Karel Konečný Books

Jan Šrámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi významné politiky českých a československých dějin. K niha tří historiků, působících na Filozofické fakultě U niverzity P alackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné postavení, které si Jan Š rámek vydobyl na politické scéně první československé republiky. Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Š rámkova života a politického působení, jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. A ni Jan Š rámek po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Č eskoslovenska, po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. F undovaný životopis z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné postavě našich moderních dějin.

Autorská monografie Československá strana lidová v období nastupující normalizace (1969-1972) je poctivou materiálovou studií, která je založená především na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968 a po jeho porážce. Zřetelně a s notnou dávkou zaujetí popisuje konflikt proreformních a protireformních stranických představitelů i jejich představy o dalším směřování strany (včetně zachycení mechanismu personálních čistek a tzv. výměny stranických legitimací). Autorův pohled na stranickou politiku se přitom nezaměřuje jen na ústřední orgány v Praze či Brně, ale svým badatelským záběrem míří také do jednotlivých regionů, okresů a měst.

Vydáno v rámci řešení grantového projektu GA ČR.

Monografie se zabývá transformací lidoveckého hnutí na Novojičínsku po únorovém převratu 1948. Jednotlivé chronologicky řazené kapitoly jsou rozčleněny na dílčí aspekty, např. kolektivizaci, postavení žen v lidoveckém hnutí a perzekuci funkcionářů i řadových členů. Časově je monografie ohraničena léty 1948 - 1989. Autor vycházel ze studia primárních pramenů v archivech centrálních i regionálních, z tisku a částečně i ze svědectví pamětníků

Sborník studií Centra pro čsl.exilová studia obsahuje celkem 6 dílčích studií členů a externích spolupracovníků Centra. Ve středu pozornosti je zejména problematika exilových komunit v Evropě, a to z hlediska tisku, jejich spolkové činnosti a vztahu k některým osobnostem (např. B. Laušman v Jugoslávii). Pouze jediná studie pojednává o situaci exulantů z Československa mimo Evropu (latinsko-americký Ekvádor). Všechny příspěvky vznikly na základě výzkumu primárních, především archivních a tištěných pramenů.

Dvousvazkové dílo podrobně popisuje vývoj města Litovle od nejstarších počátků až k současnosti. Předělovým rokem mezi oběma svazky je rok 1918, vznik Československé republiky. Mnoho nových poznatků o nejstarších dějinách Litovle umožnily archeologické výzkumy na teritoriu města. Velmi zevrubně je představeno období od roku 1918, zejména období druhé poloviny 20. století. Dílo je doplněno bohatým ilustračním materiálem, mapami a vysokým počtem fotografií - dobových i ze současnosti včetně fotografií cenných archeologických nálezů. Na závěr díla je zařazen jmenný rejstřík, vyčerpávající seznam pramenů a literatury k dějinám Litovle a podrobné resumé v angličtině, němčině, polštině a ruštině.

Obsahová struktura této monografie se snaží zachytit všechny nejdůležitější aspekty vnitřního života obrozené lidové strany v regionu v daném období v jejich chronologické posloupnosti.