Lucie Kořínková Books

"David Lynch - co-creator of Twin Peaks and writer and director of groundbreaking films such as Eraserbead, The Elephant Man, Blue Velvet and Mulholland Drive - opens up about a lifetime of extraordinary creativity, the friendships he has made along the way and the struggles he has faced - sometimes successful, sometimes not - to bring his projects to fruition. Part-memoir, part-biography, Room To Drea interweaves Lynch's won reflections on his life with the story of those times, as told by Kristine McKenna, drawing from extensive and explosive interviews with ninety of Lynch's friends, family members, actors, agents, musicians and collaborators. Lynch responds to each recollection and reveals the inner story of the life behind the art. Room to Dream is a landmark book that offers unique insight into the life and mind of one of the world's most enigmatic and original living artists."--Inside cover

Soubor Punťa – zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942) sestává ze dvou samostatných knih. První z nich, pojmenovaná Příběhy, přináší bohatý, takřka 200 epizod čítající výbor z centrálního obrázkového seriálu. Druhý svazek – Studie – pak nabízí kulturně- a literárněhistorické, teoretické a interpretační ohledání celého „světa kolem Punti“. Seriál, časopis i nejrůznější další punťovské produkty jsou tu nahlíženy z nejrůznějších úhlů a za využití rozličných interpretačních a metodologických přístupů tak, aby se postupně poskládal co možná nejkomplexnější obraz předmětného seriálu a jeho místa v domácí dětské kultuře. Punťa totiž rozhodně nebylo „jen tak nějaké obrázkové čtení pro děti“: promyšleností, ambicemi, neskrývanou komerčností i například způsobem aktivní práce s publikem představoval časopis v československém prostoru malou revoluci a svého druhu domácí variaci na produkci studia Walta Disneye s jeho myšáky a kačery, kteří ve stejné době nabírali na své globální popularitě. Poznat Punťu znamená pochopit jednu pozapomenutou kapitolku českých kulturních dějin – seznámení s tímto kresleným psíkem poskytuje příležitost k rozšíření našeho povědomí o historii českého komiksu, proměnách dětských časopisů, ale i obecněji domácí kultuře dětí jako takové.

Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, jehož osudy rodiny Ewingů se staly nedílnou součástí kulturního diskurzu. Miliony diváků sledovaly dramatické vztahy texaských ropných magnátů a rančerů, přičemž postavy jako J. R. a jeho nešťastná žena Sue Ellen se staly ikonickými. Fascinace tímto seriálem vyvolala otázky o jeho popularitě a přitažlivosti, zejména v Evropě. Nizozemská badatelka Ien Angová, autorka knihy, se na začátku svého výzkumu zaměřila na divácké reakce, přičemž analyzovala dopisy od diváků, převážně žen, které vyjadřovaly své pocity a názory na seriál. I když většina diváků Dallas obdivovala, našli se i ti, kteří ho kritizovali. Angová se snažila pochopit, jak vzniká a funguje divácký zážitek, jak melodramatické zápletky rezonují s každodenním životem a jak se ženské postavy vztahují k životním zkušenostem současných žen. Její práce se vyhýbá tradičnímu odmítavému pohledu na populární kulturu a místo toho se soustředí na upřímný zájem o divácké prožitky. Výsledkem je čtivá kniha, která oslovuje nové generace čtenářů a stala se základem studií populární kultury a mediálních studií. České vydání obsahuje metodologickou kapitolu z nizozemského originálu a doslov Ireny Reifové, přičemž předmluvu napsala sama Ien Angová.

Předkládaný sborník shrnuje příspěvky přednesené na jubilejním 30. ročníku plzeňského sympozia (25.–27. 2. 2010), tematizujícím kategorie zločinu a trestu v české kultuře 19. století z pohledu různých humanitních oborů. Konferenční příspěvky vycházejí z teze, že zločiny a tresty patří k lidské společnosti od počátku jejích dějin a střetávání se a konfrontace se psanými i nepsanými, zjevnými či skrytými pravidly a omezeními, kterých je však zároveň sám člověk tvůrcem a interpretem, patří nedílně k životu lidského individua i kolektivu. Zákonnost a předpisy ovšem nejsou ničím daným, mění se společně s institucemi a lidmi, kteří jim dávají konkrétní podobu a následně je vyžadují a sankcionují. Stýkání a potýkání se s těmito normami přitom na sebe může brát nejrůznější podoby. Příspěvky sborníku shrnují vývoj práva a soudnictví od osvícenských reforem po cca polovinu 19. století, další se věnují otázkám zločinů a trestů v konkrétnějších oblastech, jejich literární tematizaci, stejně jako nejrůznějším otázkám spjatým s vizualizací zločinu.

Evropská fascinace vším japonským se na konci 19. a počátku 20. století nepropisovala jen do výtvarného umění či prózy, ale našla si cestu i do prací českých básníků a básnířek. Oslepeni závějemi okvětních lístků sakury zpívali o záblescích slunce na samurajských mečích i tragických osudech zrazovaných gejš, pokoušeli se napodobovat tradiční básnickou formu haiku anebo si naopak z toho všeho dělali trochu legraci. Antologie Je ještě někde jiný svět, která vychází jako druhý svazek edice Struny šamisenu, soustřeďuje na osmdesát básnických žaponerií, časových skladeb či populárních písní vytvořených před rokem 1945 a je doprovozena kontextovými výklady a cyklem původních ilustrací Evy Sakumy. Struny šamisenu se rozeznívají představami o daleké „zemi vycházejícího slunce“, jak tyto zaznamenávali čeští spisovatelé a spisovatelky, cestovatelky a cestovatelé let minulých. Pro poutavé i patetické, zábavné i zajímavé, naučné i naivní psaní o Japonsku, jaké se v Čechách a na Moravě začalo rozvíjet od konce 19. století, se zažilo dnes už s lehce ironizujícím přídechem skloňované označení „žaponerie“. Naše ediční řada chce tyto leckdy i pozapomenuté, desítky let nevydávané texty nabídnout novému publiku. Předkládá mu je s nově pořízeným ilustračním doprovodem od současných českých výtvarníků a výtvarnic.

František Gellner je v české literatuře známým autorem, jehož provokující lyrika fascinuje čtenáře i po jeho předčasné smrti. Ačkoliv vydal pouze dvě básnické sbírky a třetí posmrtně, jeho dílo a osobnost jsou mnohem rozmanitější. Kniha představuje Gellnerovo dílo z neobvyklých perspektiv, zdůrazňuje jeho činnost v literární i výtvarné oblasti a ukazuje vzájemné propojení těchto složek. Texty a kresby, včetně publicistických prací, jsou zasazeny do dobových kontextů, které často zůstávají opomíjené. Zkoumá ideologické, společenské a kulturní souvislosti, přičemž některé z nich jsou nově akcentovány. Publikace navazuje na nedávno vydaný soubor o Gellnerovi a využívá dosud neznámé prameny, přičemž se opírá i o dlouho známé materiály, které se snaží interpretovat novým způsobem. Cílem není radikálně reinterpretovat jeho lyriku, ale nabídnout komplexnější a propojenější čtení celého autorského díla a doby, v níž bylo tvořeno.