Pavel Carbol Books

Kniha nabízí unikátní pohled Jaromíra Smutného do zákulisí československé politiky v první polovině 20. století. Speciálně pak na období kolem února 1948 a na dění spojené s úmrtím Jana Masaryka. To je dodnes jednou z nejvíce vzpomínaných událostí souvisejících s koncem demokracie v Československu. Vzpomínky Jaromíra Smutného na tyto dramatické dny jsou opřeny o řadu detailů, které mu zůstaly v paměti a o nichž má smysl i po mnoha letech přemýšlet. Pozorný čtenář možná najde mezi řádky i náznak odpovědi na to, proč a jak vlastně Smutného přítel Jan Masaryk zemřel.

Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí. Během ní působil na diplomatických misích v Ženevě, Montrealu či Londýně. Po Mnichovu se Bohuš stal sekretářem, tajemníkem a blízkým důvěrníkem prezidenta v londýnském exilu. V roce 1942 byl jmenován konzulem v San Francisku, rezignoval v den strýcovy smrti 3. září 1948. Paměti psal pro svou rodinu, nikoli primárně za účelem vydání. Na některých místech se proto nechává unášet emocemi a má sklony přibarvovat realitu, přesto se jedná o zcela unikátní pramen, který vedle zajímavých detailů ze zákulisí vysoké diplomacie přibližuje také osobu a myšlenkové pochody Edvarda Beneše.

Monografie pojednává o vzniku a činnosti exilového Ústavu Edvarda Beneše, který založil v Londýně v roce 1950 bývalý prezidentský kancléř Jaromír Smutný. Ústav pořádal přednášky a debaty za účasti širokého spektra osobností zejména k tématům československých soudobých dějin, ale i k rozmanitým společenským problémům a aktuálním tématům. Instituce vydávala i vlastní edici Doklady a rozpravy. Činnost Ústavu Edvarda Beneše nám zůstala uchována díky jeho archivu deponovaném na Kolumbijské univerzitě v USA.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.