Autor, který je u nás znám spíše jako představitel amerického humoru, opřel svůj román o Panně Orleánské o důkladnou znalost historie vystoupení, bojů a procesu francouzské národní hrdinky a světice. Ústy jejího pážete a sekretáře líčí překvapující události spojené s postavou jemné a bystré vrstevnice našich husitů. Neznámá mladičká venkovanka okouzlující osobnosti a velikého vojenského talentu překonává všechny lidské pochybnosti, prosadí své postavení v čelo francouzského vojska a v sedminedělním tažení rozhodne v jádře krvavou stoletou válku o francouzskou korunu mezi Anglií a Francií ve prospěch svého národa, kdy již nikdo z držitelů trosek francouzské moci nedoufal ve vítězství. Twainova Johanka je symbolem cítění prostých Francouzů, kteří v ní vidí vykonavatele svých snah a s ní nadšeně a obětavě vedou svou národní válku proti vetřelcům. Lid jí zůstává věrný i v jejím tragickém konci, kdy opuštěna králem, jemuž zachovala korunu, zrazena mocnými a vystavena církevními přisluhovači hanebnému procesu, umírá na hranici. A také lid, který v ní vidí od počátku svou světici, si vynucuje její rehabilitaci.
