Publikace mapuje otázku významu svátečnosti v životě migrantů v České republice. Řeší problém její úlohy jako faktoru reprodukování výchozí etnické a občanské identity migrantů a současně jako faktoru adaptace na české kulturní prostředí a integrace do české společnosti. Na základě terénního výzkumu mapuje postoje: anglicky mluvících expatriantů, Bělorusů, Bulharů, Rusů, Arménů, občanů Izraele, Syřanů, Číňanů, Vietnamců a Romů. V úvodní kapitole jsou zohledněny i výzkumy svátečnosti dalších skupin migrantů, realizovaných v letech 2011 až 2017.
Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora cest odkazuje na propojení míst, kulturních fenoménů a řešení společenských i politických problémů. Současně chce zvýznamnit vazbu Balkánu k dalším regionům Evropy (ČR, NSR) a světa (USA). Analyzuje problémy migrace, etnických menšin, mezietnické komunikace a sociálních problémů jako důsledku válečného konfliktu (Bosna a Hercegovina).
Kulturní modely v pomáhajících profesích
Publikace je zaměřena na povahu pomoci, kterou Romům poskytují profesionálové v pomáhajících profesích. Empiricky vychází z etnografického výzkumu a snaží se zaznamenat stav, v jakém se nachází současná povaha pomoci Romům a obyvatelům vyloučených lokalit, a vysvětlit, z čeho současná situace vyplývá, z jakých kořenů vyrůstá a jaké jsou možnosti pomoci. Na základě teorie kulturních modelů, resp. schémat zjišťuje, jak způsob poskytované pomoci vypovídá o vztahu mezi klientem (potřebným) a pomáhajícím profesionálem.
Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století. V hledáčku pozornosti jsou lidé Bosny a Hercegoviny jako „politici“ vlastních identit. První část je věnována vyjednávání identit v rámci regionu. Do druhé části jsou zařazeny kapitoly, které ukazují, jak česká společnost identifikovala lidi Bosny a Hercegoviny, jaké charakteristiky jim v kontextu vlastní zkušenosti připsala. V poslední části nabízí další pohled: novela a dva cykly fotografií přibližují jejich svět a zprostředkovávají jejich perspektivu.
Monografie se zabývá pozicí Romů v současném středoevropském prostoru. Propojuje pohled majority na romskou populaci s pohledem na život Romů ve vyloučených lokalitách. Nahlíží problém z hlediska pozice těchto minoritních komunit v lokálních společnostech. Zvláštní pozornost věnuje otázce socializace mladé generace v kontextu majoritních institucí.
Vyjednávání pozice v majoritě. Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá otázkami solidarity - viz úvodní článek Zdeňka Pince na toto téma - a ptá se po základních konfliktech solidarity. Rodová solidarita předpokládá utváření vnitřního pouta „my“, jež vyžaduje vytvoření partnerského pouta nějakého „oni“. Toto „partnerství“ je však pokud možno intaktní a implicitně nepřátelské a je navenek základem etnických a rasových konfliktů. V konkrétních společnostech se pak staré etnické konflikty mění v konflikty sociální.
Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá klíčovými otázkami uchování reprodukce a revitalizace kulturní identity etnických komunit v přijímacích zemích. Kontinuitu lze sledovat ve dvou rovinách, v rovině transmise a v rovině uchování identity. Autoři se zaměřili zejména na otázky strategií etnických menšin, cílů příslušníků etnických menšin, prezentaci kultury etnických menšin a otevřenosti a bariér v mezietnických kontaktech. V publikaci je zohledněn zejména prostor střední a jihovýchodní Evropy. Etnické komunity.
Kolektivní monografie se zabývá problematikou kolektivně vytvářených a sdílených a neformálně šířených prvků expresivní kultury v české společnosti druhé poloviny 20. století a současnosti na příkladu čtyř sociálně a kulturně distinktivních skupin: dětí, vojáků základní služby, trampů a příslušníků hudebních subkultur. Tyto skupiny - ať už je nazýváme subkultury, malé sociální skupiny či folk groups - jsou postupně analyzovány z hlediska jejich historie, folklorního repertoáru a specifických kulturních prvků, kterými se odlišují jak od majoritní společnosti, tak i v širším chronologickém a geografickém kontextu své vlastní kultury.
Monografie autorů-antropologů, hlásících se k Pražské skupině školní etnografie propagující holistický přístup v oblasti vzdělávání, je zaměřena na oblast vzdělávání Romů. Z pozic kognitivní antropologie řeší problém segregace romských žáků v rámci vzdělávacího systému majority. Příčinu vidí v krizi důvěry, v procesu distanciace Romů. Tento postoj jednak ovlivňuje priority, na něž Romové při socializaci svých dětí kladou důraz, jednak staví bariéry v komunikaci mezi romskou rodinou a školou.
Identita etnických komunit v menšinovém postavení je věcí kulturní osobitosti, společenských postojů a někdy i sociálních charakteristik.
Publikace se zaměřuje na zkoumání dopadu kolektivně sdílené identity na život příslušníků etnických komunit v menšinovém postavení, na jejich soužití s většinovou společností, a to ve dvou okruzích: prvý se vztahuje k otázce funkce institucí v procesu formování, udržování, transformace a revitalizace etnických komunit jako svébytných subjektů občanské společnosti státu. Druhý okruh se dotýká otázky významu a úlohy menšinových elit v těchto procesech.
Autoři se zabývají třemi rovinami úvah: otázkou vzájemného vztahu české kultury a českého prostoru, druhá klade důraz na kategorii českého prostoru jako geograficky ohraničeného území a tematizuje dialog mezi nositeli různých etnik a kultur v něm a motiv jejich ohrožení a obrany. V další rovině dochází k analýze kulturních prvků, jejichž prostřednictvím se česká kultura konstruuje a identifikuje. (zdroj FHS UK)
Kniha nabízí informace o některých aktérech, kteří se podílejí na kulturní pluralitě České republiky a na jejím respektování. V jednotlivých pohledech na malé, cíleně vybrané a konkrétně definované skupiny z řad příslušníků národnostních menšin a cizinců ukazuje kulturní problémy, s nimiž se jinoetnické obyvatelstvo v kontaktu s většinovou českou společností setkává
Odpověď na otázku Kdo jsem a kam patřím? odráží nejen vizi sebe samého, ale také vztah k okolí, ke společnosti, v níž člověk žije. Tuto otázku si za určitých okolností může položit každý. Přichází v nejrůznějších okamžicích života. Může být vyvolána pochybováním o sobě, stejně jako neporozuměním okolí. Někdy se objeví jen letmo, jindy se opakovaně vrací. Je to otázka, která směřuje k pochopení vlastní identity.
Otázku Kdo jsem a kam patřím? klade i tato kniha. Obrací se na příslušníky národnostních menšin a etnických a imigračních skupin v ČR, aby se dozvěděla o jejich vizi místa v rámci českého, středoevropského a evropského prostoru. Odpověď na danou otázku pak je formulována na základě autentických rozhovorů s reprezentanty národnostních menšin, se členy lokálně rozrůzněných etnických skupin a s imigranty, kteří do ČR přicházejí až po roce 1989. Mozaiku portrétů skupin Poláků, Maďarů, Řeků, Romů, Albánců, Bělorusů, Bulharů, Číňanů, Makedonců, Nigerijců, Ukrajinců a Vietnamců, podložená celkovým obrazem vývoje etnické skladby v ČR, posouvá nejen hranice poznání v oblasti studia mezietnických vztahů a identit. Může být stejně tak průvodcem na cestě k pochopení lidí, kteří si buď chtějí uchovat vlastní etnickou a kulturní osobitost, nebo kteří teprve konfrontují vlastní kulturu s kulturou naší společnosti.
Sbírka více než 5700 přísloví, která se vyskytují v České republice. Přísloví jsou řazena podle zjištěné frekvence a odrážejí jejich současný repertoár. Dobrou orientaci poskytuje rozsáhlý rejstřík, který navíc umožňuje seskupovat přísloví do nových souborů podle jednotlivých shodných klíčových slov.
