Svazarmu. Osamostatňuje se i ve způsobu a poznání své víry, která má ovšem své místo i v jeho citových vzplanutích k něžnému pohlaví a v prvních láskách...

Rozjímání autora nad Biblí a evangeliem v kontextu křesťanského života, křesťanské morálky a odkazu učení Ježíše Krista.

Křesťanská kázání kazatele Českobratrské církve evangelické.

Nejnovější kniha vzpomínek evangelického kazatele Samuele Jana Hejzlara. „Na tahu“ je příběh jedné křesťanské neposlušnosti a neskladnosti pod Trestním zákonem č. 140 sb. z 29. listopadu 1962. Dosud uniká „spravedlnosti“ souběhem následujících zločinů: Mařením dozoru nad církvemi (§ 178 tr. zák.), Nedovoleným podnikáním (§ 118 tr. zák.), Ohrožováním devizového hospodářství (§ 146 tr. zák.), Krácením daně (§ 148 tr. zák.). Dále dovozem a šířením zakázané literatury a tiskovin v množství větším než malém, organizátorstvím (§ 10 tr. zák.): V letech 1969 až 1989 osnoval nežádoucí společná setkání a pobyty křesťanů z obou stran t. zv. železné opony (Drittlandbegegnung). Činil tak na dvou svých samotách, ročně v počtu dvou až tří set osob, přičemž nezřídka prohnaně obcházel kontrolu a evidenci devizových cizinců pasovým úřadem.

Třetí sbírka kázání evangelického faráře v důchodu.

Bilanční postila lodníka, písmáka, pastýře, zapáleného kazatele a debatéra, v jehož blízkosti mnozí nacházeli nové světlo. Kázání meditačně ponořená do Kralické bible a otevřená nouzím i scestím dnešních křesťanů i jejich souputníků. S kresbami a reprodukcí obrazu Miroslava Rady.