Finský básník, prozaik a překladatel, komunista a opilec, enfant terrible finské literární scény, strávil na přelomu let 1966 a 1967 dva měsíce v Praze. Pobýval v malém vypůjčeném bytě na Újezdě, kde nešla elektřina a společný záchod byl venku na pavlači, čas trávil po hospodách, kde se dával do řeči s místními i s cizinci, bloumal po neznámém městě a pozoroval jeho obyvatele. Text stejně jako u dublinského Dopisu pro mou ženu reflektuje autorovu snahu porozumět svému okolí doprovázenou krátkými, mimochodnými postřehy, do nichž se přimíchává bouřlivé vnitřní dění. V cizím prostředí se o to víc hlásí potlačené výčitky, autor vede dialog s blízkými osobami, zejména se ženami, do přítomnosti se prolíná minulost.
Pentti Saarikoski Book order (chronological)
September 2, 1937 – August 24, 1983
Pentti Saarikoski was a pivotal figure in Finnish literature, particularly in the 1960s and 1970s. His diverse body of work encompasses poetry, autobiographical novels, and translations of significant classics. Saarikoski's writing is characterized by its distinctive voice and profound explorations of the human condition. His legacy continues to inspire readers with its raw honesty and intellectual depth.
Dopis pro mou ženu
- 144 pages
- 6 hours of reading
Syrový text Dopis pro mou ženu finského spisovatele, kontroverzního bohéma, oddaného komunisty a náruživého alkoholika, celebrity finské literatury, vznikl na konci šedesátých let. Autor tehdy podnikl několikatýdenní cestu do Dublinu, dějiště Joyceova Odyssea, kterého také překládal. Jde tedy ve stopách Leopolda Blooma a mezi návštěvami restauračních zařízení, bloumáním po městě a pozorováním místního života se své ženě svěřuje se svým steskem, pocity a názory, kterými při svém osamoceném putování překypuje a v nichž si nebere žádné servítky a nikoho nešetří. Text je plný jadrných až vulgárních výrazů, tak jak autorovi přicházely na mysl, aby ji „v proudu vědomí“ zase opouštěly...