Joseph Nevadomsky Books

Kniha čtenáře uvádí do vývojových proměn výtvarné rekonstrukce prehistorického světa, zejména období mladého paleolitu. Pozornost je věnována výtvarné tvorbě českých a zahraničních umělců od 19. až do počátku 21. století. Výklad sleduje postupný vývoj a základní milníky výtvarné rekonstrukce pravěku a evoluce člověka na území Evropy i ve Spojených státech amerických. Tvůrci umělecké rekonstrukce ztvárňují fyzický vzhled i způsob života našich evolučních předků, přičemž kladou důraz na vizualizaci evolučních proměn morfologie rodu Homo v kontextu prehistorických přírodních ekosystémů, flory a fauny. Tuto uměleckou produkci podporovaly postupně narůstající vědecké poznatky a empirická data z oborů prehistorické archeologie a paleoantropologie. Umělci v mnoha případech pracovali s dobovými domněnkami, archeologickými fragmenty a spekulativními představami otevírajícími prostor pro fantazii, tvůrčí volnost anebo únik z oficiálních uměleckých proudů. Výtvarné rekonstrukci pravěku a evoluce člověka se proto nevěnovali pouze vědecky orientovaní umělci, jako jsou Charles R. Knight, Rudolph Franz Zallinger a Zdeněk Burian, ale i Mikoláš Aleš, Jaroslav Panuška nebo Jan Konůpek. V současnosti svět pravěku zachycují John Sibbick, Julio Lacerda, Cícero Moraes, Élisabeth Daynes, bratři Kennisové nebo Pavel Dvorský a Petr Modlitba.

Výtvarná monografie se zaměřuje na životy a díla českých malířů Jaroslava Kláta staršího (1902–1979) a Jaroslava Kláta mladšího (narozen 1962) v kontextu vývoje výtvarného umění 20. a 21. století. Klát starší vytváří most mezi realistickou malbou a abstraktními projevy 60. let, přičemž jeho tvorbu ovlivnily jak domácí, tak mezinárodní umělecké směry. Kniha systematicky představuje oblasti jeho umělecké činnosti, zejména krajinomalby a zátiší, a věnuje se jeho přechodu k abstraktní malbě a tašismu, což je považováno za vrchol jeho experimentální tvorby. V 70. letech se vrací k figurativní a realistické malbě. Klát mladší představuje kontrastní přístup, jehož dílo nelze snadno zařadit do jednoho uměleckého směru. Kniha identifikuje vlivy jako fauvismus, futurismus, expresionismus a surrealismus, a zmiňuje konkrétní malíře, jako jsou Miloš Malina a Jan Smetana, kteří ovlivnili jeho výtvarný styl. Důležitým prvkem analýzy je kontext normalizace na přelomu 70. a 80. let, který formoval Klátovu malbu, spolu s jeho studijním pobytem v Paříži a cestami do exotických zemí. Kniha rovněž popisuje základní konstrukční a kompoziční prvky Klátova malířského rukopisu.

Publikace přináší historický přehled štukatérského řemesla a seznamuje s různými materiály a používanými technikami. Přibližuje základní mezníky technologie zpracování štukové masy, jež se vyvíjela v důsledku rozvoje technologických znalostí a také v závislosti na konkrétním slohovém období. Kniha nabízí výběr z bohatého sbírkového fondu Národního technického muzea, konkrétně Sanderovy sbírky, která zahrnuje architektonické prvky z nejrůznějších slohových období i výzdobné plastické elementy plošné a prostorové. Seznamuje s využitím této techniky v českých dílnách či ateliérech, kde jsou kontinuálně dodržovány původní techniky štukatérství a historické materiály. Přináší reflexi o stavu a vývoji štukatérství v českém prostředí po roce 1989. Zároveň ukazuje, jak se štukatérství uplatňuje v moderním interiéru nebo v tvorbě designových produktů a artefaktů.

Kniha je věnována pozoruhodné kultuře a originálnímu umění afrického království Benin. Jsou v ní zachyceny historické proměny beninského království, místní mytologie, náboženství, architektura, umění a řemesla, politické a sociální uspořádání, obchodní kontakty i každodenní život domorodých obyvatel. Českému čtenáři jsou také poprvé uceleně představeny proslulé beninské bronzy a další unikátní umělecké artefakty, které jsou dnes považovány za významnou součást světového kulturního dědictví. Jedná se o interdisciplinárně koncipovanou vědeckou monografii, která integruje perspektivu kulturní antropologie, archeologie, historie, dějin umění a afrikanistiky.