Roman Musil Book order

Publikace vydaná k 70. výročí Západočeské galerie v Plzni. Kniha, kterou Západočeská galerie v Plzni svým příznivcům u příležitosti svých 70. narozenin předkládá, si neklade za cíl být reprezentativní publikací. Je spíše stručným shrnutím toho, co dnes mohou návštěvníci galerie v rámci jejích aktivit vidět, poznat a zažít, a připomenutím cesty, kterou ke své současné podobě během uplynulých sedmdesáti let dospěla. Přirozený akcent je přitom kladen na období posledních patnácti let (přesněji šestnácti, počítáme-li i rok 2024), tedy počínající rokem 2009, který byl pro Západočeskou galerii v Plzni rokem do jisté míry přelomovým, a končící rokem 2024, který je právě rokem 70. výročí faktického počátku její činnosti.

This stunning publication showcases the fin de siecle artworks collection in The Gallery of West Bohemia in Pilsen, ranked among the best public collections in the Czech Republic.

Czech Cubism is one of the country's most important contributions to world culture. The Gallery of West Bohemia is home to some of the movement's finest works.

Epochou salonů označujeme období mezi lety 1870 a 1914, kdy bylo tzv. salonní umění na vrcholu popularity, a nakonec také ve své pozdní, závěrečné fázi. Salony umění, pořádané podle pařížského vzoru, měly divákům poskytnout přehled o celé šíři spektra dobové výtvarné tvorby, jak domácí, tak zahraniční. Nechyběla na nich ani vyhraněná díla progresivních směrů (realismu, naturalismu, symbolismu, secese atd.), i když převažovala tvorba středního proudu, pro niž je symptomatická zvláště žánrová malba s anekdotickou i moralizující pointou. Právě pro tuto tvorbu se vžilo označení salonní umění. To bylo dlouho opomíjeno jako konvenční a převážně komerčně orientovaná produkce. K novému zhodnocení začalo docházet až koncem šedesátých let dvacátého století. V českém prostředí sehrál iniciační roli profesor Roman Prahl, který do této publikace přispěl úvodním textem. Umělci pocházející ze zemí Koruny české studovali, žili a vystavovali jak v hlavním centru dění, Paříži, tak ve středoevropských centrech Mnichově, Vídni, Praze a jinde. Tomu také odpovídá složení mezinárodního autorského týmu a koncepce této unikátní obsáhlé publikace, která reflektuje působení několika stovek umělců (malířů, sochařů i grafiků), přičemž devadesáti pěti z nich jsou věnovány strukturované medailony.

Founded in 1953, the Gallery of West Bohemia houses one of the Czech Republic's most important collections of visual art - 10,000 graphic, painted and sculptural works, with an emphasis on Czech art of the late 19th and the first half of the 20th centuries. The collection includes works by the great figures of Czech modernism, Bohumil Kubista, Emil Filla, Otto Gutfreund, Toyen and Josef Síma. Director Roman Musil's personal selection of highlights has been made as the Gallery looks forward to a move into new, state-of-the-art premises that will allow the collection to expand further and cement Plzen's reputation as one of the Czech Republic's most attractive and exciting cultural destinations.

Publikace stručně, ale zároveň velmi výstižně, popisuje základní princip fungování rodinných rituálů a jejich vliv na nás samotné od dětství do dospělosti. Je určena každému, koho zajímají vztahy mezi lidmi, i těm, kdo řeší téma partnerských vztahů či se potýkají s rodinnými tématy. V knize je také partnerský dotazník.

Publikace je určena učitelům a žákům středních škol, základních uměleckých škol, dramatickým kroužkům a jednotlivcům, kteří se zajímají o improvizaci. Je napsána pro praktické použití. Nad nepatrným teoretickým výkladem dominují hry a cvičení, které jsou doplněny zkušenostmi autorů.

První monografická publikace o životě a díle Gottfrieda Lindauera (1839-1926), malíře spojujícího střední Evropu a Oceánii. Plzeňský rodák studoval ve Vídni u Josefa Führicha a Carla Hemerleina. Zprvu se zaměřil na malbu náboženských témat, pracoval pro Římskokatolickou farnost Valašské Klobouky, a na portréty převážně plzeňských měšťanů. V roce 1874, ve svých 35 letech, přesídlil na Nový Zéland, kde se etabloval jako portrétista. Vynikl zejména portréty Maorů, v nichž věrně, až fotorealistickým způsobem, zachytil podobu mužů a žen z kmenů původních obyvatel Nového Zélandu, včetně jejich tradičních oděvů, zbraní, amuletů a tetování na obličeji. Nejen díky brilantnímu ovládnutí valérové malby se světleným účinkem dokázal svým portrétům propůjčit efekt živosti a přesvědčivosti, ale zároveň jim vtisknout heroický ráz, důstojnost i posvátnost. To odpovídalo myšlení a cítění Maorů, kteří v Lindauerovi našli duchovně spřízněnou bytost, která spolu s nezpochybnitelným malířským mistrovstvím byla předurčena k tomu zobrazovat jejich význačné představitele. Monografie je dílem česko-novozélandského autorského týmu, vedeného editory Alešem Filipem a Romanem Musilem, nezastupitelné jsou studie Leonarda Bella z University of Auckland a Ngahiraky Masonové z Auckland Art Gallery, která schraňuje větší část pozůstalosti Gottfrieda Lindauera.