Zdeněk Fišera Books

Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty. Třetí svazek zahrnuje katalog tvrzí (včetně nákresů a stavebních plánů), podrobněji seznamuje čtenáře s vybranými stavbami jak notoricky známými, tak i se stavbami donedávna považovanými za zmizelé. Součástí je i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury.

V návaznosti na titul o městských věžích se tentokrát autor věnuje fenoménu městských bran, z nichž stovky již v průběhu času, a to zejména v 17. a pak v 19. století, zanikly, ale desítky ještě dodnes existují a dotvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji bran a jejich rozdělení následuje abecedně řazený katalog podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací (fota, plánky, nákresy) a barevná příloha.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. První díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Prahy, Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Autor (mj. vydal v Libri knihu Skalní hrady zemí Koruny české) se problematice věnuje už desítky let. K jeho přednostem patří i skutečnost, že všechny zařazené lokality (s výjimkou těch, které jsou nedostupné) osobně navštívil a většinou i proměřil. V knize shromáždil na stovku jeskynních hradů a hrádků (včetně těch, kde jsou ještě pochybnosti) z oblasti Německa, Švýcarska, alpské části Itálie, Rakouska, Slovinska, Slovenska a Polska. Po stavebním rozboru následuje výklad jednotlivých lokalit s plánky, rekonstrukcemi a dokumentárními fotografiemi.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a branách se tentokrát dvojice autorů věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé již v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly – byť několikrát přestavovány – zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji radnic následuje abecedně řazený katalog (v 1. dílu A–J) podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací, mimo jiné historická i současná fota, kresby průčelí, půdorysné plánky, veduty a podobně.

Autor sleduje ojedinělý a dodnes diskutovaný typ panského sídla tentokrát nejen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale i za hranicemi současné ČR, v rámci bývalých zemí Koruny české. Abecedně řazený výčet jednotlivých lokalit s jejich historií a popisem soudobého stavu provázjí půdorysné plánky, rekonstrukce, dobové ilustrace i dnešní fota. Encyklopedickou část předchází úvodní stať, která sleduje fenomén sklaních hradů, jak ho definují různí autoři, a to v rámci celé Evropy.

Městské věže představovaly reprezentační stavby města, ať už stály samostatně, nebo tvořily součást důležité městské budovy. Vznikaly často jako součást farních kostelů nebo radnic, ale jako tzv. věžovité brány byly někdy zapojeny do městského opevnění. Mívaly i obranný charakter, ale primární byl jejich strážní účel: střežení okolí města v době nebezpečí, vyhlašování času nebo třeba poplachu při požáru. Klasické věže (zvané i hlásky nebo zvonice) měly v nejvyšším patře po celém obvodu převislý či arkádový ochoz. Za ním býval věžní byt či světnice věžníků (hlásných či podvěžních). Soubor zachycuje na 130 věží, text doplňují fotografie a dobové ilustrace.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a městských branách se tentokrát autor věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly - byť několikrát přestavovány - zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po I. díle (s úvodem a městy A-G) následuje katalog měst mezi H-Ž, soupis literatury a slovníček, opět s množstvím ilustrací (plánky, fota apod.).

Sborník příspěvků z odborné konference Dějiny staveb 2003 v Nečtinách

Tato kniha předkládá čtenáři třicet pět regionálních známých i neznámých pověstí, jejichž prostřednictvím čtenář poznává historii regionu, který se významně podílel na formování historie naší země. Seznámí ho rovněž s rodovými pověstmi známých i zapomenutých šlechtických rodů usídlených v této oblasti. Je určena nejen dětem, ale všem čtenářům, kteří se zajímají o historii a chtějí poznat blíže místa, kde žíjí.

Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2002

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. Druhý díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Vysočiny, Pardubického, Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Sborník příspěvků z druhého ročníku konference Dějiny staveb 2001

Kniha známého a renomovaného autora přináší čtenáři ojedinělou možnost cestovat po skalních hradech nejen České republiky, ale i přilehlého pohraničí. Historický popis je doplněn o popis místopisný a o údaje potřebné k vyhledání na mapě nebo v GPS navigaci. Pro lepší práci s průvodcem je kniha doplněna také o terminologický slovník a samozřejmě o místopisný rejstřík a schematické mapy.

Kniha není pouze souhrnem známých a méně známých pověstí o středověkých lupičích číhajících u lesních průsmyků na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali kvůli své loupeživé činnosti do rozporu se zákonem. V úvodní části najdeme důkladnější rozbor loupeživých rytířů a zemských škůdců, mezi kterými byl určitý rozdíl. Loupeživý rytíř byl šlechtic, který podnikal přepady a loupeže. Zemský škůdce byl v podstatě rušitel vyhlášeného zemského míru. Hlavní část knihy ve více než sto samostatných krátkých medailonech hovoří o jednotlivých osobách z řad vyšší i nižší šlechty včetně těch, které sice urozeného původu nebyly, ale mnohdy loupeživé družiny vedly. Často se v kapitole jedná o dvojice, případně více členů jednoho rodu. Závěrečné kapitoly pojednávají o historických postavách známých jen torzovitě, které mohly skutečně žít, ale jejich existence není písemně doložena. Pro úplnost je připomenuto i několik zahraničních loupeživých rytířů. Publikace je doplněna autorovými fotografiemi a perokresbami hradů, hrádků a tvrzí, na kterých tito lapkové působili a u každé kapitoly najdeme i jejich rodové erby. Kniha je ukončena anglickým resumé a výčtem použitých pramenů a literatury.

Publikace popisuje vývoj horního Pojizeří ve středověku se zvláštním zřetelem na panská sídla a další opevněná místa. Dále sleduje vývoj osídlení v Jilemnici. Panství patřilo postupně rodům Valdštejnů, Kouniců, Ronovců, Harantů a Harrachů. O podobě původní tvrze není zatím dostatek informací, i když bylo nedávným archeologickým výzkumem odhaleno mnoho nových poznatků. Podrobně je popsán až vývoj stavby v renesanci a novorenesanční dostavba zámečku na konci 19. století. Popsána je rovněž hospodářská část areálu tzv. Předzámčí. V zámku je umístěno Krkonošské muzeum, jehož vznik je zde rovněž popsán.

Nejen kostely, ale i celá řada klášterů byla stavěna jako opevněné prostory, kde bylo možné se v případě nebezpečí také bránit. Známý encyklopedista a autor turistických průvodců přináší ve své nové knize přehled podobně opevněných církevních památek a doplňuje tak svoji předchozí publikaci Opevněné kostely Moravy a Slezska.

Většina středověkých hradů měla své vlastní kaple, sloužící buď potřebám hradního pána, posádky, nebo i lidí z podhradí. Přitom řada z těchto kaplí má své zajímavé příběhy, ať už jde o jejich architekty a budovatele, autory výzdoby nebo osobnosti, které se v nich někdy vyskytly. Kaple se navíc často měnily s podobou hradů a jejich přestavbami v různých obdobích a architektonických slozích, některé byly přestavovány a přezdobovány, jiné zcela zanikly. Zdeněk Fišera, známý autor encyklopedických knih a turistických průvodců, provede čtenáře hradními kaplemi na Moravě a také ve Slezsku, a to nejen na našem území, ale také na území dnešního Polska, které dříve náleželo k Českým zemím. Jedinečný průvodce je doplněn QR cody, mapovými prvky a fotografickou přílohou.

Navštivte představuje důležité historické památky, jakými jsou bezesporu městské věže, jinak známé také jako městské hlásky. V úvodní části se čtenáři seznámí se stručnou historií vývoje městských věží, pozornost je věnována i jejich někdejším obyvatelům, tedy hlásným – věžníkům. Následuje základní stavební rozbor věží a členění na jejich obvyklé účelové části. Dále jsou pak věže rozděleny podle typu na samostatně stojící, kostelní, radniční a věže kdysi tvořící součást městského opevnění. Vlastní katalog městských věží má podobu krátkých kapitol týkajících se vždy jedné věže. Každá kapitola pojednává stručně o poloze místa (města, městečka či dnes jen obce) uvedené věže a pak o jejím bližším umístění v daném místě. Nechybí údaje o současné přístupnosti věže pro veřejnost, u přístupných věží potom otevírací hodiny. Hlavní část kapitoly je věnována vlastní historii věže, jejímu venkovnímu vzhledu a vnitřní stavební podobě. Kniha pojednává o 140 těchto městských věžích, text je doplněn barevnými fotografiemi.