Luděk Galuška Books

Kronika Velké Moravy, nazvaná Slovo paměti, zachycuje dějiny Moravy v letech 863–907 n. l., od příchodu Konstantina a Metoděje až po zánik Velké Moravy. Vypravěčem je Konstantin Filozof, po jeho smrti pokračuje jeho žák Gorazd, pozdější arcibiskup. Konstantin uvádí kroniku slovy o oživení historie, aby budoucí generace Moravanů nezapomněly na činy svých předků. V pověstech se objevují klíčové události, jako žádost knížete Rostislava o pomoc, cesta Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu, jejich pobyt na Moravě, vzdělávání žáků a boje s franckými kněžími. Konstantin vysvětluje vznik hlaholice, zatímco Gorazd přebírá kroniku a popisuje úsilí svého učitele o uznání slovanského písma a liturgie, včetně cesty do Benátek a Říma, kde Konstantin umírá. Dále se vypráví o Metodějovi, zřízení moravského arcibiskupství a jeho boji proti franckým kněžím. Mezi pověstmi se nacházejí příběhy o životě Moravanů, Rostislavovi, Svatoplukovi, založení Veligradu a hrdinném odporu proti franckému císaři, stejně jako o Bořivojově křtu a každodenním životě. Díky vzpomínkám Konstantina a Gorazda pronikáme do jejich dětství a mládí. Kniha obsahuje také audio nahrávku pověstí na CD s hudbou J. Pavlici a Hradišťanu.

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Uherské Hradiště, Staré Město“ konané ve dnech 28.9.–1.10.1999.

Publikace je věnována Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a byl nově otevřen v lednu 2010.

Když se v roce 2004 otevřely brány archeologického skanzenu v Modré u Velehradu, vyvstala potřeba publikace, která by návštěvníkům odpověděla na jejich časté dotazy, týkající se otázek praktického života i smrti starých Slovanů a lidí Velké Moravy. Tak vznikla kniha „Slované – doteky předků: O životě na Moravě v 6.–10. století“ (2004). Stala se nejen dobrým průvodcem modranského archeoskanzenu a rukovětí členů skupin „živé historie“, ale i vyhledávanou učebnicí studentů archeologie a historických oborů.

Popis a historický výklad dioramat Expozice Velká Morava v Památníku Velké Moravy.

Dějiny nejstaršího slovanského osídlení Moravy od 6. do 10. stol. vycházejí zejména z archeologických výzkumů.