Jiří Militký Books

VI. svazek řady publikující výsledky česko-bulharsko-britského výzkumu řeckého emporia Pistiros v Bulharsku je věnován publikaci pokladu 549 stříbrných a tří zlatých mincí, ražeb nástupců – diadochů Alexandra Velikého – Filipa III, Lysimacha, Kasandra, Demetria Poliorketa a Seleuka I. Byl uzavřen brzy po smrti Lysimachově v bitvě u Korupedia r. 281 a ukryt těsně před dobytím a zničením města Kelty v r. 279 př.Kr. Patřil patrně žoldnéři sloužícímu v Lysimachově armádě; hrací kámen (astragal), vložený do nádoby spolu s mincemi naznačuje, že šlo o gamblera. Poklad je jedinečný okolností, že byl odkryt v rámci řádného archeologického výzkumu, což umožňuje poznání situace jeho ukrytí, a také tím, že obsahuje mince, které byly vzorem prvním keltským ražbám v Čechách, kam se část keltského vojska z balkánského tažení vrátila.

Kniha představuje zpracování tématu nálezů antických mincí na českém území a podává nový komentovaný katalog těchto nálezů. Díky této pramenné základně je možné nově shrnout základní poznatky o jednotlivých etapách, jakož i hlavní tendence importu antických mincí do českých zemí. Nejdůležitější z okruhu otázek spojených s antickým mincovním importem je otázka funkce antických mincí v barbariku. Je zjevné, že mince zde sloužily nejen jako zdroj drahých kovů či jako ozdoby, nýbrž také jako skutečná platidla.

Publikace se zabývá keltským mincovnictvím v Čechách v průběhu 3. a 2. století před Kristem. V rámci této knihy se podařilo shromáždit celkem 715 mincí, které byly katalogizovány v typologických přehledech a v případě importovaných ražeb v katalogu nálezů z českého území. Práce představuje zcela nový pohled na počátky a starší fázi mincovnictví na českém území s přihlédnutím k situaci v oblasti koridoru Jantarové stezky, tedy v regionech mezi Slezskem a rakouským Podunajím. Součástí této monografie je rovněž komplexní zpracování statérů typu Niké, které reprezentují nejstarší typ keltských mincí ve střední Evropě, jejichž původ lze hledat také na českém území. Komplexní zpracování tématu prokázalo existenci nejméně 50 sérií a typů mincí produkovaných v oblasti České kotliny a naznačujících značnou vnitřní diferenciaci keltských komunit usazených v této oblasti. Barevné obrázky a tabulky v textu.

Zpracování pokladu z Horních Rápotic představuje důležitou sondu do struktury zlaté a stříbrné obchodní mince v období třicetileté války. Nález patří mezi nejvýznamnější soubory svého druhu na území České republiky a jeho význam umocňuje skutečnost, že je zachován zcela kompletní, bez ztráty jediné mince. Nález tvoří 342 mincí pocházejících z mnoha oblastí střední, západní Evropy a Osmanské říše. Byl ukryt po roce 1642.

Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století. Těžiště celé práce spočívá ovšem v depotech z doby bronzové, obsahujících nepřebernou škálu výrobků z dob rozkvětu bronzového kovolijectví. Výrazné je také zastoupení nálezů keltských a římských mincí. Nedílnou součástí soupisu depotů jsou i stovky kresebných či fotografických vyobrazení nalezených předmětů. Heslům o jednotlivých nálezech předcházejí kapitoly o charakteru a vývoji deponování.

Numismatický sborník 26/1 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcůmo numismatiku.