Luděk Galuška Books

Kronika Velké Moravy, nazvaná Slovo paměti, zachycuje dějiny Moravy v letech 863–907 n. l., od příchodu Konstantina a Metoděje až po zánik Velké Moravy. Vypravěčem je Konstantin Filozof, po jeho smrti pokračuje jeho žák Gorazd, pozdější arcibiskup. Konstantin uvádí kroniku slovy o oživení historie, aby budoucí generace Moravanů nezapomněly na činy svých předků. V pověstech se objevují klíčové události, jako žádost knížete Rostislava o pomoc, cesta Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu, jejich pobyt na Moravě, vzdělávání žáků a boje s franckými kněžími. Konstantin vysvětluje vznik hlaholice, zatímco Gorazd přebírá kroniku a popisuje úsilí svého učitele o uznání slovanského písma a liturgie, včetně cesty do Benátek a Říma, kde Konstantin umírá. Dále se vypráví o Metodějovi, zřízení moravského arcibiskupství a jeho boji proti franckým kněžím. Mezi pověstmi se nacházejí příběhy o životě Moravanů, Rostislavovi, Svatoplukovi, založení Veligradu a hrdinném odporu proti franckému císaři, stejně jako o Bořivojově křtu a každodenním životě. Díky vzpomínkám Konstantina a Gorazda pronikáme do jejich dětství a mládí. Pavlici a Hradišťanu.

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Uherské Hradiště, Staré Město“ konané ve dnech 28.9.–1.10.1999.

Publikace je věnována Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a byl nově otevřen v lednu 2010.

Když se v roce 2004 otevřely brány archeologického skanzenu v Modré u Velehradu, vyvstala potřeba publikace, která by návštěvníkům odpověděla na jejich časté dotazy, týkající se otázek praktického života i smrti starých Slovanů a lidí Velké Moravy. Tak vznikla kniha „Slované – doteky předků: O životě na Moravě v 6.–10. století“ (2004). Stala se nejen dobrým průvodcem modranského archeoskanzenu a rukovětí členů skupin „živé historie“, ale i vyhledávanou učebnicí studentů archeologie a historických oborů.

Popis a historický výklad dioramat Expozice Velká Morava v Památníku Velké Moravy.

Dějiny nejstaršího slovanského osídlení Moravy od 6. do 10. stol. vycházejí zejména z archeologických výzkumů.

Objemná monografie, v níž přední moravští a slovenští historikové, archeologové a numismatikové představují široké veřejnosti nejnovější výsledky archeologického a historického bádání na Východní Moravě v době, kdy, jak se píše v úvodu ke knize, Velká Morava už neexistovala a naopak husitské války ještě nezačaly. Každou studii doplňují kresby, mapy a černobílé a barevné fotografie archeologických nálezů a nalezišť a v závěru pak obsáhlá německá resumé.

Díl 1. 503 stran -- Díl 2. / autoři: Alena Bartošíková, Jiří Jilík, Pavel Josefík, Marta Kondrová, Ludmila Tarcalová, Radek Tomeček, Blanka Rašticová, Jana Spathová, Petr Zemek, Petr Zpěvák ; 391 stran.

Publikace k regionální historii Starého Města u Uherského Hradiště.

V reprezentativní dvojjazyčné publikaci představuje kolektiv autorů přínos moravských dějin a jejich osobností české, evropské a světové kultuře od počátků osídlení Moravy paleolitickými lovci po 20. století. Devatenáct příspěvků archeologů, historiků, etnografů, literárních, hudebních a divadelních vědců přibližuje významné jevy v dějinách Moravy a v její kulturní historii. Poklady Moravy, vycházející jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, jsou vybaveny rovněž katalogovou částí s fotografiemi a popisem 190 předmětů.

Kniha archeologa Luďka Galušky postihuje období cca 100 let, kdy na území Moravy doznívá móda litých bronzů avarského původu a ostruh s háčky jako symbolů společenských elit Slovanů raného středověku a začíná éra zlata a stříbra zhmotnělá do celé škály náušnic,gombíků, prstenů, přívěsků a nákončí opasků, šperků doby velkomoravské. Autor představuje unikátní nálezy zlatnických dílen, které se spolupracovníky odkryl na půdě Starého Města-Veligradu, popisuje šperky, které se v nich vyráběly, zabývá se jejich chronologií. Kromě toho předkládá odpovědi na zajímavé otázky, jako např. zda Moravani nosili opasky s avarskými bronzy, zda se tyto okrasy v 8. století vyráběly v prostředí Valů u Mikulčic či Uherského Hradiště, kdy, jak a odkud se na Moravu dostalo zlato, kdo byli výrobci prvních velkomoravských náušnic a gombíků, či kde hledat původ těchto skvostů. Kniha je určená jak odborníkům, tak i veřejnosti chtivé dovědět se cosi víc nejen o Velké Moravě, ale také o době, která jí předchází a v níž se vytvářejí předpoklady vzniku prvního slovanského státu v oblasti středovýchodní Evropy.