Magdalena Křížová Books

Po návratu z Palestiny do Říma, kde byl triumfálně uvítán, za ním příjíždí jeho celoživotní láska Berenika. Titus jí slíbí, že z ní učiní císařovnu, ale Řím je ovládán dvorskými pletichami a rostoucí záští k ctižádostivé cizince. Titus, který musí čelit intrikám svého bratra Domitiana, si uvědomuje, že musí zvolit buď své osobní štěstí po boku milované ženy, nebo zajistit Římanům osvícenou vládu, a Bereniku zapudí. Po necelých třech letech vlády umírá jako všemi milovaný a oplakávaný císař, jehož vzpomínka na milovanou ženu provázela až do hrobu.

A brilliant and hilarious satirical novel about the state of twenty-first century Israel

Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem. Tato zkušenost se stala pro Etgara Kereta záminkou k rozvinutí úvah o současném Izraeli a v rámci autobiografických příběhů k vyprávění o zemi i lidech, které má rád. Činí tak s humorem a sebeironií, ve zkratce a s originální pointou, jak to čtenáři znají z jeho předchozích knih. V povídkách vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě, o sourozencích tak rozdílných, jak je to jen v Izraeli možné...

Soubor dvaadvaceti krátkých povídek seznamuje českého čtenáře s tvorbou úspěšného moderního izraelského autora. V krátkých, často absurdně či bizarně vypointovaných povídkách na nejrůznější motivy se autor snaží nenápadně zachytit nejdůležitější traumata, jimiž dodnes trpí současná izraelská společnost. Skutečnost reflektuje velmi často očima malého dítěte či dospívajícího hrdiny, který po svém vnímá a musí se vyrovnat se všemi negativními odkazy minulého i současného světa - od pronásledování a koncentráků přes palestinsko-izraelskou válku až k projevům nejnovějšího terorismu. Povídky ve zkratce, s nadhledem, a často se sžíravou ironií, zavádějí čtenáře mezi lidi těžce poznamenané minulostí a rozčarované přítomností, kteří se smutkem přijímají absurdnost svého každodenního života.

After one night's deadly mistake, a man will go to any lengths to save his family and his reputation.

Aufgewachsen ist er in dem arabischen Dorf Tira, mit der Legende seines 1948 ums Leben gekommenen Großvaters und einem ehrgeizigen Vater, der in seiner Jugend die Universitätscafeteria in die Luft gejagt und dafür zwei Jahre im Gefängnis gesessen hat und nun hofft, dass sein Sohn Pilot wird oder zumindest der erste Araber, der eine Atombombe baut. Der Sohn stellt sich allerdings als »Feigling« heraus, genau wie seine Brüder: »Mein Vater versteht nicht, warum ich und meine Brüder so geworden sind. Wir können nicht einmal eine Fahne zeichnen. Er sagt, dass andere Kinder — manche sind sogar jünger als wir — durch die Straße marschieren und dabei »PLO — Israel NO« singen, und dann wirft er mir vor, dass ich wahrscheinlich nicht einmal weiß, was PLO heißt.« Der Erzähler flüchtet sich hinter eine Vielzahl von Masken und muss doch verzweifeln an dem unauflösbaren Konflikt der Identitätsfindung — weder in der arabischen noch in der jüdischen Welt findet er eine innere Heimat. Ein mutiges und hellsichtiges Buch, dessen sanfte Selbstironie und melancholischer Witz überraschen.